Článek
Při těchto událostech přišlo o život 54 lidí. Tyto události symbolizují často konfliktní, ale také hluboce provázanou historii Čechů a Němců v historických regionech Čech, Moravy a Slezska. Dnes, více než 100 let později, je tato kapitola dějin v Česku téměř nepřítomná.
Mnoho Čechů ví jen málo o 800 letech společné historie se sudetskými Němci. Prezident Masaryk je označoval „naši Němci“. Přitom zpracování této minulosti nabízí velkou příležitost pro usmíření a hlubší spolupráci mezi oběma národy.
Historické zobrazení a kultura vzpomínání
Demonstrace 4. března 1919 se konaly v několika městech nového Československa, včetně Chebu, Karlových Varů a Kadaně. Byly reakcí na odmítnutí nové československé vlády uznat právo na sebeurčení německy mluvícího obyvatelstva. První světová válka právě skončila a politické změny byly obrovské.
Zatímco československý narativ dlouho zdůrazňoval pouze národní osvobození, události 4. března 1919 zůstaly neodmyslitelnou součástí sudetoněmecké kultury vzpomínání. V Česku je však jen málo hlasů, které se zabývají touto temnou kapitolou našich dějin.
Reflexe na obou stranách – dvě strany téže mince
V Německu proběhlo hluboké vypořádání se s vlastní minulostí. Mnoho rodin se muselo konfrontovat s tím, že jejich dědové byli v gestapu nebo SS a podíleli se na zločinech. To vedlo k široké společenské reflexi, ze které se naučili vytvářet lepší budoucnost.
V Česku naproti tomu byli mnozí dědové členy revolučních gard, které po roce 1945 často nejednaly o mnoho lépe než muži SS na německé straně. I zde docházelo ke zvěrstvům, znásilněním, mučení, nucenému přesídlování a vraždám. Tato perspektiva však v české společnosti dosud téměř nebyla reflektována.
Toto poznání dlužíme minulosti, na obou stranách byli pachatelé a na obou stranách jsou dnes stavitelé mostů, naděje a budoucí spolupráce. Teprve když obě strany vnímají celou historii, může vzniknout skutečný dialog. Kéž všechny oběti na všech stranách konfliktu najdou zasloužený klid.
Hlasy vzpomínek
Přestože téma v české veřejnosti nenachází velkou pozornost, v posledních desetiletích se objevilo několik zmínek v médiích. Následující seznam se nezabývá vědeckými pracemi historiků, ale online dostupnými zdroji.
Zde jsou některé z článků v chronologickém pořadí nejprve v němčině:
Mitteleuropa.de (1999): Literární přístup ke kultuře vzpomínání formou básně. I když nenabízí historickou analýzu, ukazuje, že téma zůstává v německých kruzích nadále přítomné. http://www.mitteleuropa.de/19190304-01.htm
Článek na Wikipedii (2.1.2005): První komplexní přehled v německém jazyce, který podrobně popisuje události. V roce 2005 existuje jen málo českých zdrojů, které se tímto tématem zabývají. https://de.wikipedia.org/wiki/Demonstration_der_Sudetendeutschen_am_4._M%C3%A4rz_1919
Od roku 2011 se objevují první reflexe v českých médiích:
Zpráva ČT24 (4.3.2011): Veřejnoprávní televizní stanice připomíná krvavé oběti německé menšiny. Jedná se o jeden z prvních případů, kdy česká platforma vůbec tematizuje události z roku 1919. https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/pri-vzniku-ceskoslovenska-tekla-nemecka-krev-226850
Český článek na Wikipedii (25.3.2015): Je dokumentován český pohled, avšak bez hlubší reflexe o odpovědnosti nové vlády z roku 1919. Přesto je to znamení, že se téma pomalu objevuje i v českých médiích. Jména obětí v článku jsou uvedena v češtině. Mezi mrtvými je i pět Čechů. https://cs.wikipedia.org/wiki/Sudetsk%C3%A1_demonstrace#:~:text=Tzv.,pobytu%20v%20nov%C3%A9m%20%C4%8Deskoslovensk%C3%A9m%20st%C3%A1t%C4%9B.
Článek na idnes.cz (29.10.2018): Historická reflexe k sudetoněmecké provincii „Deutschböhmen“ a tehdejším konfliktům. Článek představuje přiblížení k tématu, aniž by se však odvážil hlubšího vypořádání. https://www.idnes.cz/usti/zpravy/nemecka-provincie-deutschbohmen-100-vyroci-vznik-ceskoslovenska-usti-nad-labem.A181029_435994_usti-zpravy_vac2
Přednáška české legionářské obce (7.3.2019): Akce o událostech 4./5. března 1919 v Karlových Varech ukazuje, že zájem o toto téma roste – avšak pouze z národní perspektivy. https://www.csol.cz/akce/prednaska-4-a-5-brezen-1919-v-karlovych-varech/
Článek na idnes.cz (10.3.2019): Zpravodajství o demonstracích v Kadani. Článek se tématu ujímá, ale zůstává převážně popisný, bez hlubší reflexe tehdejšího násilí. https://www.idnes.cz/usti/zpravy/kadan-nemci-kadansky-brezen-1919-vlajka-masakr-manifestace-demonstrace.A190304_461424_usti-zpravy_pakr
Novinky.cz (24.3.2019): Kritický pohled na instrumentalizaci masakru nacisty. Téma je zde zasazeno do širšího historického kontextu, což ukazuje, že začíná diferencovanější vypořádání. https://www.novinky.cz/clanek/kultura-sudetsky-tulak-naciste-cynicky-zneuzili-kadansky-masakr-z-roku-1919-40275337
Odvaha k diskusi
Tyto příklady ukazují, že v Česku skutečně existují hlasy, které se zabývají společnou historií, přesto široká společenská diskuse chybí.
Je potřeba odvahy otevřeně mluvit o těžkých tématech, abychom odbourali předsudky a vytvořili společnou evropskou budoucnost. Stavění mostů neznamená ignorovat minulost nebo někoho jednostranně obvinit, jde spíše o to společně reflektovat složitou historii, abychom se z ní poučili a udělali svět lepším.
Jen když obě strany znají a uznávají svou minulost, může dojít ke skutečnému smíření.
