Článek
V roce 1939 se podařilo Nicholasi Wintonovi dostat z okupovaného Československa 669 židovských dětí do Velké Británie. Někteří z chlapců, kteří během války dosáhli zletilosti, se přihlásili do československé zahraniční armády ve Velké Británii. Někteří vstoupili do pozemní jednotky, se kterou se účastnili od října 1944 do května 1945 obléhání Dunkerque, jiní posílili řady našich perutí v RAF.
František Elston
Původně se jmenoval František Epstein a narodil se 27. května 1922 v Praze. V roce 1939 však již překročil věk stanovený pro transport, a tak mu otec zařídil falešný rodný list. A tak mohl vyrazit do Velké Británie. Zde úspěšně maturoval, a následně se přihlásil do armády.
U RAF
Byl přijat a zařazen k RAF. Následně si prošel pilotním výcvikem, mimo jiné i v Kanadě. 21. října 1943 při dobrovolném zalétávacím letu začal jeho stroj hořet. Chtěl stroj opustit, ale kvůli zaseknutému překrytu kabiny se mu to nedařilo. Pouhých 300 metrů nad zemí se mu konečně podařilo z letadla vyskočit. Přistál na drátech vysokého napětí, kde ho objevil farmář. Ten jej dostal dolů, ale vzápětí do něj začal kopat v domnění, že se jedná o německého parašutistu. Nakonec se mu podařilo farmáře přesvědčit, že je letec RAF.
Během nehody utrpěl těžké popáleniny na obličeji, na obou nohou a na ruce. Musel se tak podrobit náročné plastické operaci, a i přes trvalé poškození zraku usiloval o opětovné nasazení. Toho úspěšně dosáhl a od 8. srpna 1944 sloužil u 313. československé stíhací perutě RAF. Ale kvůli vadě zraku měl nehodu při přistání. A tak musel opět na operaci. Od 19. dubna 1945 opět sloužil jako stíhač u 313. československé stíhací perutě RAF. Do vlasti se vrátil 12. srpna 1945.
Po válce
Do roku 1947 sloužil na vojenském letišti ve Kbelích. Současně začal studovat medicínu. Když se roku 1948 ujali moci komunisté, rozhodl se emigrovat. V květnu 1948 se mu podařilo přejít hranice a odjel do Velké Británie. V té době si změnil příjmení na Elston. V Liverpoolu dostudoval stomatologii a jako zubní lékař pak pracoval v různých nemocnicích. Zemřel náhle 6. 7. 2005 při návštěvě Prahy.
„Pokud jde o otázku vlastenectví, rozeznávám dvojí vlastenectví: za a) tlamou a za b) srdcem. Vlastenectví tlamou se podobá lásce mladíka. Zdá se, že je navždy, ale při prvním pokušení zklame. Vlastenectví srdcem se podobá lásce matky. Stojí oddaně při dítěti bez ohledu na vlastní já.“
Felix Arnošt Heller
Narodil se 4. dubna 1924 ve Slaném. Rodina se následně odstěhovala do Prahy. Absolvoval 5 tříd obecné školy a 4 třídy reálky. Do dětského transportu se dostal i se svou sestrou Editou. Po příjezdu do Anglie se jej ujal pan Edward S. Andrews. V roce 1942 se přihlásil do armády. Byl přijat a po základním pěším výcviku byl v roce 1943 zařazen do RAF. Prošel si výcvikem palubního radiotelegrafisty a střeleckým výcvikem. Dosáhl hodnosti četaře.
Od 11. srpna 1943 byl zařazen jako radiotelegrafista k 311. československé bombardovací peruti. V té době už peruť létala v rámci Pobřežního letectva nad Biskajským zálivem, kde pátrala po německých ponorkách. Dne 18. listopadu 1943 se letoun Liberator BZ872 E, ve kterém se nacházel i Heller, nevrátil z letu. Osádka byla prohlášena za nezvěstnou, později byli všichni prohlášeni za mrtvé. Letoun byl pravděpodobně sestřelen. Tělo palubního mechanika Linharta Fajta bylo vyplaveno z moře, těla ostatních členů posádky se najít nepodařilo. Jeho rodiče byli v roce 1942 zavražděni ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec. Jeho sestra žila ve Velké Británii a nakonec zemřela v roce 1977 v Torontu.
Prameny
Štér, Roman – Válka revue speciál. S hvězdou Davidovou