Článek
Mládí
Narodil se 9. ledna 1916 v Rychlově u Bystřice pod Hostýnem. Po absolvování Reálného gymnázia v Holešově nastoupil do školy důstojníků v záloze v Josefově. Po jejím ukončení v říjnu 1935 působil od ledna 1936 jako pátrač-dělovod u dělostřeleckého oddílu č. 84 ve Vranově nad Topľou v hodnosti četaře aspiranta. Zde byl až do října 1936, kdy přešel do vojenské akademie v Hranicích na Moravě, kterou ukončil v srpnu 1937. Poté byl zařazen do aplikačního kurzu v Prostějově až do září 1938.
Letec
Od září 1938 do března 1939 byl jako zástupce velitele letky u 2. leteckého pluku v Olomouci. Po okupaci v březnu 1939 byl nucen odejít z armády. Ale nevzdal se. Rozhodl se odejít do zahraničí a bojovat za svobodu vlasti. Neodešel však sám. Zorganizoval skupinu asi dvaceti letců, se kterou odešel do Polska 29. května 1939.
V zahraničí
Většina letců, kteří utekli do Polska, odpluli v lodních transportech do Francie. Mezi nimi i Zbořil. Odplul ve skupině 44 letců na lodi Sobieski. V té době však naši letci nemohli vstoupit do řad francouzského letectva. Jediná možnost byla vstoupit do řad cizinecké legie a čekat na vypuknutí války, jelikož francouzská místa slíbila, že v případě vypuknutí války budou naši letci převeleni k francouzským leteckým jednotkám. Skutečně se tak stalo. Zbořil nastoupil k francouzskému letectvu.
Velká Británie
V červnu 1940 Francie padla. Českoslovenští vojáci, kteří chtěli nadále bojovat proti Německu, se museli přesunout do Velké Británie. Zde byli letci zařazeni do Dobrovolnické zálohy RAF. Felix Zbořil se do Velké Británie dostal na polské lodi. Zde absolvoval stíhací kurz v Sutton Bridge. Poté byl odeslán k 313. čs. stíhací peruti, kde zastával od 21. května 1941 do 20. července 1941 funkci pobočníka velitele perutě. V té době se u něj projevila jaterní choroba, kterou se nakazil v Africe během služby v cizinecké legii. Po vyléčení již nemohl létat, a tak byl přeřazen k náhradnímu tělesu čs. armády ve Velké Británii. Později působil u 1. pěšího praporu. Dne 15. srpna 1944 byl uvolněn ze svazku MNO pro Ministerstvo zahraničních věcí, kde byl určen k vyškolení v kurzu BBC pro obsluhu rozhlasových vysílačů, které měly být po osvobození umístěny na československém území v případě, že by stávající rozhlasové zařízení bylo zničeno německými vojsky.
V Československu
V lednu 1945 odjíždí Zbořil s československou vládní delegací přes Port Said, Persii, Teherán, Baku, Rostov, Charkov a Kyjev do Košic. Zde byl do května 1945, poté byl přeřazen k Ministerstvu informací. V Praze byl již 27. května 1945. V Ministerstvu informací byl do listopadu 1945, kdy byl uvolněn. Přešel do armádního rozhlasu, kde byl vedoucím armádní redakce až do ledna 1949. Tehdy byl jako velitel pomocné letky přemístěn k vojenskému leteckému skladu 1 v Praze, ale to jen do února 1949. Výborem MNO byl dán na dovolenou, později do výslužby. Od května 1949 do února 1950 pracoval jako tiskový referent n. p. Sklo a porcelán. Od února 1950 byl na brigádě na Kladně. Ani jemu se nevyhnula perzekuce od komunistického režimu. Byl vězněn v Praze na Pankráci. Po propuštění však perzekuce neskončila. Od července 1954 do července 1955 byl vězněn v uranových dolech u Jáchymova. V šedesátých letech se přestěhoval k dceři do Brna. Zde 11. července 1991 zemřel. Pohřben je v Bystřici pod Hostýnem.
Prameny
Trávníčková, Zdena - Muži v uniformách RAF z okresu Kroměříž
Felix Zbořil – válečný životopis
Wikipedie
