Článek
Mládí
Narodil se 17. ledna 1922 v Dulovu na území Podkarpatské Rusi. Měl tři další sourozence. Absolvoval pět tříd obecné školy, tři třídy měšťanky a čtyři ročníky reálného gymnázia v Chustu. Pro výborný prospěch byl během prvního ročníku v prosinci 1936 osvobozen od školného a od následujícího školního roku dokonce pobíral i prospěchové stipendium.
Odchod za hranice
V březnu 1939 byla Podkarpatská Rus okupována Maďarskem. Studenti museli vstupovat do mládežnické organizace Levente, a mladí Rusíni museli rukovat do maďarské armády. To Vajda jako československy smýšlející muž odmítal. 8. srpna 1940 utekl přes hranice do Sovětského svazu. Avšak s otevřenou náručí nebyl přijat. Stejně jako mnoho mladých Rusínů, kteří se chtěli vyhnout službě v maďarské armádě, a kteří chtěli bojovat proti okupantům své země, i on byl zatčen a vyslýchán příslušníky nechvalně známé NKVD. Byl označen za špióna. A tak byl pro něj trest jasný. Stejně jako další Rusíni i on byl transportován do stalinského koncentračního tábora systému GULAG. Zde živořil v nelidských podmínkách až do ledna 1943. Ne všichni měli to štěstí a přežili Gulag. Vajda ho přežil i díky svému pevnému zdraví. Poté, co začala vznikat na území SSSR československá vojenská jednotka, byla umožněna amnestie pro Čechoslováky, kteří byli vězněni v Gulagu. A tak se Vajda vydal do Buzuluku.
Stěpan Vajda
Tankista
V Buzuluku vstoupil do záložního pluku. Později odjel do Novochopersku, kde vznikala 1. Československá samostatná brigáda. Zde absolvoval školu pro důstojníky v záloze, poté se stal velitelem pěší čety. V té době se však začala u naší jednotky na východní frontě tvořit tanková jednotka. Vajda byl vybrán do kurzu pro tankisty v Tambově. Pro jeho mimořádné schopnosti si jej jako člena posádky svého tanku vybral velitel roty středních tanků Josef Buršík, který se stal pro Vajdu velkým vzorem.
Kyjev a pravobřežní Ukrajina
Vajda se v Buršíkově tanku, pojmenovaném Žižka, účastnil osvobození Kyjeva. Zde se posádka tanku vyznamenala. Zůstalo za nimi zničené samohybné dělo, obrněný transportér s municí, tři děla a dvě kulometná hnízda. Poté, co byl Josef Buršík v Moskvě, převzal velení nad tankem právě Vajda. V bojích u Rudy zajišťoval spojení, když se před ním objevila rojnice nepřátel. Nezaváhal, a z kulometu je skosil. Za to obdržel čs. válečný kříž 1939. V lednu 1944 zničil při bojích u Buzovky tři německé obrněné transportéry. Za to obdržel druhý čs. válečný kříž 1939.
Ostravská operace
V době bojů na Dukle vedl výcvik tankistů u 2. tankového praporu, a tak se bojů neúčastnil. Teprve během Ostravské operace byl znovu nasazen na frontě. Zde působil nejprve jako velitel 1. čety 4. roty 2. tankového praporu. Po zranění velitele roty převzal velení nad rotou on. Během bojů dokázal vynikajícím manévrováním a přesnou střelbou z kanónu zničit jeden německý tank, dvě samohybná děla, několik protitankových kanónů, kulometných hnízd a nákladní automobil. Na přelomu března a dubna pak u města Tworków v sestavě tankové brigády vedl útok na podporu sovětské pěchoty. Vyřadil přitom německou samochodku a jedno dělo.
Smrt
Když přišel 6. dubna rozkaz k ústupu pro sílící německý odpor, rozhodl se vylézt ven a osobně navigovat tanky. Po otevření tankového poklopu byl zasažen německým odstřelovačem do hlavy. Následujícího dne bylo jeho tělo pohřbeno v obci Pogrzebien a později bylo převezeno do Moravské Ostravy. In memoriam byl vyznamenán třetím čs. válečným křížem 1939 a Zlatou hvězdou Hrdiny SSSR. 1. května 1945 byl in memoriam povýšen na kapitána. Během války zničil 11 tanků a samohybných děl.
Prameny
Brož, Miroslav - Kopecký, Milan. - Československé vojenské jednotky na východě
