Článek
V dubnu roku 2022 vyšla ve známost na první pohled nijak důležitá skutečnost. Novým děkanem na Národohospodářské fakultě byl zvolen Miroslav Ševčík. Měl tak vystřídat dosavadního děkana Zdeňka Chytila, který se funkce ujal v roce 2018. Tehdy nahradil ve funkci právě Miroslava Ševčíka. Veřejným prostorem se však rozhořela vášnivá debata o tom, zda osoba, jako je Ševčík, má vykonávat takto významnou funkci.
A právě v dubnu 2022 se celá VŠE poprvé otřásala. Média ťukala na dveře děkana a rektora, sociální sítě plnily debaty s komentáři a nechápající veřejnost se divila, co že se to na VŠE vlastně děje. Rektor, který měl tehdy možnost Ševčíka nejmenovat, se jej rozhodl podržet, ač s řadou jeho postojů a názorů nesouhlasil. A za svým rozhodnutím si stál. Pro Ševčíka tehdy hrál rozhodující fakt - do funkce byl zvolen akademickým senátem Národohospodářské fakulty, a to jednohlasně.
Psal se červen 2022 a situace se opakovala. Rektor VŠE se rozhodl oficiálně jmenovat Miroslava Ševčíka děkanem. Běžná záležitost, jako je výměna děkana, způsobila opět ve veřejném prostoru velkou kontroverzi. A opět museli hlavní aktéři situace odpovídat na desítky dotazů, z nichž většina měla stejnou podstatu - Proč vlastně Ševčík? Na výsledku to však nic nezměnilo a Ševčík se stal děkanem.
Poté, co situace na chvíli utichla, se rozhořela znovu. Děkan Ševčík a jeho vystoupení na protivládních demonstracích, které s radostí přebral i takový web TASS - jeden z hlavních propagandistických kanálů Kremlu, nevhodné vyjadřování směrem k politickým reprezentantům Česka, zpochybňování inteligence mladých lidí, vymezování se proti české pomoci Ukrajině. To vše dokázal rektor akceptovat s tím, že dělal, co mohl, aby situaci zachránil a Ševčíkovi opakovaně domlouval, že takto to dále skutečně nejde.
Březen 2023 a republikou oběhly záběry z pokusu o útok na Národní muzeum po skončení další ze série protivládních demonstrací. Na mobilních záběrech se ve sváru s těžkooděnci před Muzeem objevil i jakýsi člověk ve výrazné bundě - Miroslav Ševčík. A pohár trpělivosti přetekl. Tentokrát nejen u veřejnosti, ale i u rektora VŠE. Ten se rozhodl jednat. Buď Ševčíka odvolá senát Národohospodářské fakulty, nebo to navrhne velkému senátu VŠE. A celá kauza ožila opět naplno. Lidé hromadně podepisovali různé petice, akademická obec demonstrovala před VŠE za odvolání Ševčíka a na VŠE dorazil i ministr školství. Následovala série jednání nejrůznějších orgánů školy. Nejdůležitější verdikt však zní: Akademický senát VŠE vyslovil souhlas s odvoláním Miroslava Ševčíka z funkce děkana Národohospodářské fakulty VŠE.
Celým procesem se však prolínala jedna zásadní otázka. Je nepřijatelné, aby takový člověk byl v čele fakulty, nebo se jedná pouze o hon na někoho, kdo má odlišné názory? Není tím popřena svoboda slova, nota bene na akademické půdě? Je patrné, že zde vznikla velká třecí plocha. Na jedné straně rektor, jemuž záleží na dobrém jméně školy, na straně druhé děkan, který tvrdí, že žádné zákony a vnitřní předpisy školy neporušil. A za každým z těchto dvou mužů tábory lidí přesvědčených o své pravdě. Ševčík však již prohlásil, že celá situace s jeho odvoláním bude mít právní dohru. Je tak pravděpodobné, že příběh ještě zdaleka neskončil.
