Článek
Smích byl nástrojem našeho vyjadřování ještě předtím, než nám evoluce poskytla řeč. Uměli jsme se tak spojit i s lidmi, které jsme před tím neznali. Jedná se o projev radosti ze společně sdíleného zážitku v reakci na humorný podnět. Smát se však můžeme sami jen tak bez důvodu, a přesto posilovat své zdraví.
Je vědecky dokázané, že nejen přirozený, ale i ten simulovaný smích, který si vědomě sami navodíme, má stejné zdravotní benefity. Náš mozek totiž není schopen rozlišit mezi typem smíchu. I když se na začátku do smíchu nutíme, stejně se začnou do našeho těla po určité době „nespontánního“ smíchu vyplavovat hormony štěstí – endorfiny. Dochází k poklesu vylučování stresových hormonů, odbourává se tak nahromaděný stres v našem těle, zlepší se nám nálada, lépe zvládáme těžkosti dne.
Ač se tedy smějeme spontánně nebo záměrně, prodlužujeme si život. Z plic se vydechuje starý vzduch a vdechuje nový. V těle dochází ke zdraví prospěšné kyslíkové výměně. Smích nám pomáhá zkvalitňovat kardiovaskulární a dýchací systém, posilujeme svaly bránice, srdce a celkově naši imunitu. Zvyšuje se hladina naší celkové energie.
Je snadné se smát, když se cítíme dobře a máme zdroje ke skvělým vtipům. Co když nám ale do smíchu není? Prostě se nemáme čemu smát. Paradoxně právě tehdy, potřebujeme dostat smích do našich životů co nejvíce, pravidelně.
Jak tedy začít?
Ideální je najít si každý den důvod. Co mít např. nahraný smích veselé kamarádky či známé osobnosti, který vás zvedne ze židle kdykoli, i když máte splínů nad hlavu? (U mě je to smích pana režiséra Hartla. To vím, že mi vždycky pomůže.) Díky zrcadlovým neuronům, které se aktivují v mozku v okamžiku vnímání cizího smíchu, je smích cizího člověka i pro nás vysoce nakažlivý.
Co takhle si nechat posílat každé ráno nové vtipy na mobil? Sledovat skupiny, které se vtipy zabývají? Smíchem nad dobrým vtipem si určitě zpříjemníte u ranní kávy svůj den.
Co když ale přesto nejste schopní se donutit ke smíchu? A přitom byste chtěli. Pak vám doporučuji naučit se techniky jógy smíchu.
Metodu vymyslel v roce 1995 letech indický rodinný lékař Madan Kataria v Bombaji. Doporučuji jeho knížku, kde se sami naučíte jogu smíchu používat. Propojuje různá pohybová a dechová cvičení na podporu záměrného smíchu, který se vytvoří bez důvodu, bez vtipu, bez podnětu. Stěžejním při dané józe je smíchocvik a řízené dýchání. Smíchocvik je cvičení smíchu na různá témata. Zmíním např. cvik „Milkshake“, při kterém si cvičící představují, jak drží v rukou dvě sklenice mléka, přelívají jednu do druhé a poté je s hlasitým smíchem pijí. Zní to asi zvláštně, každopádně to vyzkoušejte. Na internetu najdete spoustu videí k józe smíchu a smíchocvikům, např. zde (v CZ např. zde). Prostřednictvím řízeného dýchání dostanete do svého těla větší příjem kyslíku, který zaktivuje parasympatický nervový systém. Ten zodpovídá za uvolnění našeho organismu.
V České republice je v této době již také mnoho propagátorů, pořádají se kurzy, workshopy, školy jogy smíchu. Existuje např. zajímavá platforma Smíchologie pana Petra Fridricha, která nabízí různé akce.
Nespoléhejme se na to, že nás rozesmějí vnější vlivy. Pokud se naučíme smát sami na povel, kdy my chceme, jsme schopni si tak ukočírovat lépe naše stresové situace. Smích se tak stane našim cenným nástrojem, kterým si zlepšujeme naše duševní a fyzické zdraví.
