Článek
Šamanbat patří mezi speciální jednotky Hlavního ředitelství rozvědky ukrajinského ministerstva obrany. Velí mu důstojník s volacím znakem Šaman. Jeho příslušníci se účastní průzkumných, diverzních a útočných misí a spolupracují s dronovými a bojovými týmy nasazenými v terénu.
Charakter své práce Šamanbat popisuje na svých webových stránkách slovy: „Existují operace, o kterých se nepíše v reportážích. Jsou vojáci, jejichž jména zůstávají neznámá. Naší zbraní je rozum znásobený silou a lstí. Naším cílem je vítězství dosažené ve stínu. Nehledáme slávu, vytváříme výsledky.“ Příslušníci jednotky se už v srpnu 2021 ve spolupráci se silami NATO podíleli na evakuaci amerických vojáků a civilistů z Kábulu a v únoru 2022 bojovali o letiště Hostomel. Během těchto bojů malé skupiny pronikaly na okupované území, získávaly informace a prostor opouštěly dříve, než protivník stačil reagovat.
Velitel jednotky Šaman je ukrajinský zpravodajec, který se ještě před ruskou invazí v roce 2022 snažil navázat kontakt se zkušenými čečenskými bojovníky. Zajímaly ho především jejich praktické poznatky z bojových operací proti ruské armádě, zkušenosti s bojem v zastavěných oblastech a taktika malých přepadových jednotek, kterou Čečenci rozvíjeli během obou rusko-čečenských válek.
Tyto kontakty dnes formují i samotné složení Šamanbatu. Součástí jednotky je ičkerijský prapor speciálního určení složený z čečenských dobrovolníků, kteří spojují obranu Ukrajiny s bojem za osvobození Čečenska a obnovu nezávislé Ičkerie. Patří mezi ně Abdul Hakim Ažijev, který byl nedávno povýšen do hodnosti brigádního generála a stojí v čele ozbrojených sil Čečenské republiky Ičkerie. Abdul Hakim považuje ruskou invazi na Ukrajinu za pokračování stejné politiky Moskvy, která vedla ke zničení Grozného, zabití několika prezidentů Ičkerie, likvidaci čečenských státních institucí a dosazení loutkového režimu.
Agent uvnitř kadyrovského Achmatu
Na počátku května publikoval Šamanbat podrobnosti speciální operace, při níž ukrajinská rozvědka získala ke spolupráci a následně řídila agenta uvnitř kadyrovské jednotky Achmat působící v Sumské oblasti. Agent se dostal do blízkosti jejího velení, tajně nahrával porady vedení Achmatu a sledoval přesuny mužů a techniky i přípravu dalších operací.
Operativci mu prostřednictvím FPV dronu dopravili odposlouchávací zařízení, které agent umístil v místnosti, kde se scházeli velitelé Achmatu. Ukrajinská rozvědka tak získávala informace o rozmístění jednotek, používaných trasách a připravovaných akcích.
Získané informace předávala bojovým skupinám, které podle nich určovaly cíle a načasování úderů. Kadyrovci se tak ocitali pod palbou ve chvíli, kdy ukrajinská strana znala jejich polohu, způsob pohybu i systém velení. Útoky zasáhly příslušníky jednotky, vozidla, drony, sklady, spojovací techniku a prostředky elektronického boje.
Podle informací HUR přišel Achmat během dvou měsíců o 41 zabitých a 87 raněných. Více než sto dalších mužů bylo v ruských záznamech vedeno jako nezvěstní. Údery zničily nebo poškodily přes 160 vozidel a dalších kusů vojenské techniky, více než 25 dronů, komunikační zařízení, prostředky elektronického boje a sklady. Achmat na svých kanálech přesný rozsah ztrát neupřesnil.
Po dokončení mise pomohla ukrajinská rozvědka agentovi přejít na území pod ukrajinskou kontrolou. Operace zároveň ukázala, že ani kadyrovské jednotky nejsou zcela uzavřené vůči proniknutí ukrajinské rozvědky a že jejich vnitřní loajalita není bezvýhradná.
Abdul Hakim poté oslovil Čečence sloužící v ruských ozbrojených silách. Vyzval je, aby neprodlužovali své kontrakty, odmítli další účast ve válce proti Ukrajině a hledali cestu k bezpečnému přechodu na ukrajinskou stranu.
Operace proti náboru čečenských studentů
„Tito lidé vás chtějí zahubit tím, že vás přimějí podepsat smlouvy. Neničte sebe ani své duše. Tito lidé se zaprodali Rusům a jsou zrádci. Dnes obnovujeme armádu Ičkerie,“ zaznělo během online náborové akce pro studenty Čečenské státní univerzitě A. A. Kadyrova. Slova však nepronesl zástupce ruské armády, nýbrž voják Ičkerie s volacím znakem Ansar, kterému se podařilo do přenosu dostat pod jinou záminkou.
Ruské náborové instituce se podobnými kampaněmi snaží získávat mladé muže pro armádu a přesvědčovat je, že válka proti Ukrajině odpovídá zájmům Čečenska. Právě do jedné z těchto akcí zasáhla další zveřejněná operace čečenských spolupracovníků HUR.
Příslušníci ičkerijské rozvědky se vedení univerzity představili jako zástupci ministerstva obrany a nabídli uspořádání náborové akce. Do online přenosu se v domluvený čas připojil Ansar.
Zpočátku vystupoval jako očekávaný host. Poděkoval za pozvání a svou řeč postupně stočil k čečenské historii a hrdinům republiky. „Cesta našich otců je cestou svobody. Touto cestou svobody je obnovení našeho státu Ičkerie,“ řekl studentům. Teprve v této části vystoupení vyučující rozpoznal skutečný záměr celé akce a rozhodl se přenos přerušit.
Čest nelze zachovat pouhými zbytečnými rozhovory. Musíme vynaložit veškeré možné úsilí.
Než k tomu došlo, Ansar stačil studenty vyzvat, aby nepodepisovali smlouvy s ruskou armádou a nepřijímali její válku za vlastní. Jeho vystoupení směřovalo k jedinému sdělení: Moskva verbuje mladé Čečence do armády státu, který jejich zemi vojensky obsadil a zničil její suverenitu.
Čečenští spolupracovníci HUR při podobných psychologických operacích, zkráceně PSYOP, využívají znalost jazyka, místních poměrů i propagandy, kterou režim působí na mladou generaci. Mohou tak přímo oslovit publikum, k němuž se ukrajinská komunikace dostává jen obtížně.
Zásah narušil také obraz univerzity jako prostoru plně kontrolovaného režimem. Studenti během oficiální akce slyšeli hlas ozbrojené opozice a představitelů Ičkerie, které čečenská a ruská státní média vykreslují jako separatisty a nepřátele.
Příprava na návrat do Čečenska
Zatím poslední zveřejněné červencové video zachycuje bojovníky Šamanbatu pod vedením Abdula Hakima při nástupu do vrtulníku Mi-8 a následném letu v malé výšce nad terénem. Něco málo přes minutu dlouhé záběry neprozrazují místo ani účel mise. Smysl videa objasňuje doprovodný text, který záběry zasazuje do širšího cíle čečenských bojovníků, tedy návratu do vlasti a budoucího osvobození Čečenska.
Skutečná svoboda se kuje roky zkoušek, trpělivosti a obětí.
Video nepředstavuje konkrétní plán budoucí operace, ale především politické a motivační sdělení. Autoři v doprovodném textu zdůrazňují, že se přibližuje návrat do rodné země a její osvobození. Připomínají vytrvalost, práci a jednotu a dodávají, že konečné vítězství a úspěch závisí na vůli Boha. Slovy Abdula Hakima: „Skutečná svoboda se kuje roky zkoušek, trpělivosti a obětí.“
Zkušenosti získané v bojích na Ukrajině jsou součástí dlouhodobé přípravy na návrat domů do Čečenska a obnovení nezávislosti, kterou země vyhlásila 1. listopadu 1991. Pro čečenské bojovníky tak současné působení na Ukrajině směřuje i k jejich dlouhodobému cíli: návratu do vlasti.
Od ozbrojeného boje k diplomacii a práci v exilu
Čečenský odpor se dnes neodehrává jen na bojišti. Představitelé Ičkerie vedou diplomatická jednání, hledají podporu v evropských institucích a prosazují právo Čečenců rozhodovat o budoucnosti vlastní země. Exilové struktury udržují kontakty s lidmi uvnitř Čečenska, zatímco zpravodajci oslovují Čečence sloužící v ruských jednotkách.
Součástí této práce je také spolupráce s dalšími národními hnutími severního Kavkazu. Čečenci se setkávají se zástupci sousedních Ingušů a Dagestánců i dalších kavkazských národů, které spojuje odpor k ruské nadvládě a debata o budoucím uspořádání regionu. Těchto jednání se účastní také Gruzínci, jejichž bojovníci působí na Ukrajině mimo jiné v řadách Kavkazské legie.
Boj po boku Ukrajiny se tak pro stoupence Ičkerie stal součástí dlouhodobého úsilí o návrat do vlastní země. Vojáci získávají bojové zkušenosti, politici a diplomaté budují mezinárodní podporu, zpravodajci vytvářejí kontaktní sítě a lidskoprávní organizace v exilu dokumentují represe. Všichni usilují o totéž: zachovat kontinuitu Ičkerie a ukázat, že režim Ramzana Kadyrova není jediným hlasem Čečenska.
