Ach, to strašlivé modré světlo! Něco o veřejném osvětlení a barvách světla

Začnu od začátku odpovědí na jednoduchou otázku: Proč tu vlastně veřejné osvětlení máme. To zdaleka není tak triviální, jak by se mohlo zdát. Už jsme se s mojí kolegyní a manželkou Pavlou setkali i s aktivistickým názorem, že se na ulicích svítí příliš a že veřejné osvětlení může koneckonců leckde nahradit lampa čelovka.

Tak tedy primárním cílem veřejného osvětlení je bezpečnost – prevence úrazů a pouliční kriminality, včetně bezpečnosti silničního provozu. Je v praxi ověřeno, že vypínání nebo nešetrné tlumení veřejného osvětlení má okamžitý negativní dopad na bezpečí občanů. A nejen na bezpečí – také na hygienu veřejných prostor. Osvětlený chodník nebo parkoviště před nákupním centrem si sotva kdo bude plést se smetištěm nebo s veřejným záchodkem.

Veřejné osvětlení by pochopitelně nemělo oslňovat chodce ani řidiče. Na tom ovšem není nic objevného. Jak říká moje příslušně kvalifikovaná žena, stačí znát a dodržet technické normy, to je celé.

Ještě bych tu hned na úvod rád uvedl na pravou míru další mýtus světelných aktivistů: Veřejné osvětlení zpravidla není jediným, a dokonce ani převažujícím zdrojem světelného znečištění. Do noci září rozsvícená okna bytů, kanceláří a obchodů i světelné reklamy. Odnedávna také elektronické úřední desky (ty umějí být v noci obzvlášť nepříjemné, pokud nemají spořič obrazovky – jenže pak zas někteří občané nadávají, že obrazovka nefunguje, hrom do toho). A nezapomínejme na odražené světlo. To prostě nikdo neztlumí, ledaže by z moci úřední přepracoval přírodní zákony.

Takže až zase bude někdo někde symbolicky vypínat veřejné osvětlení, vězme, že je to symbolická kravina. Račte prominout.

Světelné spektrum zahrnuje tři základní barvy: červenou, zelenou a modrou. Jejich kombinací vznikají odstíny bílé, od „studené“ s větším podílem modré složky po „teplou“ s větším podílem červené složky.

Je známo, že modré světlo potlačuje spánkový hormon melatonin a stimuluje bdělost. Méně modré složky tedy naopak prospívá spánku. Vyvážené barevné spektrum v bílém světle zároveň podporuje správné vnímání barev lidským okem.

Vliv jednotlivých barev spektra na rostliny, jímž se někdy argumentuje u „ekologického“ veřejného osvětlení, je komplikovaný. Odpověď můžeme hledat v umělých pěstírnách, kde se vytvářejí „světelné receptury“ na míru například různým druhům zeleniny nebo květin. Jednoduše řečeno: Hnacím motorem fotosyntézy je červená barva v určitých odstínech. Ta bývá doplněna modrou, jejíž správné dávkování je nesmírně individuální. Zelená složka pomůže v hustém listí, kam se ostatní barvy nedostanou. Vždycky přitom velmi záleží na konkrétní rostlině a její odrůdě, stadiu vývoje a intenzitě světla.

Z toho, co tu bylo řečeno o barvách světla, je zřejmá jedna věc: Je potřeba, aby studeně bílá s velkou příměsí modré složky spektra pomáhala všude tam, kde je zapotřebí bdělosti – zejména na přechodech pro chodce nebo v hustém pouličním provozu. Modrá složka ve studeně bílé naproti tomu není příliš žádoucí například v obytných čtvrtích s řídkým provozem. Tam se hodí spíše teple bílá pro klidný spánek v noci.

Ne však naprosté odstranění modré složky. Jak jsme si řekli, v bílém světle rozeznává lidské oko barvy okolí. Ve žlutočerveném světle, které odstraněním nebo nešetrným potlačením modré vznikne, nemá šanci. Sami jsme se přesvědčili na jednom takovém „smart“ počinu v nejmenované obci, že na chodníku pak panuje neurčité přítmí, v němž jsou z kolemjdoucích vidět pouze tmavé siluety. V takovémto osvětlení jsme se necítili bezpečně. Opravdu nevíte, zda to, co postava proti vám třímá v ruce, je plechovka s pivem nebo zbraň.

Pokud navíc takovéto „ekologické“ veřejné osvětlení nasvěcuje rostliny (jak tomu bylo zrovna v té obci), stane se – s nadsázkou řečeno – z ulice umělá pěstírna neprospívající přírodě ani lidem. Svítit do stromů a keřů prostě není ekologické ani ekonomické.

Zmatení v pojmech může působit takzvané dynamické veřejné osvětlení. Má totiž dvojí význam: Může to být veřejné osvětlení, které se v pozdních nočních hodinách ztlumí, aby nerušilo spící obyvatele. Nebo i to, které je v základním stavu po celou dobu ztlumené a rozzáří se pouze, zaznamená-li pohyb. V tom případě by mělo chodci vytvářet plynulý světelný koridor. Je-li špatně řízené, zmatený chodec střídá světlo a tmu.

Pro závěrečné poučení si dovolím sáhnout do Mosambiku, kde jsme s manželkou strávili více než měsíc u naší „adoptivní“ rodiny a poznali život ve městě i na venkově.

Jedna z cest po venkově nás vedla večer se starou tetou do jejího skromného příbytku uprostřed savany, bez civilizačních vymožeností. Když naše auto zhaslo reflektory, byla kolem dokonalá tma. Ten úchvatný pohled do tmavého vesmíru plného hvězd byl fascinující. Nikdy už nic podobného nejspíš nezažijeme.

Jenže: Teta bydlela nějaké dvě hodiny cesty autem od nejbližší asfaltované silnice, po stezkách připomínajících měsíční krajinu. V tom zapadlém koutě mohlo člověku hrozit leccos, ale osamělý zloděj opravdu ne.

Mosambik je země oproti té naší třikrát lidnatější, ale desetkrát větší. Elektřina a osvětlení tu přispívají k osidlování venkova. Tam, kde je přívod elektřiny, nakupují lidé pozemky. Elektřina pomáhá je zabydlet a také osvítit, čímž je chrání před zloději. Z osamělých farem vzniká osada. Osada roste a vzkvétá. Světlo dává bezpečí – před auty, před špatnými cestami a před zločinci.

U nás jsme o poznání dál, ale důležitá role osvětlení veřejných prostor pro naši bezpečnost zůstává. Kdo by chtěl nahradit veřejné osvětlení čelovkami a argumentuje přitom (úplně vážně, nežertuji) tím, že auta mají přece také reflektory, jaksi zapomíná na nerovnost zranitelného chodce proti jedoucímu automobilu. Že se ve tmě daří zločinu, je historicky známá věc u nás jako v Africe. Stejně jako to, že necítí-li se občan dostatečně chráněný institucemi k tomu určenými, pomůže si sám. Což ne vždy musí být ku prospěchu věci.

Takže ano, svítit účelně. Ale jak praví klasik: Safety first! Přestože na ten pohled do hluboké, tmavé oblohy nikdy nezapomeneme.

Slavík, J. a kol. Aby chytré město nebylo hloupé. Praha: MMR pro obce 2023 ISBN: 978-80-7538-509-3. Volně ke stažení na https://www.obcepro.cz/data/MMR-spatna-praxe-PRESS-elektronicka-dvojstranky.pdf

www.smartcityvpraxi.cz

www.proelektrotechniky.cz

Archiv autora