Článek
Ačkoliv současná vláda šla do voleb se sliby, že konsoliduje veřejné finance a uzdraví státní rozpočet, připravila na rok 2025 rozpočet se schodkem 241 miliard korun. V dobách před celosvětovou pandemií a válkou na Ukrajině by však takové zadlužení bylo nepředstavitelné. Například v roce 2019 činil schodek pouze 28,5 miliardy. Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura sice tvrdí, že rozpočet zahrnuje rekordní investice, ale toto tvrzení není zcela pravdivé.
Současní vládní politici buď nerozumí tomu, jak funguje ekonomika, nebo spoléhají na to, že občané České republiky tuto problematiku nechápou. Uvádějí pouze část pravdy, totiž že v absolutních číslech jsou investice v mnoha oblastech nejvyšší v historii. Neměli bychom však zapomínat, že vlivem inflace nemají peníze stále stejnou hodnotu.
U státního rozpočtu platí totéž, co v domácnosti. Pokud dnes máte 100 korun a jdete do obchodu, koupíte za ně méně věcí než před pěti lety. Vláda sice prezentuje, že na investice vynakládá nejvíce peněz v historii, ale neříká, že za ně pořídí méně.
Klíčové není, kolik peněz utratíme, ale kolik za ně reálně získáme. Nejlepším ukazatelem proto není absolutní částka, byť by byla jakkoliv vysoká, ale její poměr k HDP. Ten totiž ukazuje reálnou hodnotu investic. Kumulativní inflace má stejný dopad na občany i na stát.
Rozpočet na rok 2025 počítá s částkou 160 miliard korun na investice do dopravní infrastruktury. Absolutně jde o nejvyšší částku v historii. Pro srovnání – v roce 2020 bylo na dopravu vyčleněno „pouze“ 93 miliard korun. Tehdy však tato částka představovala 1,84 % HDP, zatímco v roce 2025 po započítání očekávané inflace ve výši 2 % půjde pouze o 1,66 % HDP.
Rekordní investice do školství, o kterých premiér Fiala často hovoří ve snaze zbavit Českou republiku statusu montovny Západu, nejsou rekordní ani ve srovnání s rozpočtem jeho vlastní vlády na rok 2023. V příštím roce by měly investice do školství mírně přesáhnout 290 miliard korun, zatímco v roce 2023 činily 271 miliard. V poměru ku HDP sice vláda vynaložila nejvíce peněz, ale jejich reálná hodnota nepřekonala ani úroveň stanovenou v předchozím roce.
Každý politik se samozřejmě snaží prezentovat své výsledky v co nejlepším světle. Pokud nejsou výsledky dostatečné při poměrovém srovnání, prezentují je jinak, například nominálně, jak to činí současná vláda. Petr Fiala a jeho ministři cítí tlak veřejnosti na základě volebních průzkumů a snaží se ukázat, jak jsou úspěšní.
Výsledkem je však pouze informační mlha, ve které se voliči mohou snadno ztratit. Na jedné straně slyšíme o rekordních investicích, na straně druhé, že tomu tak není. Nejhorší na celé situaci je, že žádná ze stran vlastně nelže – vše záleží na tom, jaká data se porovnávají a co všechno je zahrnuto do argumentace.
Zdroje:
