Článek
Tak by se daly v kostce shrnout výsledky průzkumu E.ON Barometr udržitelnosti, s nimiž energetická společnost E.ON seznámila v polovině srpna 2025 odbornou veřejnost.
O průzkumu
Šlo o první ročník tohoto průzkumu, který mapuje postoje Čechů k odpovědnému chování a změnám v energetice. Sám průzkum provedla agentura IPSOS v dubnu 2025 na vzorku cca šestnácti set obyvatel České republiky ve věku 18–65 let.
Následoval dodatečný průzkum u více než tisícovky respondentů, zda blackout na Pyrenejském poloostrově a poté rozsáhlý výpadek elektřiny v ČR (v médiích pro potěchu obecenstva též nazývaný blackoutem) nějak změnily postoje občanů ve vztahu ke klimaticky udržitelným řešením.
Očekávání klimatických změn
Až 65 % Čechů podle tohoto průzkumu vnímá dopady klimatické změny. Třetina z nich očekává značné zhoršení v příští dekádě. Ty mohou mít konkrétní podobu extrémního počasí, rostoucích cen energií a vody nebo chudší biologické rozmanitosti.
Nízké povědomí o energetické transformaci, rozporuplné přijetí
Podle zmíněného průzkumu má 44 % Čechů jakési povědomí o pojmu energetická transformace. Jen každý dvanáctý prý ale ví, co konkrétně tento pojem obnáší – tedy postupný přechod od fosilních paliv k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.
Po náležitém vysvětlení připustila polovina respondentů, že změna může přinášet jak výhody, tak nevýhody. Sedmnáct procent uvedlo, že z ní má obavy. Většina lidí přitom očekává, že hlavní roli sehrají stát a firmy. Tedy že energetiky zajistí spolehlivost sítě, investice do obnovitelných zdrojů i srozumitelné služby pro zákazníky.
Příklon k „čistým“ zdrojům, ale jen pokud nebudou stát víc
Češi podle průzkumu podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů. Jako příklad může sloužit 80% podpora využití větrné energie, ačkoliv u nás výstavba větrných elektráren z různých důvodů postupuje dosti pomalu. To vše platí ovšem, jen pokud by „obnovitelná“ elektřina nestála víc než ta běžná.
Tradičně se u nás velké podpoře (68 %) těší jaderná energie jako zdroj sice neobnovitelný, ale bezemisní a dlouhodobě využitelný.
Každý pátý Čech si zároveň myslí, že by Česko mělo raději zůstat u klasických zdrojů jako je plyn nebo uhlí, dokud nebudou obnovitelné technologie efektivnější. Proti plynu je jen 28 % a proti uhlí se vyslovilo 45 % respondentů, tedy méně než polovina.
Udržitelné a odpovědné chování, ale jen pokud nás neomezí
Deklarativní podpora udržitelnosti se promítá i do osobního chování.
Vyslovených odpůrců udržitelnosti a klimatické změny je mezi respondenty velmi málo, pouhých 6 %. Má to však svá „ale“.
Celkem 84 % dotázaných říká, že chce nebo se snaží žít udržitelně. Ovšem 56 % z nich přiznává, že se v zájmu udržitelnosti nechce nijak omezovat. Dalších 16 % pak uvádí, že odpovědněji žít chce, ale prakticky jim to nevyhovuje.
Spíše vylepšení v přírodě než udržitelné produkty a služby
Za nejpřínosnější opatření v oblasti ochrany biodiverzity považuje většina lidí sázení stromů, podporu udržitelného zemědělství a minimalizaci tvorby odpadu a spotřebovávaných věcí.
Upřednostňování udržitelných produktů a služeb (mezi něž patří například energie z obnovitelných zdrojů) považuje za velmi přínosné jen 15 % Čechů.
Krátce o greenwashingu
Jednou z možných příčin tohoto skeptického postoje Čechů ke všemu „zelenému“ bude i jistá zprofanovanost pojmu „udržitelný“ a jemu podobných výrazů, včetně tzv. greenwashingu. Tím rozumíme marketingové a PR praktiky, kdy výrobce zboží nebo jiná instituce šíří nepravdivé, zavádějící nebo přehnané informace o své ekologické odpovědnosti s cílem nalákat zákazníky nebo jinou zainteresovanou veřejnost, kteří chtějí (z rozmanitých důvodů) udržitelnosti skutečně sami přispět. Výsledek je pak přesně opačný: skepse, nedůvěra, únava.
Zlepšit tuto situaci se snaží připravovaná novela zákona o ochraně spotřebitele. Nakolik bude úspěšná, ukáže čas. Jak totiž praví jedna „zjevená pravda“ marketingového řízení: Spokojený zákazník informuje tři další lidi, nespokojený jich informuje jedenáct.
Autorovy závěrečné úvahy
Z průzkumu vyplynulo, že lidé často nevědí, co si pod udržitelností představit a jaká opatření mají reálný dopad na životní prostředí nebo úspory energií.
Z publikovaných výsledků průzkumu také cítím patrnou únavu a skepsi z „dobrých skutků na účet řadového občana, nařízených z moci úřední“, o níž jsem hovořil ve svém předchozím článku na příkladu s elektromobilitou.
To všechno je pádným důvodem pro věcnou a srozumitelnou osvětu v této oblasti, s důrazem na přínosy klimatu přátelských řešení pro běžné rodinné rozpočty. Zároveň mne ovšem ani nepřekvapí, pokud v nadcházejících volbách bude řada lidí takříkajíc hlasovat peněženkou.
Zdroj
Tento článek je upravenou verzí autorova redakčního článku na portále Smartcityvpraxi.cz: https://www.smartcityvpraxi.cz/rozhovory_komentare_278_EON_Barometr_udrzitelnosti.php. Zde najde čtenář případné další podrobnosti i prvotní zdroj a další vnořené odkazy, z něhož článek čerpal.
