Podivné kamenné koule ze Skotska. Vědci se dodnes přou o jejich účelu

Vyřezávané kamenné koule, známé pouze ze Skotska, zaměstnávají mysl archeologů, historiků a dalších vědců i badatelů již velmi dlouho. Pocházejí z mladší a pozdní doby kamenné, z časového rozmezí 3200 - 2500 př. Kr., jde tedy o současníky megalitických staveb, některé jsou však původu mladšího a jejich vznik spadá do doby bronzové. V současné době známe více než 430 exemplářů, z nichž je 375 shodné velikosti s průměrem cca. 70 mm a zbylé kusy jsou pak až dvakrát větší, o průměru 90 - 140 mm. Pozoruhodná je skutečnost, že většina koulí má průměr kolem 70 mm, což je rozměr, který odpovídá jedné dvanáctině megalitického yardu (69,1mm). To je délková míra, která tvoří základ všech megalitických staveb. Tuto míru definoval ve 2. polovině 20. století prof. Alexander Thom na základě důkladného rozboru mnoha megalitických památek zejména na Britských ostrovech.

Koule jsou v podstatě precizními geometrickými tvary kulovitého charakteru, které kromě klasických koulí představují tetrahedron (čtyřstěn), hexahedron (krychli), oktahedron (osmistěn), dodekahedron (dvanáctistěn) a ikosahedron (dvacetistěn). Některé koule jsou opatřeny jakýmisi knoflíky, počet je různý, které dávají předmětům jejich typický vzhled. Charakteristická je rovněž jejich výzdoba rytými spirálami, soustřednými kruhy, šrafováním i kombinovanými složitými obrazci. Jistou výjimku tvoří jeden konkrétní exemplář, který nese poměrně patrné antropomorfní rysy. Je o něco menší, než je průměrná velikost ostatních koulí a na povrchu nese sedm odlišných obrazců, z nichž některé velmi připomínají lidské tváře. V tomto je koule unikátní.

Materiál, z něhož jsou koule zhotoveny, je nahodilý, zjevně byl používán místní kámen, a tak se vyřezávalo z pískovce i serpentinu, ale také z mnohem tvrdší žuly, dioritu, čediče a také gabra, což je materiál dosti obtížně zpracovatelný a opracovatelný. Kromě pěti exemplářů, čtyž z Anglie a jednoho z Irska, byly všechny koule nalezeny ve Skotsku, zejména v oblasti Aberdeenshire, některé kusy však pocházejí i ze západních ostrovů, jako např. z posvátného ostrova Iona, z Arranu, Lewisu nebo Skye a také z Orknejí. U většiny koulí neznáme přesné místo nálezu a jen několik jich bylo objeveno na archeologických lokalitách. Tolik suchá fakta. Jenomže s těmito předměty se pojí více otázek než zjištěných skutečností. Na první pohled nás na předmětech upoutá jejich mistrné, precizní provedení a složité tvary některých kusů. A právě v tomto bodě se dostáváme k první zvláštnosti, které mění náš pohled.

Ve 4. století př. Kr. žil v Athénách řecký filosof Platón, který nejednou navštívil ostrov Sicílii, kde již dlouhou dobu přežívala filosoficko - matematická tradice Pythagorova. Zřejmě na tomto ostrově se Platón seznámil s pěti pevnými tvary stejných okrajových i vnitřních úhlů: čtyřstěnem, krychlí, osmistěnem, dvanáctistěnem a dvacetistěnem. K těmto tvarům pak ve svém dialogu Timaios přiřadil pět prvků. Čtyřstěnu oheň, krychli zemi, vzduch osmistěnu, vodě náležel dvanáctistěn a dvacetistěn zastupoval vesmír. Připomínám, že mluvíme o 4. století př. Kr.. Avšak poznatky o těchto tělesech měli neolitičtí obyvatelé Skotska již kolem roku 3 000 př. Kr., tedy v době, kdy se středomořské civilizace teprve probouzely k životu. Důkazem toho jsou právě ony kamenné vyřezávané koule, které představují všechny zmíněné tvary.

„Účel těchto koulí, praktický nebo rituální, je neznámý,“ napsal roku 1954 slavný britský archeolog Stuart Piggot. Od té doby se nic nezměnilo. Ačkoliv jsou kamenné koule zkoumány už od 19. století, kdy se těšily značnému sběratelskému zájmu, dodnes není nic známo o účelu těchto podivných předmětů. Samozřejmě existuje mnoho hypotéz o tom, k čemu mohly sloužit, ale žádná z nich na otázku neodpovídá jednoznačně a přesvědčivě.

Zřejmě nepřekvapí, že jednou z prvních hypotéz bylo, že koule sloužily jako rekvizita při mystických obřadech či jako pomůcky k věštění. Přiznejme si však, že je to hypotéza ne příliš nápaditá a vlastně i nevyhnutelná, neboť skotské kamenné koule jsou přesně tím druhem předmětu, který k takovým závěrům přímo vybízí. Ovšem objevily se i originálnější hypotézy. Ještě v 19. století se J. A. Smith domníval, že koule jsou ve skutečnosti hlavicemi zbraní - palic, případně jakýchsi žezel. Tato teze se opírala především o podobnost skotských koulí a kamenných palic Anglosasů, vyobrazených na slavné tapiserii z Bayeaux, zachycující vylodění Normanů v Anglii a bitvu u Hastings roku 1066.

Objevil se také názor, že koule mohly být součástí zbraně, jež připomínala indiánské bolaso, což se svým způsobem jeví pravděpodobnější, než součást nějakého palcátu. Není totiž vůbec jasné, jakým způsobem by měly být kamenné koule připevněny k dřevěným holím. Avšak především musíme brát v úvahu fakt, že koule jsou pečlivě a mnohdy složitě zdobené a tudíž lze předpokládat, že takový předmět by určitě nesloužil jako prostá zbraň. Stejně tak je zřejm, že by majitel, vzhledem k obtížnosti zhotovení takového předmětu, neriskoval jeho zničení či ztrátu.

Další teorie se obrátila zcela jiným směrem. Její autor vycházel ze skutečnosti, že většina koulí je stejné velikosti a váhy a na základě toho je lze rozdělit do několika váhových skupin. Vzhledem ke své velikosti jsou koule lehce přenosné, a tak mohly sloužit nejen jako závaží pro váhy domácí, ale i pro přenosné váhy obchodníků. Autor teorie Ludovic Mann také předkládá analogii z Dálného Východu, kde byly obdobné koule užívány jako závaží, zavěšovaná na vlasy či hedvábná vlákna. Dalšími indiciemi by mělo být to, že koule byly často nacházeny na sídlištích, ne však v hrobech, dále jejich ojedinělý výskyt, tak akorát pro jedny váhy a nebo to, že doba jejich vzniku koresponduje s počátky obchodu. Bohužel, skutečný a přímý důkaz, podporující tuto teorii chybí. Bez jasných důkazů je i hypotéza, podle níž koule sloužily k nějakému druhu společenské hry, představme si něco mezi kuličkami a petanquem. Jestliže se s koulemi házelo, pak by se vysvětlilo, proč jsou některé z nich naštípnuté.

K čemu tedy kamenné koule sloužily? Ačkoliv existuje několik možností, otázka zůstává nezodpovězena. Byly to magické pomůcky věštící budoucnost, závaží neolitických obchodníků, předměty společenské hry nebo to snad mohly být pomůcky dávných architektů a geometrů, kteří budovali megalitické památky? Je možné, aby šlo o předměty - symboly jednotlivých klanů? O tom, k čemu skotské vyřezávané kamenné koule sloužily se můžeme jen domýšlet, protože jejich účel je nám trvale zcela neznámý.

Další informace:

Hrdina, Jan: Skotsko: Země dávných tajemství, Praha 2017.

Mann, Ludovic: The Carved Stone Balls of Scotland: A New Theory as to their Use, PSAS 48 / 1913 - 14, s. 407 - 420.

Smith, J. A.: Notes of Small Ornamented Stone Balls found in different parts of Scotland, with Remarks on their supposed Age and Use, PSAS 11 / 1874 - 6, s. 29-62.

Carved Stone Balls