Věra Hrubá: Krásná krasobruslařka dobyla Hollywood a má hvězdu na chodníku slávy

Věra Hrubá se narodila v Praze do rodiny bohatého klenotníka Rudolfa Hrubého. Přesné datum jejího narození není jasný, protože zdroje i ona sama uváděly roky 1919, 1920, 1921 nebo 1923. Rodina dceru vedla k pohybu a dopřála jí tu nejlepší výchovu v klášterní škole sester Voršilek v Doksech. Věra nejprve začínala jako baletka, ale brzy zcela propadla krasobruslení. Její začátky byly skromné, trénovala na zamrzlé Vltavě nebo Berounce, u níž měla rodina dům. S otevřením nového zimního stadionu na Štvanici na začátku 30. let však získala moderní zázemí. Rychle se vypracovala mezi tuzemskou špičku, dvakrát vyhrála československý šampionát a začala reprezentovat zemi v zahraničí.

Na mistrovství Evropy v roce 1936 v Berlíně skončila na patnáctém místě a o rok později v Praze vybojovala skvělé sedmé místo. Již v roce 1936 reprezentovala Československo na zimní olympiádě v Garmisch-Partenkirchenu. Na ledě sice skončila sedmnáctá, ale přesto na sebe strhla obrovskou pozornost. Její severský vzhled, krása a talent totiž zaujaly samotného Adolfa Hitlera. Vůdce se s ní tehdy osobně setkal a nabídl jí, aby reprezentovala Německo s hákovým křížem na dresu. Šestnáctiletá vlastenka mu však odvážně podívala přímo do očí a německy odpověděla, že by raději bruslila na hákovém kříži, než aby ho nosila na sobě. Diktátora tím k smrti urazila, a podle jejích pozdějších vzpomínek jí stiskl ruku tak silně, až to bolelo.

Slibně rozjetou sportovní kariéru v Evropě přerušila nacistická okupace v březnu 1939. Věra měla z režimu oprávněný strach, a proto s matkou emigrovala do Spojených států, kde už v pozici filmového producenta působil její bratr Rudy. V Americe se nejprve vrátila k tomu, co uměla nejlépe. Začala vystupovat v populární lední show Ice Vanities, se kterou kočovala po celé zemi.

Během vystoupení v ní spatřil velký potenciál šéf filmového studia Republic Pictures Herbert J. Yates. V roce 1941 ji i s celou krasobruslařskou skupinou obsadil do hudebního snímku Ice-Capades, na který o rok později navázalo volné pokračování Ice-Capades Revue. V roce 1943 s ní studio podepsalo dlouhodobou smlouvu a otevřelo jí dveře do světa stříbrného plátna. Protože Američané měli velký problém s výslovností a psaním jejího rodného příjmení Hrubá, které se často objevovalo na plakátech s chybami, začala vystupovat pod jménem Vera Ralston. Jako inspirace jí posloužily její oblíbené snídaňové cereálie, které tehdy jedla každé ráno.

I když byl Yates o celých osmatřicet let starší a kvůli české emigrantce opustil svou manželku a dvě dospělé děti, stal se jejím největším ochráncem a také manželem. Do její kariéry investoval obrovské peníze z prostředků studia a nutil kinaře promítat její filmy pod pohrůžkou, že jim jinak neposkytne divácky úspěšnější snímky z produkce Republic Pictures, což nakonec vedlo až k úpadku samotného studia.

Vera Ralston natočila v USA celkem 26 filmů. Její první skutečnou hereckou rolí byl sci-fi thriller The Lady and the Monster z roku 1944, kde si zahrála po boku Ericha von Stroheima. Hrála po boku největších legend své doby, včetně Johna Waynea, se kterým se objevila ve westernech Dakota a Bojovný muž z Kentucky. Na natáčení s Waynem ráda vzpomínala, obzvlášť na oslavu konce války v jeho domě. Kritika k ní však byla nemilosrdná. Vyčítala jí nepřirozený projev a cizí přízvuk, kterého se i přes intenzivní výuku a snahu s osobním lektorem nikdy nezbavila. Sám John Wayne ji údajně označil za svou nejhorší hereckou partnerku a hrozil odchodem ze studia, pokud s ní bude muset znovu točit. Na druhou stranu režiséři oceňovali její pracovitost, ochotu, profesionalitu a snahu vyhovět.

Při poválečné návštěvě své vlasti v roce 1947 dostala šanci zahrát si i v tuzemském filmu. Začínající režisér Jiří Krejčík ji obsadil do snímku Týden v tichém domě podle Povídek malostranských Jana Nerudy. Po komunistickém převratu v roce 1948 se musela do Ameriky vrátit natrvalo. Nový režim v Československu její emigraci a zaoceánský úspěch neodpouštěl, a proto mělo být její jméno v rodné zemi zcela vymazáno z historie a zapomenuto.

V Americe její filmová kariéra skončila v roce 1958 filmem The Man Who Died Twice. Ve stejném roce byl její manžel Yates sesazen z vedení studia v důsledku žalob akcionářů, kterým vadilo, že zneužívá finance firmy na propagaci své manželky, jejíž filmy byly v převážně ztrátové. Po Yatesově smrti v roce 1966 zdědila polovinu jeho majetku v hodnotě přesahující deset milionů dolarů, psychicky se zhroutila a stáhla se do ústraní. Později se v roce 1973 znovu vdala za o jedenáct let mladšího obchodníka Charlese de Alvu, se kterým žila v luxusní vile na pobřeží v Kalifornii.

Vera Ralston zemřela po dlouhém boji s rakovinou 9. února 2003 v Santa Barbaře ve věku 82 let. Přes všechny kontroverze a neúspěchy u tehdejších kritiků zůstává historickým unikátem. Jako vůbec jediná česká rodačka má totiž svou vlastní hvězdu na hollywoodském chodníku slávy.

Zdroje: Wikipedia, theguardian, latimes, super, dotyk, olympijskytym