Článek
Mládí
Narodil se 22. prosince 1913 ve Svatém Janu nad Malší. Absolvoval obecnou školu a následně začal chodit na První českou státní reálku v Brně. Po dvou letech však přešel na Zemské československé gymnázium v Uherském Brodě, kde roku 1932 maturoval. Po maturitě začal studovat medicínu na lékařské fakultě v Brně. Velice rád sportoval. Lyžoval, bruslil, plaval a hrál házenou. V roce 1938 organizoval sbírku na podporu armády, a po záboru pohraničí organizoval aktivity na podporu lidí vyhnaných ze zabraných území. Pro luhačovické lázně sepsal odbornou stať o využití minerálních pramenů při dietě.
Odboj
Studium medicíny však dokončit nestihl, jelikož 17. listopadu 1939 nacisté uzavřeli české vysoké školy. Krátce poté se František rozhodl odejít za hranice. Dostal se do Maďarska, kde byl však zatčen a uvězněn. Podařilo se mu však utéct a nakonec se přes Sýrii dostal až do Francie. Přihlásil se do armády, kam byl zařazen 29. dubna 1940 v hodnosti vojína do velitelské roty pěšího pluku, později byl zařazen do 6. roty. Po porážce Francie byl evakuován do Velké Británie. Zde se rozhodl dokončit studium medicíny. Zapsal se na univerzitu Welsh National School of Medicine v Cardiffu. Jako první organizoval sbírku na obnovu Lidic mezi studenty, občany i institucemi. Kromě toho byl činný i v Sokole a Slováckém krúžku. 24. července 1943 odpromoval v Oxfordu. Za výborný prospěch získal od prezidenta Edvarda Beneše nadstandardně vybavenou sanitní brašnu. Po studiu se vrátil do armády, kde úspěšně absolvoval zkoušku na důstojníka zdravotní služby v záloze a pracoval v nemocnici v Glasgowě a Dorsetu. Kromě toho si prošel i paravýcvikem.
Východní fronta
František Šťastný se přihlásil ke službě na východní frontě. Jelikož však na východ byli posíláni jen důstojníci, byl v červnu 1944 mimořádně povýšen na podporučíka. Po příchodu do Sovětského svazu byl díky tomu, že v Anglii prošel paravýcvikem, zařazen ke 2. československé paradesantní brigádě. 29. srpna 1944 vypuklo na Slovensku povstání proti fašistickému režimu, kterému dnes říkáme Slovenské národní povstání (SNP). Slovensko začalo být následně obsazováno německou armádou. Každá pomoc pro povstalce byla důležitá. Počítalo se, že brigáda bude vysazena na Slovensko, kde posílí povstalecké jednotky, ale vše se začalo odehrávat jinak. 8. září 1944 byla zahájena Karpatsko-dukelská útočná operace, které se účastnil i 1. československý armádní sbor v SSSR. Brigáda obdržela v noci na 11. září 1944 nový úkol. Měla se co nejrychleji přesunout na úsek fronty Haczów-Sanoczek, kde měla vystřídat sovětskou 121. střeleckou divizi. A tak tato elitní jednotka, která se stala vůbec první výsadkovou jednotkou v historii československé armády, byla nasazena do bojů na Dukle jako obyčejná pěší jednotka, což mnoho jejích příslušníků bralo nelibě. Během bojů, které trvaly až do 19. září ztratila brigáda na 143 padlých, 438 raněných a 49 nezvěstných. S brigádou se tohoto nasazení účastnil i František Šťastný, který zde působil jako lékař u motorizované čety přezvědného oddílu. Brigáda byla nakonec z fronty stažena a začal její přesun leteckým mostem na Slovensko, kde probíhaly boje Slovenského národního povstání. Kvůli špatnému počasí však přesun nějakou dobu nebyl možný. Teprve až se počasí umoudřilo, začal přesun brigády, která byla předchozími boji na Dukle částečně prořídlá. Od 17. září 1944 operoval ze slovenského území 1. československý samostatný stíhací letecký pluk, který se tak stal první jednotkou československé zahraniční armády, která vstoupila na území okupované vlasti. Druhou jednotkou, která byla poslána na pomoc bojujícímu Slovensku, byla právě 2. československá paradesantní brigáda. František se krátce poté, co vystoupil z letadla na letišti Tri Duby, zapojil do bojů se zbraní v ruce u Dobré Nivy u Zvolena.
Příslušníci 2. československé paradesantní brigády
Smrt ve slovenských horách
Povstání se však pod tlakem německých vojsk hroutilo a Němci nakonec obsadili centrum povstání Banskou Bystricu. Vojáci 2. československé paradesantní brigády uposlechli rozkaz svého velitele plukovníka Přikryla, a odešli pokračovat v boji do hor. Jednotky brigády se rozdělily na menší skupiny, které by mohly lépe obstát v partyzánském boji. V jedné takové skupině byl František Šťastný. Vojáci absolvovali náročný přechod Chabence a dostali se na vrch Kozí hřbet. Zde však byla skupina přepadena německou jednotkou. Němci odpor vojáků rychle zlomili a zajali je. Všichni vojáci byli po svém zajetí vystaveni nelidskému mučení. 8. listopadu 1944 strašně zmučeného Františka Šťastného nacisté popravili ranou do týla.
Prameny
Flimelová, Alena. Válka revue speciál – Českoslovenští hrdinové. Umučený lékař
