Článek
Tři roky práce na oběžné dráze – družice VZLUSAT-2
Tento vesmírný pracant slouží na oběžné dráze už od ledna 2022. Se svými rozměry 10×10×34 cm a váhou zhruba 4 kilogramy je to takový „vesmírný mrňous“. Aby to ale znělo odborněji, říká se této kategorii družic vážících nejvýše 10 kilogramů nanodružice.
I s těmito malými rozměry umí VZLUSAT-2 velké věci. Pomocí kamer dokáže družice pořídit fotografii jakéhokoliv místa na Zemi, a to i opakovaně. Na palubě má k tomu dvě kamery pro pozorování planety. Jedna pořizuje fotografie s širokým záběrem o velikosti 500×400 km, druhá je pak určena pro detailní snímky oblastí 30×20 km.
Kromě toho tato družice dlouhodobě monitoruje gama záblesky (tedy záblesky radioaktivního záření) pocházející ze vzdáleného vesmíru nebo vzniklé při erupcích na Slunci.
Za misí VZLUSAT-2 stojí VZLU AEROSPACE, což je v Praze sídlící národní centrum pro výzkum, vývoj a testování v letectví a kosmonautice.
Ten největší a nejnovější – SATurnin-1
Když jsem nedávno psal na Médium o Jirotkově knížce Saturnin, netušil jsem, že zanedlouho se s tím jménem setkám ještě jednou, tentokrát v úplně jiné souvislosti.
Po nezapomenutelném sluhovi Saturninovi totiž byla pojmenována družice, zatím největší z českých satelitů, která od poloviny letošního ledna spolehlivě funguje na oběžné dráze. Pro představu: Po roztažení solárních panelů má tato družice rozpětí téměř metr a tělo družice je svými rozměry zhruba srovnatelné s běžnou krabicí od bot. Družice váží přibližně 14 kilogramů.
Důležitým posláním mise SATurnin-1 je chránit naši bezpečnost. K tomuto účelu zkoumá z oběžné dráhy planetu Zemi a na ní konkrétní zájmové oblasti. Stane se tak dlouhodobým zdrojem satelitních obrazových dat, které by si jinak muselo Česko nakupovat od zahraničních poskytovatelů. Takto je má i z vesmíru takříkajíc doma.
Hlavními přístroji, které jsou k tomu určené, je hvězdná kamera a hlavní teleskop. Ten dosáhne na přesně zvolené místo, jež má SATurnin-1 pozorovat. Protože se ale ve vesmíru vše hýbe, je potřeba tuto pozorovatelnu stabilizovat vůči sledovanému území. K tomu slouží ostatní sofistikované vybavení družice. Data na palubě jsou pak zpracovávána pomocí umělé inteligence.
Družice SATurnin-1 pochází rovněž od VZLU AEROSPACE.
Ty, ty, ty, jde po tobě TROLL
V polovině letošního ledna vynesla raketa na oběžnou dráhu další českou misi jménem TROLL. S ní se zaraduje Česká inspekce životního prostředí, která je jejím hlavním zákazníkem. Zpozornět by naopak měli všichni znečišťovatelé, kteří si myslí, že jim to projde. Inspekce totiž z družice získá velmi podrobné a přesné informace pro svoji dozorovou činnost. Lépe odhalí nelegální skládky, stavby, kácení lesů, znečištění vodních toků, a také získá nástroj na přesné monitorování stavu vegetace.
Tím hlavním zařízením, které k tomu slouží, je takzvaná hyperspektrální kamera. Ukažme si tu, co si pod tím super-vědeckým pojmem představit:
Světlo je, jednoduše řečeno, viditelná část elektromagnetického vlnění. Jednotlivé barvy jsou dány délkou těchto vln. Okem je vidíme všechny dohromady a všechny dohromady je zaznamenává i běžná kamera. Hyperspektrální kamera naproti tomu dokáže celé to široké pásmo vlnových délek „rozsekat“ na desítky malých „kousků“ a každý z nich snímat zvlášť. Výsledkem toho je, že každý bod obrazu obsahuje detailní informace o odraženém světle v různých vlnových délkách. To umožňuje „vidět“ vlastnosti materiálů, které jsou pouhým okem nebo klasickými kamerami neviditelné — například chemické složení nebo vlhkost objektů.
Družice TROLL je vybavena právě takovouto hyperspektrální kamerou spolu s pokročilým softwarem s umělou inteligencí. Tento software umožní zpracování dat přímo na palubě satelitu, což urychlí analýzu, a zvýší tak celkovou efektivnost práce družice.
Hlavní roli v misi TROLL hraje brněnská firma TRL Space. Dokládá tím, že Brno je kromě jiného i městem vesmírných technologií. Aspoň to tedy tvrdí sami Brňané.
Z Brna až k Jupiteru – mise JUICE
Další významná brněnská stopa ve vesmíru právě nyní nemíří nikam blíž než k planetě Jupiter, kam je to z Brna nejméně šest set miliónů kilometrů (nebo i víc). Evropská kosmická agentura (ESA) vypustila v dubnu 2023 svou největší a nejkomplexnější kosmickou misi k Jupiteru, JUpiter ICy moons Explorer – tedy Průzkumník ledových měsíců Jupitera, zkráceně JUICE. Na její přípravě se podílel i český kosmický průmysl a vědecká pracoviště, včetně inovačních firem z Brna a okolí. Na oběžnou dráhu Jupitera by mise JUICE měla dorazit v roce 2031.
Cílem mise je prostřednictvím studia Jupitera a jeho soustavy měsíců lépe porozumět procesům ve Sluneční soustavě. Jde o první kosmickou sondu, která vstoupí na oběžnou dráhu jiného měsíce, než je ten náš. A stejně tak jde o první sondu, která změní dráhu z oběžné kolem planety na oběžnou kolem jejího měsíce – z dráhy Jupitera na dráhu jeho měsíce Ganymeda, kde začne jeho detailní průzkum.
Na misi JUICE je k tomu celkem deset přístrojů – radary, optické spektrometry, analyzátory vln a další.
Existuje celá řada důvodů, proč se JUICE zaměří zejména na Jupiterův měsíc Ganymedes. Především se lze domnívat, ačkoliv se to neví s jistotou, že pod svou ledovou krustou ukrývá slaný oceán. Ten může být natolik velký, že pokryje celý měsíc, a budí řadu otázek, například z čeho se skládá a jak je hluboký. Jedním z klíčových cílů u měsíce Ganymedes je průzkum této vodní masy a srovnání s dalšími Jupiterovými měsíci, které mají oceány. To proto, aby bylo možné získat jasnější pohled na tyto světy, které jsou považovány za potenciální místa pro vznik a vývoj života.
Ganymedes je zároveň jediný měsíc, který vytváří své vlastní magnetické pole. Jak to dělá? Co pohání a udržuje jeho vnitřní dynamo? A proč něco podobného není u dalších měsíců?
Na tyto otázky, znějící trochu jako ze science fiction, by měla dát odpověď právě mise JUICE.
Na závěr – i vesmírná uklízečka je z Česka
Prostředí vesmírných technologií je velmi mezinárodní, navzájem propojené a rychle se vyvíjející. Tím chci říci, že českou stopu takovou či onakou určitě najdeme i v dalších misích, o nichž tu řeč nešla. Například nedávno vypuštěná česká družice LASARsat otestuje, jak využívat lasery ke snížení vesmírného odpadu, a to opravou nefunkčních družic nebo jejich odstraněním z oběžné dráhy.
Zároveň se další projekty připravují k realizaci.
Uvedené příklady ukazují, že české „chytré hlavičky, zlaté ručičky“ (abychom vzpomněli jiné dílo našeho v úvodu zmíněného velikána) mají co říci i ve vesmíru, a to nejen na oběžné dráze, ale i dále ve Sluneční soustavě.
Zdroje informací
https://www.czechspaceportal.cz/
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/do-vesmiru-odstartovala-druzice-lasarsat-kterou-vyrobili-cesti-stredoskolaci-356471
