Článek
Často bývám ve školách. Každý rok navštěvuji mnoho českých základních škol. Vyplývá to z povahy mé práce, zkrátka často se dostávám do různých tříd na základních školách. A všiml jsem si, jak málo často jsou třídy vyzdobeny portrétem našeho prezidenta. V mnohých případech na místě vyhrazeném pro portrét prezidenta visí naše vlajka nebo státní znak, někdy obrázek krajinky. A zajímavé taky pro mě bylo naopak zjištění, v kolika kancelářích a ředitelnách těchto škol visí portrét Václava Havla, přestože už dávno není prezidentem. Inu, pokud to není povinné, do třídy raději nic a u sebe v kanclu si nechám Vaška.
Upřímně: co se týče těch tříd, osobně to chápu. Taky bych se nechtěl celé dopoledne dívat na nevydařený pokus Miloše Zemana na téma Portrét shovívavého moudrého muže. Nevěřím mu to. Ani ty sepnuté ruce pod bradou to moc nezachrání. Ani hodiny práce fotografa, maskérky, retušérů a počítačových úprav nepomáhají, když vím, co je ten člověk zač. Jakým způsobem ohýbá Ústavu ČR, jakých faulů a vulgarit je schopen vůči svým oponentům. Jak zneužívá prezidentské pravomoci a jakými kontroverzní lidmi se obklopil. Pražský hrad se stal na dlouhá léta symbolem klientelismu, korupce a pohrdání. Pohrdání nejen zákony naší země, ale hlavně pohrdání slušnosti a obyčejnými lidmi. To pohrdání námi všemi je jasně slyšet z každé vyřčené věty Miloše Zemana. Krom toho je to člověk všeobecně známý svojí příchylností k alkoholu a nikotinu, kterého jeho špatný životní styl přivedl až na kolečkové křeslo. Žádný velký vzor pro mládež. Proto mě ani moc nepřekvapuje absence jeho portrétů ve třídách. (Mimochodem, obraz tohoto prezidenta si stále můžete koupit za 39 Kč).
Copak paní učitelky, ty to mají lepší. Při většinovém klasickém uspořádání třídy a frontálním vedení výuky stojí k případnému portrétu prezidenta skoro pořád zády. Ale co chudáci děti? To jim přece neuděláme. To ať se raději dívají na krásy české krajiny.
Ono by to však nebylo o mnoho lepší, kdyby prezidentské volby vyhrál Andrej Babiš. Dokážu si představit, že ani jeho portrét by nešel úplně na dračku, a ve většině tříd by se tak nic nezměnilo. Dál by visely krajinky a vlajky. Kdo by se taky chtěl dívat dlouhé hodiny na tvář člověka, který na lhaní a podvodech založil nejen svoji obchodní, ale i politickou kariéru. Kdo by se chtěl dívat na to „urputné hovado“, jak sám o sobě říká. Nedokázal bych si ani představit, že by na naše děti po mnoho let zíral z prezidentského portrétu pár potměšilých a vychytralých očí.
I když: já jsem strávil celé dětství s portrétem Gustáva Husáka před očima a nemám pocit, že by to nějak zničilo moje dětství. Spíš jsem ho ani moc nevnímal.
Zato teď vnímám a vidím, že konečně máme po dlouhé době zase prezidenta, který může krásně viset. Může hrdě viset v každé třídě všem dětem na očích. A jelikož je to fešák, mohl by se portrét nového prezidenta umístit nejen za katedru, ale i na protější zeď.
Pro paní učitelky.
