Článek
Mládí
Narodil se 12. února 1913 v Dolní Lhotě. V Blansku vychodil obecnou a měšťanskou školu. Poté začal studovat v Brně na Vyšší průmyslové škole strojnické, kterou ukončil maturitou v červnu 1932. O měsíc poté nastoupil prezenční vojenskou službu. Díky svému technickému vzdělání byl vybrán k leteckému výcviku, a byl zařazen do Leteckého učiliště v Prostějově. Zde si prošel výcvikem leteckého pozorovatele.
Vojákem z povolání
Po ukončení učiliště v roce 1935 se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání. Proto nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích. Tu ukončil 29. srpna 1937 slavnostním vyřazením jako poručík letectva. Poté se vrátil do Leteckého učiliště v Prostějově, kde prodělal pilotní výcvik. Dne 1. srpna 1938 byl jmenován pilotem – letcem. Poté sloužil u 48. stíhací letky Leteckého pluku 4. Během služby nalétal 380 hodin.
Cesta do odboje
S okupací v březnu 1939 se nehodlal smířit. Ač byl zasnouben, považoval za svoji povinnost odejít bojovat za osvobození vlasti. 30. června 1939 se dává na cestu do Ostravy, odkud přechází hranice do Polska. Z Polska se pak vydává se skupinou dalších našich vojáků lodním transportem do Francie. Francie však nebyla ve válce, a tak nemohlo dojít k vytvoření našich vojenských jednotek. A tak museli naši vojáci podepsat pětiletý závazek do cizinecké legie. 1. září 1939 vypukla válka. Dne 2. října 1939 byl Jaroslav Štěrbáček odveden do Československé armády ve Francii. Sloužil na letecké základně v Dugny nedaleko Paříže. Poté byl přidělen k Výcvikovému středisku stíhačů v Chartres, kde se začal přeškolovat na francouzské letouny. Po porážce Francie se 19. června 1940 dává na cestu do Velké Británie, kam doráží 23. června.
RAF
Ve Velké Británii byl přijat do Dobrovolnické zálohy RAF. Dne 12. července 1940 byla v Duxfordu založena 310. československá stíhací peruť. Mezi její první příslušníky patřil i Štěrbáček. Začal výcvik na cvičných letounech Avro Tutor a Miles Master, a poté na stíhačkách Hawker Hurricane. Kromě toho se vojáci museli naučit angličtinu a také taktiku britského letectva. 17. srpna 1940 byla peruť prohlášena za bojeschopnou.
Smrt
31. srpna 1940 obdržela peruť rozkaz hlídkovat ve výšce 3 000 metrů nad North Wealdem. Letu se účastnil i Jaroslav Štěrbáček. Ve 13.24 vystoupalo 12 hurricanů do výšky 3 600 metrů nad ústím Temže. Zde spatřili skupinu bombardovacích letounů Do 17 s doprovodem stíhaček Bf 109. Došlo k boji, po kterém byly našim letců přiznány 4 sestřelené Do 17 a 2 Bf 109. Peruť sama přišla o dva stroje. Sestřelen byl Miroslav Kredba, kterému se podařilo zachránit na padáku. Druhým byl Jaroslav Štěrbáček. Jeho stroj havaroval u Wenningtonu na území Velkého Londýna. Jaroslav sice dokázal opustit letoun na padáku, ale přistál v bahnitém ústí řeky Temže, kde se pravděpodobně utopil. Jeho tělo se nikdy nenašlo.
Pocty
Dne 31. prosince 1946 byl in memoriam povýšen do hodnosti štábního kapitána letectva. 17. února 1947 mu prezident Edvard Beneš udělil Československý válečný kříž 1939 in memoriam. V tom samém roce mu byla na rodném domě odhalena pamětní deska. Po roce 1989 byl povýšen na plukovníka. V květnu 1995 mu město Blansko udělilo čestné občanství.
Svou odvahou a leteckými zkušenostmi byl skvělým příkladem ostatním a velkou měrou přispěl k dobrému jménu československého letectva
Prameny
Kučera, Jiří. Válka revue. První padlý v bitvě o Británii
