„Nenápadně chytrý“ Přerov – smart city trochu jinak

S mojí kolegyní a manželkou Pavlou jsme k tomu měli příležitost při psaní a vydávání knížky „Přerov – Chytré město na křižovatce cest“ pro tamní magistrát. A bez přehánění: Tahle spolupráce byla opravdu milá. Vlastně nejnáročnější bylo přesvědčit Přerovany, že se mají čím chlubit. Oni to své chytré město totiž vytvářejí jaksi mimochodem, bez povyku a fanfár. Tím spíš si zaslouží, aby se o nich vědělo.

Už staří Přerované byli lidé pracovití. Živili se poctivě – lovem mamutů. Tak to aspoň dokládají světoznámé archeologické nálezy v Přerově-Předmostí ze starší doby kamenné.

První písemná zmínka o Přerově ovšem pochází „až“ z 12. století. Zhruba o století později jej pak Přemysl Otakar II. povýšil na královské město.

A kdeže se vzalo to jméno? Podle jazykovědců má původ praslovanský a vztahuje se k pojmům příkop, tůň, bažina – tak to v tom údolí Bečvy nejspíš kdysi vypadalo. Podobně tomu muselo být i na německém pobřeží Baltu v místech, kde najdeme půvabné městečko Prerow, kdysi dávno slovanské.

Přerovská historie je spojená s rody Pernštejnů a Žerotínů. Ti první se zasloužili o zubra ve znaku města. S ním se tu lze setkat leckde, ať už v bronzové podobě na novém Tyršově mostě přes Bečvu nebo třeba v názvu zdejšího piva a pivovaru.

Technika ve své době revoluční – první parostrojní železnice na našem území, Severní dráha Ferdinandova – dorazila do Přerova už čtyři roky předtím, než parní vlak poprvé dojel do Prahy. Železnice pak přinesla Přerovu významný hospodářský rozvoj.

Zahradníkům, sociálním službám i cestujícím dnes slouží v Přerově elektromobily a elektrobusy, jak jsem o tom před časem psal v samostatném článku.

V přípravě je také třeba doprava zesnulých elektromobilem tamní pohřební služby, k jehož nabíjení bude sloužit fotovoltaický zdroj v areálu přerovského hřbitova. Vida, jak skloubit čistou dopravu a energetickou soběstačnost.

A jinak přísně vzato: Elektrická doprava jako taková má v Přerově historii více než pětašedesátiletou. Před tolika lety totiž byla elektrifikována hlavní trať z Přerova ve směrech na Olomouc a na Ostravu.

V rovinaté krajině kolem Bečvy si přijdou na své cyklisté. Přerov křižuje na 30 kilometrů cyklostezek, které tvoří ucelenou síť propojující okraje Přerova s centrem. Město je možné projet bezpečně po cyklostezkách ze severu na jih i z východu na západ. A kdo nemá své kolo, může si půjčit sdílené.

Systematicky (a sympaticky) je v Přerově řešeno také parkování. Stání na vymezených parkovištích v centru města je zpoplatněno jen ve stanovenou denní dobu a ceny parkovného jsou veskrze lidské. Celý systém je vytvářený tak, aby pomáhal, a přitom zbytečně nešikanoval řidiče. Ostatně občané tu bydlí a návštěvníci přinášejí městu peníze, proč jim tedy komplikovat život. Budiž pochválen takový rozvážný přístup.

Jako leckde jinde je i v Přerově hlavním zdrojem „zelené“ elektřiny bezpočet fotovoltaických panelů. Nemalá část jejich energie bude sdílena v rámci tzv. energetického společenství, jehož členy jsou město a městské organizace.

Řeka Bečva a vedlejší náhon Strhanec ale roztáčejí také turbíny několika malých vodních elektráren. A co stojí určitě za pozornost: V tamní spalovně se vytříděný komunální odpad upravuje na tzv. tuhé alternativní palivo. V kotli, prvním svého druhu v Česku, z něj pak vzniká pára jako zdroj tepla a elektřiny. Pozoruhodné.

V Přerově probíhá výměna svítidel za LED lampy, regulované podle astrohodin. Ne ne, žádné svícení podle horoskopu. Na astrohodinách se nastaví GPS souřadnice lampy. Ta pak funguje podle východu a západu slunce v daném místě. Kvůli úsporám energie je nastaveno rozsvěcení deset minut po západu slunce a zhasnutí deset minut před jeho východem.

Přerov se stal jedním z prvních měst v republice, které má zajištěnou elektronizaci veřejné správy. Umožnila mu to metropolitní datová síť propojující optickými vlákny pět budov magistrátu a desítky objektů města, od městských služeb po hasičskou a policejní stanici. Město díky ní není závislé na pronájmu datových sítí od cizích provozovatelů a ušetří za připojení k internetu.

A jak takový digitální Přerov funguje v praxi?

Třeba tak, že se svými občany komunikuje (mimo jiné) s pomocí AI asistenta s příznačným jménem Ámos, připomínajícím učitele národů, který je s městem spjatý. Nebo tak, že tu bezpečnost občanů podporuje kamerový systém, který včas nasměruje k incidentu policejní hlídku vybavenou potřebnými informacemi.

A nezapomeňme ani na „neviditelnou“ (alespoň tedy z pohledu veřejnosti) digitalizaci úřadu, kde informační systémy a data chráněná proti zneužití zefektivňují práci.

A ovšem, v Přerově nesmíme opomenout navštívit Michalov. Tento rozlehlý francouzský park vznikl už začátkem 20. století podle plánů významného pražského zahradního architekta Františka Thomayera a v duchu jeho dokumentace je udržován dodnes.

Fontána v Michalově má přes léto tak trochu netradiční obyvatele, či vlastně obyvatelky, jak je vidět na fotografii.

Není to zdaleka jediná městská zeleň – tu zde najdeme podél rušných ulic, v pestrých záhonech na náměstích i na střechách.

Za vodními radovánkami pak vyrážejí Přerované k nedaleké Velké laguně. S ní sousedící Malé laguny jsou naproti tomu nedotčená přírodní památka. Jen pozor, občas se tu prochází stavbou!

Je toho mnohem víc, co se dá v tomhle čtyřicetitisícovém moravském městě potkat a objevovat. Stojí zato ho prochodit nebo projezdit na kole a občas se jen tak zastavit.

Komu vyhovuje klidný život města střední velikosti, kde se radnice stará o své lidi, může si ho tu užívat. Potřebuje-li přece jen ruch velkoměsta, má to či ono nedaleko – do Brna a Ostravy je odtud blízko a do Vídně jen o trochu dál.

Tak na shledanou, moc nás těšilo.

SLAVÍK, J. SLAVÍKOVÁ, P. Přerov – Chytré město na křižovatce cest. Říčany: Jakub Slavík 2025 ISBN: 978-80-909500-1-6, volně ke stažení zde: O „nenápadně chytrém“ Přerově vypráví další publikace z naší Edice smart city