Článek
Mládí a vojenská služba
Narodil se 30. ledna 1909 v Žamberku. Po ukončení základního vzdělání absolvoval reálné gymnázium v Kostelci nad Orlicí, kde v roce 1929 maturoval. 1. října 1929 nastoupil základní vojenskou službu u hraničářského praporu 3 ve Fryštátu. Absolvoval školu pro důstojníky v záloze v Opavě. Následně se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání, a tak nastoupil 30. září 1930 na Vojenskou akademii v Hranicích. 31. července 1932 byl vyřazen jako poručík pěchoty. Následně byl odvelen k hraničářskému praporu 9 do Rimavské Soboty, kde působil jako velitel čety u 2. roty. Absolvoval desetiměsíční dělostřelecký aplikační kurz v Olomouci. 1. října 1936 byl povýšen na nadporučíka. Poté působil jako velitel čety doprovodných zbraní a později jako velitel kanonové čety.
Cesta do odboje
Po okupaci v březnu 1939 byla armáda rozpuštěna, a tak bývalí vojáci z povolání museli nastoupit do práce v civilním sektoru. Josef Knop pracoval u Ředitelství státních drah na nádraží v Letohradě. Nehodlal se však s okupací smířit, a tak hledal cestu za hranice. Po porážce Polska zbývala pro stejně smýšlející muže jediná cesta, a to přes Balkán. 15. února 1940 opustil protektorát a vydal se na cestu do Francie. Tam se úspěšně dostal a byl 4. dubna 1940 zařazen do 1. československé divize ve Francii. Zde byl ustanoven velitelem 8. kulometné roty 2. pěšího praporu 2. pěšího pluku. Se svojí jednotkou se v červnu 1940 účastnil bojů na francouzské frontě. Francie však v červnu padla, a tak se Josef Knop spolu s dalšími vojáky musel evakuovat do Velké Británie, která pokračovala ve válce proti Německu a jeho spojencům. Josef Knop se evakuoval na lodi Rod el Farag z přístavu Sete.
Velká Británie
12. července 1940 připlula loď do Liverpoolu. Příslušníci pěchoty byli utábořeni v Cholmondeley parku. Josef Knop byl povýšen na kapitána a byl mu udělen Československý válečný kříž 1939. Posléze sloužil u 1. československé brigády ve Velké Británii jako velitel čety, později roty a jako velitel Školy důstojníků v záloze. Absolvoval též kurz útočného boje ve Skotsku a parakurz na STS 51 v Ringway.
Východní fronta
Na východní frontě mezitím vzniká československá vojenská jednotka. Ta se v létě 1943 rozšiřuje na brigádu. Ovšem v Sovětském svazu je nedostatek důstojníků, kteří by působili ve velitelských funkcích. A tak z Velké Británie, kde je důstojníků naopak nadbytek, odjíždí důstojníci na východní frontu. Jedním z nich je i Josef Knop, který se v září 1943 nalodil v Liverpoolu. Přes Port Said, Jeruzalém, Teherán a Baku se dostává 12. listopadu 1943 do Moskvy. Následně byl zařazen ke 2. československé paradesantní brigádě v SSSR. Zde působil jako náčelník 7. oddělení a jako velitel roty Zvláštního určení. Posléze byl převelen k 1. československé samostatné brigádě v SSSR, kde sloužil jako velitel 2. polního praporu. S touto jednotkou se zúčastnil bojů Karpatsko-dukelské útočné operace. Patřil mezi oblíbené velitele. Mnohokrát stál se samopalem v ruce v čele svých vojáků. 6. října 1944 průzkumníci jeho praporu jako první překročili státní hranice. Účastnil se i dalších bojů na Slovensku. 1. února 1945 byl ustanoven zástupcem velitele 1. československé samostatné brigády v SSSR. Dlouho na tomto místě však nezůstal, jelikož 23. února 1945 byl jmenován zástupcem velitele 3. československé samostatné brigády v SSSR. 20. dubna 1945 byl přemístěn z fronty ke štábní rotě Ministerstva národní obrany v Košicích.
Po válce
Po skončení války byl přemístěn na štáb Velitelství 3. oblasti v Brně. Zároveň byl povýšen na podplukovníka. 15. října 1945 nastoupil ke studiu na Vysoké škole válečné v Praze. 15. prosince 1945 se oženil. V roce 1947 se manželům narodila dcera Yvona. V roce 1946 ukončil studium na Vysoké škole válečné v Praze a stal se přednostou 1. oddělení štábu Velitelství 2. oblasti v Táboře. V roce 1947 byl na vlastní žádost ustanoven velitelem 42. pěšího praporu v Žamberku. Dosáhl hodnosti plukovníka generálního štábu.
Josef Knop
Komunistická totalita
Po roce 1948 začali být z armády vyhazováni pro komunisty nespolehliví důstojníci. Jedním z vyhozených byl i Josef Knop. Svůj nesouhlas s komunistickou politikou dával hlasitě najevo. Již od října 1947 je sledován agenty OBZ. 23. července 1949 byl zatčen. Byl vysýchán, vězněn a mučen v tzv. „domečku“ v Praze na Hradčanech. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen za zločin velezrady a vyzvědačství k těžkému žaláři na doživotí a ztrátě vojenské hodnosti. Posléze mu byl trest zmírněn na 25 let. Byl vězněn na Borech, v Opavě, v Leopoldově a Valdicích. V Leopoldově dojde u něj ke zhoršení zdravotního stavu. Trpěl kornatěním cév a rozedmou plic. Propuštěn byl na amnestii v květnu 1962. Po propuštění mohl vykonávat pouze dělnickou práci. Zničené zdraví z komunistických lágrů se však zhoršovalo. Hrdina druhého zahraničního odboje Josef Knop umírá v nemocnici v Ústí nad Orlicí 1. dubna 1966 ve věku pouhých 57 let.
Pamětní deska připomínající Josefa Knopa
Prameny
Marek, Jindřich. Příběhy starých battledressů. Svět křídel, 2023
