Článek
V pondělí se Česká republika probudila nejenom do „psího počasí“, ale i do stávky, kterou zosnovaly školské odbory. Sdělovací prostředky zahltily reportáže z českých škol, symbolem stávky se staly uklízečky, školníci a kuchařky. Díky reportážím měla veřejnost možnost vidět, že hlavní náplní práce školníka je v den natáčení dotahování šroubků u šatních skříněk (nebylo možné zvolit něco reprezentativnějšího?), že v jídelnách se vaří stále šlichty, jinak se tomu, co jsem měl možnost vidět, říci snad ani nedá, nebo že uklízečka každý den stírá lavice dezinfekcí a vytírá i tak čisté třídy… Nabízí se plno otázek… A málo odpovědí.
Je skutečně nutné denně uklízet? Z pohledu vyhlášky č. 410/2005 Sb. A §22 odst. a) ano, dokonce je nutné všechny podlahy a povrchy setřít na vlhko, koberce denně čistit vysavačem. Bez ohledu na to, zda se jedná o „sváteční učebnu“ nebo frekventovanou chodbu u šaten (která je v dobách deště stále zablácená), denně se vytírají i všechny třídy, kde jsou žáci v přezůvkách. V lecčems mi to připomíná mé cesty po Ukrajině a vytváření práce pro práci, není se pak čemu divit, že je potřeba větší množství uklízeček, které pochopitelně stojí peníze. Na některých školách mají děti i zavedené služby na úklid odpadků a zametání, čistá podlaha se ale stejně každý den uklízí znovu a znovu, pokud by se vytíralo obden, děti by zcela jistě umřely na svrab. Vyhláška ale obsahuje i další nesmyslná nařízení a regulace, např. odst. g) dává školám povinnost 1× za 3 roky vymalovat… Tedy výdaj v řádu statisíců je pravidelnou položkou v rozpočtu školy, přitom po třech letech se určitě najdou školy, kde jsou stěny krásné, obdařené obrázky žáků apod.
Ponechme tuto vyhlášku a podívejme se jinam, na cenu obědů, stát reguluje školám maximální cenu, za kterou mohou oběd dětem prodat, maximální částka je např. u nejmladších dětí 36 Kč, včetně polévky, za to určitě uvaří Láďa Hruška, ale škole nic nezbyde a musí vynaložit čas na vymýšlení takového jídelníčku a vzdělávání se v této oblasti, a to nemluvím o spotřebním koši, kdy děti musí mít jednou za čas rybu, luštěniny, máslo… Bez programu v počítači se neobejdete. Podobně nízká je i úplata za školní družinu… Co je ale nejhorší je skutečnost, že velké množství škol tu maximální částku ani nevyužívá, s odůvodněním, že by na to rodiny neměly (i to lze ale řešit, např. nadačním fondem školy, sociálními dávkami od pana Jurečky apod.). Stát nemusí přidávat peníze do školství, ale zrušit nesmyslné regulace a dát školám volné ruce, aby samy mohly své příjmy dle svého uvážení, a ve spolupráci se svými zřizovateli navyšovat (a samozřejmě v souladu s rozpočtovými pravidly příspěvkových organizací, ale i ty lze legislativně změnit).
V další reportáži na České televizi ředitel základní školy na malém městě na dotaz redaktorky odpověděl, že si se snížením finančních prostředků pro jejich školu poradí, neboť výpadek dokryjí z pronájmu učeben a tělocvičny, to je jedna z cest, jak příjmy školy navýšit.
Mnohokrát jsem měl snahu si na víkend pronajmout několik učeben pro potřeby vzdělávací akce, neuspěl jsem na desítkách škol s odůvodněním, že by tam musel přece někdo být, není problém, zaplatím vám, říkal jsem do telefonu, ale i tak znělo jasné NE, asi ty peníze školy nepotřebují, nebo nyní bude vše jinak? Umí zřizovatelé využívat své majetky?
V jedné škole z reportáže zase realizuje zájmovou činnost několik agentur (firem nebo spolků generujících zisk), jejichž kroužky stojí od 1600 Kč za pololetí do 2500 Kč za pololetí, při obsazenosti kroužku 10 dětmi se dostáváme na částku 50 000 Kč ročně. Během školního roku se v jednom zájmovém kroužku odučí 30 hodin, na jednu hodinu tak připadá částka 1668 Kč, když odečteme nájemné za učebnu (150 Kč) a mzdu lektora (průměrně v Praze 350 Kč) dostaneme se na zisk 1168 Kč. Na dané škole je 15 kroužků, to je tedy 525 600 Kč, o tuto sumu škola přichází, protože z lenosti deleguje tuto činnost na soukromé subjekty, nepočítám samozřejmě náklady na pomůcky, trochu více práce pro účetní apod. I tak by to byl zajímavý výnos. Opravdu by učitel nechtěl po vyučování si přivydělat za vedení kroužku třeba 500 Kč navíc? Opravdu by škola nenašla externisty svépomocí? Nebo se prostě jenom nechce? A tam kde se chce drží ceny socialisticky nízko.
Takových dodatečných příjmů se nabízí více, ale motivuje školy k tomu něco? Možná až nyní ministr Bek a hluboká sekyra ve státním rozpočtu. A co může udělat vláda? Uvolnit nesmyslné regulace a dát školám větší svobodu, aby mohly své rozpočty lépe optimalizovat, pak by možná přestaly natahovat hladové ruce.
