Hlavní obsah
Lidé a společnost

Američtí letci sestřelení nad Protektorátem Čechy a Morava

Foto: Historický nadšenec

Replika letounu P-51 Mustang

Během druhé světové války operovali nad Protektorátem i američtí letci. Ne všichni se však vrátili zpět na základny. Někteří zahynuli, jiní padli do zajetí.

Článek

Za druhé světové války se na našem území pohybovali vojáci mnoha zemí. Byli to Němci, Maďaři, Sověti, Rumuni, Belgičané, Poláci, Čechoslováci a také Američané. Jednalo se jak o pozemní jednotky, které v dubnu 1945 vstoupily do západních Čech, tak i o americké letce, kteří byli sestřeleni, či byli nuceni nouzově přistát. Ne všichni však tyto události přežili. Celkem na našem území zahynulo 282 amerických letců. 408 letců se zachránilo, ale vzápětí byli zajati německou armádou. Pouze 40 letců zůstalo na svobodě díky obětavým lidem, kteří je ukryli, či přešli na Slovensko, kde se jich ujal odboj. Tento článek pojednává o osudech čtyř amerických letců, kteří na našem území ztratili život.

William J. Mack

7. července 1944 provedlo 555 bombardérů s podporou 342 stíhacích letounů amerického letectva, které operovaly ze základen na jihu Itálie, nálet na petrochemické závody Blechhammer a Odertal. Vše probíhalo podle plánu. Následně se však objevily letouny Luftwaffe. Bitva se rozhořela od maďarského Györu a pokračovala přes jihozápadní Slovensko, Moravu až do horního Slezska. Celkem během bitvy ztratili Američané 28 letadel. 4 letadla se zřítila nad naším územím. Jeden B-24 se zřítil u Petřkovic další u Milovan, jeden stíhací letoun P-51 Mustang se zřítil u Třemešné a bombardér B-17 se zřítil u Velehradu. Tomuto letounu velel Edward M. Lindbloom. Letoun byl zasažen raketou do motoru. Následně stroj vypadl z formace a stal se terčem dalších útoků německých stíhaček. Během ostřelování z kanonu byl zabit zadní střelec W. J. Mack. Velitel vydal rozkaz k nouzovému odhození pum, a následně i posádce rozkaz k opuštění letadla. Letoun dopadl do lesa zhruba kilometr od Velehradu. Během požáru chytl i okolní les, který byl ale díky hasičům z Velehradu uhašen. V troskách letadla bylo objeveno tělo Macka. To bylo převezeno do Velehradu, kde bylo následující den pohřbeno. Po válce bylo vyzvednuto a Mack byl nakonec pohřben v USA.

Foto: Historický nadšenec

Pomník W. J. Macka u Velehradu

James E. Hoffman

Narodil se 21. října 1922 Harrisburgu v Pensylvánii. Po maturitě pracoval u telefonní a telegrafické společnosti jako montér rozvodných zařízení. 6. října 1941 vstoupil do armády a v lednu 1944 dokončil pilotní výcvik. Měsíc sloužil jako instruktor, ale poté byl odeslán do Středomoří. 30. března 1944 se stal příslušníkem 2. stíhací perutě 52. skupiny na Korsice. 24. května 1944 sestřelil nad Vídní jeden Bf-109 a na zničení druhého se účastnil. 9. června 1944 sestřelil nad Mnichovem Fw-190. 27. června 1944 sestřelil nad Budapeští Me-109 a Fiat G-50, který byl ve službách maďarského letectva. 9. července sestřelil nad Ploještí Bf-109 a 31. července 1944 sestřelil opět nad Ploještí Bf-109. Dne 22. srpna 1944 byl v leteckém souboji sám sestřelen. Jeho Mustang se zřítil na strniště sklizeného ječmenného pole kousek od hlavní silnice mezi obcemi Věžky a Zlobice. James E. Hoffman zahynul. 24. srpna 1944 byl pohřben na hřbitově v Kroměříži. 10. září 1946 byly jeho ostatky vyzvednuty a převezeny do Francie. Nakonec byl pohřben v rodné Pensylvánii.

Raymond W. Winters a  James W. Johnson

14. října 1944 byl protileteckou palbou zasažen bombardér B-17, který začal ztrácet palivo a měl dva nefunkční motory. S poškozeným letadlem byla posádka nucena přistát. Stalo se tak u Napajedel směrem k Prusinkám, kde pilot přistál na rovné pole u lesa. Celá desetičlenná posádka přežila, byť zadní střelec Bangs utrpěl zranění oka. Následně přiletěly americké stíhačky, které začaly bombardér na zemi ostřelovat. Bylo to nutné, protože by se letounu mohli zmocnit Němci. Členové posádky se rozdělili na dvě skupiny, které se ukryly v lese. K troskám letadla se vzápětí dostavili němečtí vojáci z otrokovického letiště. Na místo dojeli též příslušníci gestapa z Uherského Hradiště. Začalo pátrání po letcích. Němci následně našli první skupinu Američanů. Gestapák Rudolf Müller vytáhl pistoli a na místě zastřelil Johnsona a Winterse. Poté navrhoval, že zastřelí i zbylé tři letce. To mu bylo ale rozmluveno. A tak byli zbylí tři letci odvezeni na policejní stanici v Napajedlech. Němci záhy objevili i zbylých pět letců. Oba zavraždění letci byli 18. října 1944 pohřbeni v Napajedlech do neoznačených hrobů. 11. října 1945 došlo ke slavnostnímu pohřbení v Napajedlech. Smutečního průvodu se účastnili politici, vojáci, skauti, školní děti i veřejnost. Letci zde však nebyli pohřbeni dlouho, protože už v září 1946 byli převezeni na spojenecký hřbitov St. Avold ve Francii.

Prameny

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz