Článek
Obsahem chorálu byla prostá modlitba ke sv. Václavovi, vévodovi a prvnímu patronovi českých zemí, aby se přimluvil za svůj národ u Boha, pomohl mu od příkoří a zajistil jeho spasení. Autorství je připisováno pražskému arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic, Václavu Hájkovi z Libočan a arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimi.
V průběhu staletí se k Svatováclavskému chorálu přidávaly další a další sloky. Například v pohnuté době 13. stol. se objevuje sloka „utěš smutné – zažeň vše zlé“. Po 15 století pak je středověká verze ukončena a tak jej známe až dodnes. Jest to nejstarší česká píseň – chorál, hymnus.
Chorál ve staročeštině dřív sestával ze tří pětiřádkových slok a z neumělých, sdružených rýmů, ukončených refrénem: „Kyrie eleison“. Kýrie! (Pane!) je řecký vokativ (5. pád) řeckého slova kýrios (pán). Kýrie éléison (Pane, smiluj (se)!) – její tři části symbolizují Nejsvětější Trojici. Celý řecký text přepsaný do latinky je: Kýrie éléison. Ȟristé éléison. Kýrie éléison. Český překlad jest: Pane, smiluj se, Kriste, smiluj se, pane (Duchu Svatý), smiluj se. Ve středověku byla v staročeštině tato řecká fráze zkomolena do jednoho slova „krleš“.
Chorál se vyvíjel postupně. Je zpíván při významných událostech, kterak korunovacích českých králů, zaznívá při pohřbech (Tomáše Garique Masaryka, Václava Havla atd.), na universitách, honoracích, imatrikulacích, promocích, zvolení do významných funkcí a jiných slavnostních příležitostech. Za dob poroby a národního obrození byla zpívána jako česká hymna a tento skvost v původním znění (12. – 16. století) byl dokonce kandidátem na oficiální českou hymnu (příznivci Otokar Březina, Jakub Deml aj.), nejen kvůli své optimální délce, ale i kráse za staletí. Soudobou novou verzi chorálu mají též katolické církve ve svých kancionálech.
Karel IV., který byl pokřtěn též Václav, a jméno Karel přijal až při biřmování, tento chorál podporoval, stejně jako symbol Svatého Václava. Karel IV. vystavěl Nové Město pražské, Kamenný (později Karlův) most přes řeku Vltavu v Praze, zbudoval hrad Karlštejn, založil též Karlovu universitu (r. 1347-49) – ta patří spolu s Olomouckou universitou (později Palackého) (r. 1573) k nejstarším evropským univerzitám. Spolu s otcem započal Karel IV. stavbu Svatovítského chrámu. V našich nedávných dobách bohužel politikové vybrali za českou hymnu daleko novější píseň z divadelní hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (poprvé uvedena v Praze dne 21. 12. 1834). Slova napsal Josef Kajetán Tyl a hudbu složil František Škroup. Byla zpívána též mezi lidem, spíše než „Kde domov můj?“ by byl však vhodnější „Zde domov můj!“.
Svatováclavský chorál
