Článek
Nedávno vědci objevili přímo v havarované jaderné elektrárně Černobyl, plíseň, která zpracovává radiaci. Na tom by nebylo nic divného, všeobecně houby vstřebávají víc radiace, ale tato plíseň Cladosporium sphaerospermum je extremofil žijíc přímo v blocích havarované jaderky. Mimo to je schopna radiosyntézy. Zelené rostliny fotosyntetizují – využívají světla k fotosyntéze, ona využívá místo světla radiaci.
Vědci uvažují vysadit a využít tuto plíseň v místech kterako Hirošima, Karačaj (na Uralu), Černobyl a Fukušima, dopadne-li jejich testování plísně dobře. Není tajemstvím, že i když jsou např. Karačaj a Černobyl nyní vyhlášeny přírodními rezervacemi a přírodními parky, je to právě radiace po havárii a nikoli ochrana přírody, proč jsouť oblasti zapovězeny.
Ať dopadnou testy pro likvidaci havárií jakkoli, už nyní je ale jisté, že by extrenofilní plíseň Cladosporium sphaerospermum určitě našla uplatnění v kosmu, nejen pro meziplanetární lety, kde je obrovský nápor radice pro kosmonauty v raketách. Ale též pro kolonizační obydlí v kosmu, na Měsíci, Marsu, Europě, Enceladu apod. Nyní je spíše otázkou peněz než technické vymoženosti, abychom tyto lety podnikli. Naše technická úroveň rozhodně pokročila od prvních letů družice Sputnik, psa Lajky, prvního kosmonauta Gagarina či první kosmonautky Těreškovové, technicky předčíme dokonce i přistání Armstronga na Měsíci.
Kterak ukázaly pokusy astronautů na mezinárodní stanici ISS, i slabá vrstva plísně „kladosporium“ se skvěle namnoží ve vesmíru a vstřebává – pohlcuje radiaci. Tak se stává ironií, že jaderné havárie možná povedou k převratným objevům.
Extremofilních organismů je vícero (např. umělá skupina archebakterie) – známá želvuška, ty lze navíc použít ke kolonizaci extrémních míst (vřelé prameny, mráz, síra, velký obsah kysličníku uhličitého, a jiných pro nás škodlivých plynů, obrovský tlak, anaerobní prostředí (bezkyslíkaté)) v naší Sluneční soustavě a ve vesmíru. Má se navíc za to, že tyto některé extrémofilní organismy byly pokračováním z teoretické prvničky jediné (Primisia uniata) nebo také známá anglická zkratka hypotetické LUCA (poslední univerzální společný předek - last universal common ancestor), (srovnej též s LECA - poslední eukaryotický společný předek - last eucaryotic common ancestor) a sehrály hlavní roly při rozvoji života na Zemi. Zde panovaly úplně jiné podmínky než dnes, ty dnešní bylo třeba teprve vytvořit. Příroda nás má stále čím překvapovat.
Graf evoluce
