Článek
Buď vás to nadchne, nebo zklame. Nebo jdete na oblíbenou kapelu a máte předem jistotu. Mě CAO Amazon Basin Toro nadchnul!
„Jako lilie mezi bodláky, tak je má milá mezi dívkami,“ nechává král Šalomoun zapsat do Bible. Mně to zase připadá, jako když v osmdesátých letech na náměstí v našem okresním městě zaparkoval „obyčejný“ trojkový bavorák mezi škodovkami, trabanty, daciemi a žigulíky. A Katman stejný dojem roztomile popisuje ve své recenzi první verze tohoto doutníku z roku 2014 slovy: „Ale ten doutník se předvádí jako červený zadek paviána v zoo. Nemůžete od něj odtrhnout oči. A pak si začnete škrábat své intimní partie, zatímco vás vaše matka táhne pryč od pavilonu opic.“
Nejdřív jsem si ho všiml v obchodě, pak si o něm něco málo přečetl, objednal ho a skoro měsíc jsem se na něj chodil dívat do humidoru a čekal na tu správnou chvíli. Ta přišla včera odpoledne.
Vzhled odpovídá příběhu. Místo prstýnku je napevno převázán provázkem z tabákových listů. Je hrubší, na pohled žilnatější, jako ruka dobrodruha. A voní po čokoládě.
Jeho součástí je „magický“ tabák Bragança, který na divoko roste v amazonském pralese v okolí města, jehož název nese. Místní o něm říkají, že má moc otevírat duchovní vědomí, očišťuje mysl i tělo, má léčivé vlastnosti, které zbavují člověka bolesti hlavy, stresu, a může pomoci i při dalších nemocích. Má asi dvojnásobek nikotinu, než běžné tabáky, takže to jeho obsah v doutníku zvyšuje o desítky, možná až o 50% proti jiným doutníkům.
Bragançu sklízí domorodí obyvatelé přímo v pralese, svazují do takových zvláštních rohů, svážejí je po vodě na kánoích a pak dopravují do Nicaragui. Zde se Bragança stává spolu s dalšími druhy tabáku součástí tohoto výjimečného doutníku. (Viz video od výrobce.)
Obrázek z videa výrobce doutníků, link nad obrázkem.
Je brzo odpoledne, skoro 10 stupňů, ještě svítí sluníčko. Posadím se na dvorek do křesílka, položím si na stolek skleničku čisté vody, vyštípnu véčkem otvor v hlavě doutníku, zapálím sirku. A teď začíná film, nebo koncert:
Představuje se mi nádherný hustý sametový dým v ústech, na patě doutníku jasně modrý, který v mírném vánku vytváří spojitý široký proužek. I kdyby neměl doutník chuť, už tohle je pastva pro oči. Jenže on chuť má, a to hned exotickou. Na nosné chuti jemné čokolády se hned ze začátku objevují citrusové tóny, pomeranč, pak limetka, za chvilku přichází brusinky. Po nějaké době se objeví intenzivní chuť husté sladké šťávy z modrých hroznů, něco jako samotok při lisování vína, když se přestane utahovat lis a samovolně vytéká čistá šťáva bez nečistot. Ovocné chutě provázejí ochutnávání doutníku až někam do jeho poloviny, kdy se objevují zemité tóny: kůže, jemný pepř, snad něco jako přírodní kaučuk, hřebíček a pražené mandle. Cítím vůni mandlových květů, jako bych byl v sadu. Pak přichází těžší kořeněný až tabákový pánský parfém.
Zkušenější doutníkáři se neshodují v tom, zda omotávku odříznout, jako třeba zmíněný Katman, nebo ji prostě vykouřit. Risknu to, a nechávám ji na doutníku. Chuť lehce zhořkne do exotického dřeva, objeví se zřetelně zvláštní minerální chuť, kterou mají vína z určité oblasti Languedocu, kde je břidlicové podloží a místní jí říkají „schiste“ (šist), pak sládne do kořeněného medu a vrací se k čokoládě s lískovými oříšky. Pak už mě pálí prsty a dvoucentimetrový oharek po neuvěřitelné hodině a 50 minutách už skoro za tmy odkládám. Nikotin lehce cítím v hlavě, ale je mi fajn, absolutní mír, který ještě hodiny zůstává. Něco trochu jako cestou z kina po shlédnutí posledního dílu Pána prstenů zkraje roku 2004, nebo po koncertě Spirituál kvintetu v Kroměříži v listopadu 2019.
Obrázek od výrobce CAO
Chtěl jsem si večer objednat ještě celou krabici „Amazoňanů“, ale včas jsem si vzpomněl, že nemám dost velký humidor. Tak jsem objednal aspoň čtyři kousky. Na tenhle „film“ chci jít ještě párkrát.
