Sny, které můžete ovládat. Lucidní snění smývá hranice mezi spánkem a bděním

Slovo lucidní znamená „jasný“ nebo „světlý“, v kontextu snů je tímto slovem myšleno „vědomý“. Lucidní sen je tedy takový sen, ve kterém si spící člověk uvědomí, že se nachází ve snu, a tím dostane možnost ho ovládat. Sen se stává lucidním ve chvíli, kdy si spící uvědomí, že jen spí a to, co kolem sebe vidí a co prožívá, není skutečné. V praxi to znamená, že lucidně snící člověk má až do svého probuzení často kontrolu nejen nad svými činy uvnitř snu, ale i nad samotným snem, který se mu právě zdá. Může se v něm tedy například přesouvat na nejrůznější místa, mluvit s lidmi, na které si právě vzpomene, a nebo třeba létat.

Lucidní snění je možné díky tomu, jakým způsobem náš mozek funguje během spánku. V průběhu noci totiž procházíme různými spánkovými fázemi, které se liší především hloubkou spánku, ale také například rychlostí a pravidelností našeho dechu nebo srdeční frekvencí. K lucidnímu snění dochází ve spánkové fázi REM, pojmenované podle anglického Rapid Eye Movement, tedy rychlého pohybu očí pod víčky, který je pro tuto fázi typický. Co je ale důležitější, během REM spánku je člověka velice obtížné probudit, jeho tepová frekvence dosahuje stejné hodnoty, jako když je vzhůru a i mozková aktivita se nejvíce podobá té, která je běžná za bdělého stavu. Proto se této fázi někdy říká „paradoxní spánek“. Člověk totiž sice hluboce spí, ale jeho mozek má zároveň velice blízko k tomu, aby byl vzhůru. Díky tomu může dojít k lucidnímu snu.

Ke změně běžného snění v lucidní v REM fázi spánku obecně dochází obyčejnou náhodou, respektive nečekanou chvilkovou sebereflexí. Spící si může svůj vlastní spánek uvědomit kvůli nereálnosti samotného snu, absurditě nějaké situace, která se ve snu odehrává a nebo z toho důvodu, že se ve snu odehrává situace z minulosti, která už není možná. Pokud člověka náhlý moment sebereflexe neprobudí, jeho sen se stane lucidním.

Sny, a nejen ty lucidní, v sobě často mohou ukrývat nějakou podprahovou zprávu, s jejíž pomocí se tělo snaží člověku něco sdělit. Už Freud na přelomu 19. a 20. století tvrdil, že sny jsou vlastně jen symbolickými vyjádřeními našich největších tužeb a strachů, jak mimo jiné popsal ve své knize Výklad snů. Popisu významu nejrůznějších snů se věnují obsáhlé snáře, lucidní sny se v nich ovšem jako kategorie neobjevují. I přesto v nich ale můžeme vyhledávat na základě obsahu samotného lucidního snu. Například schopnost létání, která je jednou z nejčastějších činností, ke které v lucidních snech dochází, může být například vyjádřením touhy po svobodě a osvobození se od tlaku každodenního života.

S pochopením lucidních i běžných snů může člověku pomoci pravidelné zapisování do snového deníku, díky kterému si své sny nejen lépe pamatujeme, ale můžeme v nich také efektivněji hledat významy.

Lucidní snění je mnohými experty z řad psychologů považováno za jeden z možných způsobů léčení určitých psychických problémů. Nejčastěji se lucidní snění uplatňuje ve spojitosti s nočními můrami. Lucidní snění by mohlo člověku umožnit své zlé sny ovládat a také si díky němu může uvědomit, že noční můra vlastně není skutečná a tím se zbavit úzkosti, kterou sen způsoboval. Ve spojitosti s nočními můrami se lucidní snění využívá i v takzvané Imagery Rehearsal Therapy. Tento druh terapie spočívá v tom, že pacientovi pomáhá vybavit si opakující se noční můru a následně ji začít vnímat v jiném, optimističtějším světle. Lucidní snění se někdy používá například i při kognitivně behaviorální terapii, kde pacientovi pomáhá získat větší kontrolu nad svými sny.

Kromě pomoci s problémy přímo spojenými se sny může lucidní snění představovat možné řešení i například pro lidi trpící různými úzkostmi nebo fóbiemi. V lucidním snu se totiž mohou postavit do situace, která v nich vyvolává ony nepříjemné pocity, aniž by pociťovali jakékoliv následky ve skutečném světě, a tím negativní projevy úzkosti nebo fóbie zmírnit.

Posledním z možných benefitů lucidního snění je zlepšení motorických schopností člověka. Výzkumynaznačují, že provádět určité činnosti ve snech zvyšuje schopnost člověka je provádět i ve skutečném životě. Snící by tak mohl trénovat ve spánku stejným způsobem, jako běžně trénuje ve dne. Například lidé s tělesnými postiženími by takto mohli urychlit svou rekonvalescenci a nebo zlepšit svůj celkový stav.Výzkumy naznačují, že provádět určité činnosti ve snech zvyšuje schopnost člověka je provádět i ve skutečném životě. Snící by tak mohl trénovat ve spánku stejným způsobem, jako běžně trénuje ve dne. Například lidé s tělesnými postiženími by takto mohli urychlit svou rekonvalescenci a nebo zlepšit svůj celkový stav.

Spolehlivost ani bezpečnost užívání metod lucidního snění ovšem dosud nebyla prokázána a proto k nim většina terapeutů a psychologů přistupuje spíše s opatrností. Řada výzkumů na toto téma ale již proběhla a stále probíhá, takže je možné, že se situace v budoucnu změní a o lucidním snění budeme mít spolehlivější informace.

Lucidní snění může u člověka v určitých situacích způsobit i problémy. Jednou z možných nepříjemných komplikací je například nedostatek spánku a nebo jeho nízká kvalita, způsobená probuzením uprostřed noci a následnou snahou usnout v rozrušeném stavu. Lucidní sny jsou totiž dost často poměrně intenzivními zážitky a tělu nějakou dobu trvá, než se po jejich prožití uklidní a dokáže opět klidně spát.

Problém může představovat i fakt, že mozek při lucidním snění vykazuje nadměrnou aktivitu a tím pádem nevěnuje ostatním procesům, které by měly ve spánku probíhat, stejnou míru pozornosti jako obvykle. Příliš časté lucidní sny mohou podle některých výzkumů dokonce způsobit změnu spánkové struktury jedince a tím zhoršit jeho regulaci emocí, schopnost ukládat vzpomínky do dlouhodobé paměti a další aspekty každodenního života spojené se spánkem.

U lidí, kteří již trpí nějakými poruchami duševního zdraví, mohou lucidní sny představovat ještě o něco větší problém, protože u nich mohou smazat pomyslnou čáru mezi tím, co je skutečné, a tím, co je jen v jejich hlavě, a způsobovat nebo přinejmenším přispívat ke zmatení, stavům deliria a nebo dokonce halucinacím.

V neposlední řadě dokáže lucidní snění přivodit i spánkovou paralýzu, neboli přechodný stav mezi spánkem a bděním, kdy si lidský mozek jen částečně uvědomuje realitu a člověk nedokáže ovládat své svaly, takže má pocit úplného ochrnutí. Může být doprovázena i halucinacemi a pocity intenzivního strachu. Spánkovou paralýzu ale může způsobovat i celá řada dalších faktorů, jako je špatná spánková hygiena nebo nadměrná konzumace alkoholu či drog.

Lucidní snění je i v dnešní době z velké části neprozkoumáno a jeho průběh i možné důsledky jsou vysoce individuální. Možná i kvůli tomu existují internetové komunity, z nichž tu nejpočetnější lze najít zde, kde lidé z celého světa sdílejí své zkušenosti a snaží se lucidní sny lépe pochopit.