Článek
Ano, všichni cítíme, že jako rodič musíme primárně zvládat každodenní činnosti týkající se zabezpečení základních potřeb a povinností našeho dítka.
Dobrým rodičem ale nejsme (nemusíme být) automaticky. Je to zároveň o naší moudrosti, pochopení, trpělivosti, času a lásce, které svému dítěti bezpodmínečně dáváme.
Jak zralí rodiče skutečně vypadají?
Především jsou to ti, kteří nabízí svým dítkám moudré rady, i když se život s námi zrovna nemazlí, i když se ratolestem zrovna nedaří, nejsme na ně pyšní, fakt nás štvou, jsme zahalení prací.
Jsou to zároveň i ti, kteří oslavují malá i velká vítězství svých dětí s opravdovou radostí. Umí je pochválit, umí je obejmout, říci jim něco od srdce.
A jsou to ti, kteří jsou s nimi a při nich, nejen při všech důležitých milnících, ale i při té každodennosti. Díky tomu jsou schopni vidět a nabídnou pomoc, náruč, když dítku zrovna do smíchu není, díky tomu zjistí, že je něco trápí, že něco není v pořádku.
Jak to naše rodičovství vylepšit?
Oceňte se za to, jací jste rodiči, již teď. Pokuzte se vědomě vylepšovat svoji odolnost i svoji neochvějnou podporu vůči nim, za jakékoli situace. Zkuzte je chápat a vcítit se do nich. Pracujte na vzájemném porozumění a vnímání potřeb vašich dětí. Jak ty vrcholy, tak i ty pády nás činí silnějšími a moudřejšími. Snažte se dostatečně a trpělivě naslouchat, i když s nimi nesouhlasíte, nerozumíte jejich řeči a myšlenkovým pochodům, máte toho hodně na práci.
Zralost rodiče není jen o věku. Je to náš způsob myšlení, forma, jak přistupovat ke světu a k našim dětem s nadhledem, otevřeností a vnímavostí. Děti se od nás učí napodobováním. Pokud si na náš společný vztah najdeme čas, jim se to vrátí též. Stanou se z nich jednou také fajn rodiče, nebo se budou o to jednou alespoň pokoušet.
