Článek
O jogínských cvicích Šest tibeťanů toho bylo napsáno mnoho. Jedná se o sestavu šesti cviků, proložených šesti relaxacemi, šestá relaxace je podobná začátku cvičení a jogín zde děkuje s dlaněmi vzhůru. Tuto sestavu dovezl od tibetských mnichů a pro Evropany objevil po r. 1900 vysloužilý důstojník britské koloniální armády plukovník Bradford (Bradford či Brad Ford nebylo jeho pravé jméno), ten se spřátelil s panem Peterem Kelderem.
Kelder sloužil v Indii a vyprávěl o tom, že prý někde v Tibetu je klášter, kde mniši znají tajemství věčného mládí. Bradford dlouho přemlouval pana Keldera, aby jel s ním do Tibetu a aby spolu našli ten klášter. Plukovník Bradford nakonec odjel sám. Musíme říct, že to byl už šedivějící pán o holi, kterému se blížila šedesátka. Po 23 letech se plukovník Bradford vrátil do Anglie a jeho přítel ho nemohl poznat. Byl to muž, kterému by odhadoval 45 let, mladistvého vzhledu, vzpřímené chůze, tmavé vlasy. Vyprávěl, jak našel tibetský klášter, žil s mnichy, pěstoval zeleninu a vyráběl ovčí sýr, a také jak se naučil tajné cviky tibetských mnichů, které vracejí člověku mládí. Byla cvičena už za první republiky sjednoceného Československa, od té doby se sestava rozšířila po celém světě a je jednou z nejcvičenějších sestav, spolu například s „pozdravem slunci“. Pan Kelder po několik týdnů sepisoval zážitky z vyprávění plukovníka Bradforda a potom vydal o této cestě do Tibetu knihu, ta byla přeložena do mnoha jazyků. V současnosti jsou též v Česku, Slovensku, Polsku - Evropě a na Západě obecně, stovky nadšenců, fitness centra a kluby, kde se Šest tibeťanů cvičí.
Cviky se mají provádět denně, a to v množství minimálně 3krát od každého cviku a maximálně 21krát. Cviky se mají provádět pomalu a soustředěně a pouze tolik, abychom se extrémně neunavovali. Začíná se s minimálním počtem cviků a je možné každý týden maximálně o jeden počet cviků zvýšit.
Obecně platí že, provádím-li cvik, nadechuji se, vracím-li se do základní polohy, vydechuje se. S výjimkou prvního cviku máme v každém cviku chvilku setrvat. Nejsou to tedy cviky na rychlost (v žádném případě to není aerobik v rychlém rytmu podle hudby!), ale na výdrž. Každý cvičí pomalu, individuální rychlostí. Musíme cvičit tak, abychom nepociťovali nepohodlí, neřku-li bolest. V tomto okamžiku cvik přestaneme a pokračujeme dál anebo cvičení úplně ukončíme.
1. tibeťan
Ve stoji spatném upažíme, dlaně dolů. Pozvolna se začínáme otáčet drobnými bočními kroky ve směru hodinových ručiček. Snažíme se zrychlit otáčení tak, aby ruce rotovaly v horizontu odstředivou silou. Zaměřte se na jeden směr - bod (například na slunce) podle kterého se orientujete a počítáte otáčky. Poté opět pozvolna snižujeme otáčky tak, aby se nám, ideálně vůbec, netočila hlava. Dýcháme pomalu rovnoměrně.
2. tibeťan
V leže, paže podél těla – zvedáme nejprve hlavu na prsa (aby nás nebolela bedra), a teprve poté nohy kolmo vzhůru, špičky nohou k sobě – nádech. Při položení hlavy a nohou špičky nohou od sebe - výdech.
3. tibeťan
V kleče rukama se přidržujeme hýždí. (Nohy je dobré mít bosé.) Špičky nohou ohnuty a zapřeny o zem. Záklon tělem i hlavou – nádech. Návrat těla do kolmé polohy, hlava skloněna na prsa – výdech.
4. tibeťan
Nejobtížnější cvik! Velmi obtížné zpočátku pro starší a méně pohyblivé lidi. Ze sedu, ruce položeny na zemi dlaněmi dolů těsně vedle hýždí. S nádechem zdviháme břicho vzhůru, z podpory na patách došlapujeme na plná chodidla, zakláníme hlavu dozadu. Výdrž s bedry co nejvýše a návrat do základní polohy s výdechem do sedu. Ruce i nohy jsou stále na stejném místě!
5. tibeťan
Základní poloha se velmi podobá klikům, tedy podporu ležmo. Liší se tím, že nohama jsme vzepřeni na špičkách (stejně jako u 3. cviku) a ruce máme napjaté. Tělo je prohnuté, avšak břicho se nedotýká země. Hlava je zakloněná. S nádechem skláníme hlavu na prsa a vystrčíme zadek co nejvíce vzhůru. Nohy jsou napjaté a s tělem tvoří jakousi střechu. Do základní polohy se vracíme s výdechem. Po dobu cvičení tohoto cviku se nedotýkáme země trupem!
6. tibeťan
Na závěr knihy Pět tibeťanů se hovoří kterak o vlastním tajemství omládnutí také o 6. tibetském cviku. Ten je zaměřen na práci s lidskou sexualitou. Ze stoje spatného hluboký výdech s nejhlubším předklonem, špičky rukou se dotýkají špiček u nohou. Nato se zadrží dech a pomalu se vztyčujeme – můžeme si pomoct rukama v bok. Ve vztyčené poloze se velice pomalu nadechujeme nosem.
Šest tibeťanů
