Článek
Proč? Státní svátek, který prostě slavnostně vyhlásí vláda a parlament, by měl být skutečně významný den, který v té společnosti rezonuje, žije, opravdu se slaví a lidé se s ním dokáží identifikovat. Podívejte se jak se třeba slaví ,,Den Nezávislosti" v USA. V každém městě jsou oslavy, trhy, ohňostroje. Lidé si vyzdobí domy, vyvěsí vlajku, udělají grilovačku, pozvou kámoše, rodinu atd. Je to prostě skutečně celonárodní svátek. Ok, namítnete že je to prostě Amerika, jiná kultura, tradice… Ale i u nás se některé svátky zažily podobně. Podle mě česká společnost se dobře identifikovala např. se 17. listopadem nebo 28. říjnem. Víceméně i se sv. Václavem. Konají se besedy, různé akce, připomínky, oslavy atd. Opravdu to připomíná něco jako ,,státní svátek". A pak tu máme záhady typu: Svátek práce, příchod Cyrila a Metoděje nebo upálení Jana Husa. Proč? Jediný důvod existence těchto svátků bohužel vidím v tom, že dětem začínají prázdniny, tak dáme rodičům začátkem léta také dva dny volno. To je asi tak všechno. Jinak na to každý kašle…
Já nechci nijak zlehčovat důležitost těchto historických událostí. To vůbec! Byly to důležité milníky českých dějin, ke kterým mám úctu. Ale takových zlomových okamžiků jsou stovky. Bitva na Bílé hoře, Mnichovská dohoda, sovětská invaze nebo zavedení školní docházky… Proč zrovna Cyril a Metoděj s Janem Husem?
Já chápu, že v jistou dobu tyto svátky byly důležité a skutečně se slavily. V 19. století bylo výročí upálení Jana Husa fakt významné, protože to nějak demonstrovalo sounáležitost českého národa k husitské minulostí a tím se vyjadřoval distanc od katolické Habsburské monarchie. Ale dneska? Česká společnost je už desítky let silně sekularizovaná a ateistická. Náboženské spory v 15. století jsou pro současnou společnost úplně cizí. To pozoruji například když se při učení dějepisu snažím dětem vysvětlit, o co v tom husitském hnutí skutečně šlo. Pro současnou generaci je to totální španělská vesnice…
Co tím vším chci říct. I připomínka historie musí mít nějaký vývoj. Nemůže se to zastavit a zakonzervovat. Je podle mě úplně legitimní si položit otázku, jestli máme mít státní svátky, které nikdo už neslaví, neprohlásit je ,,pouze" jen jako ,,památné dny" a místo toho najít jiná data a události, které by bylo dobré si připomínat, a které by se třeba i mnohem více slavily.
