Článek
Putin se zúčastnil pravidelné mnichovské bezpečnostní konference jen jednou, a to v únoru roku 2007. O to větší důležitost byla přikládána projevu během mých studií mezinárodní politiky a diplomacie.
Projev hovořící o sférách vlivu a vládě mocností zněl jako z konspirační teorie, kterou ale nebyl. V České republice, která už je 30 let svobodná a nepatří do ruské sféry vlivu, člověk lehce zapomene na okupaci a fakt, že mezinárodní právo může fungovat za hranicemi západního světa jinak.
Západní sféra vlivu
Česká republika má štěstí. Díky pražské rodačce Madlence Albrightové, ministryni zahraničí USA, žije od roku 1999 v bezpečí NATO. Organizace s dominantním postavením Američanů, kteří vidí fungování mezinárodních vztahů velmi liberálně a dopřávají menším demokratickým státům velkou míru samostatnosti.
V roce 2004 jsme navíc vstoupili do EU a stali se plnohodnotnou součástí ekonomické velmoci, která se může potenciálně díky své velikosti řídit sama bez potřeby externí garance bezpečnosti.
Žijeme díky tomu v části světa, kde platí mezinárodní právo dané regulací EU a právo silnějšího ztratilo na významu. Státy Evropy se rozhodly kontinent řídit jinak, řízení sdílet s menšími státy a rozhodovat hlasováním v Bruselu.
Ruská sféra vlivu nezanikla, jen je menší
Historii ale nesmíme zapomínat hlavně proto, že se zatím světová pravidla moc nezměnila.Ruské tanky nikam nezmizely, jen teď nemají volnou cestu až do Prahy narozdíl od invaze v roce 1968.
Stejně jako nezaniklo Rusko, nezanikla ani jeho sféra vlivu. Jen je menší a daleko od nás. Ruské tanky už nás nenavštěvují, ale do vojenských operací se zapojují i nadále. V Gruzii od roku 2008 a na Ukrajině od roku 2014.
Mezinárodní právo podle Darwina
Dnešní mezinárodní systém vytvářeli světové mocnosti po válce v roce 1945 na troskách toho starého. Do zakládajícího dokumentu Organizace spojených národů, která má zajistit trvalý mír, tak pouze zapsali zcela evidentní skutečnosti.
Jako z Darwinovi knížky o fungování zákonech přírody vepsali právo silnějšího do řízení nejvyšší instituce světa, která má rozhodovat o válce a míru. Do Rady bezpečnosti OSN nominovali pět stálých členů (USA, Čína, Rusko, Francie a Velká Británie), kteří v roce 1945 vyhrály válku, a jako silnější si mohli přisvojit právo rozhodovat o budoucnosti ostatních.
Rozložení ekonomické a vojenské moci se ale od té doby proměnilo a realita je dnes jiná. Mezi největší ekonomické velmoci patří USA (24,6 %), EU (16,8 %), Čína (16,2 %), Japonsko (3,9 %) a Indie (3,4 %) podle údajů MMF za rok 2023.
A to je vidět! Schopnost Ruska řídit svou část světa silou klesá a jeho sféra vlivu se zmenšila. Válka na Ukrajině se protahuje a peníze na vymáhání mezinárodního práva na obranu neposílají Ukrajině jen členové Rady bezpečnosti, ale i EU.
Mnichovský projev a nespokojenost Ruska
V únoru 2007 na mnichovské konferenci o bezpečnostní politice si právě na pokles vlivu stěžoval Vladimír Putin. Od dob Sovětského svazu význam Ruska v mezinárodní bezpečnostní politice výrazně poklesl a ruskému prezidentovi se centrální role USA nelíbí. Chtěl by multipolární svět, kde řízení světa mocnosti sdílí.
Podle Putina by měla o použití síly rozhodovat pouze Rada bezpečnosti OSN, protože její rozhodnutí může vždy zablokovat. O použití síly naopak nesmí jednostranně rozhodovat NATO nebo EU a už na konferenci v Mnichově varoval, že nebude nadále ustupovat rozšiřování NATO a západní sféry vlivu blíže k Rusku. V dřívějším projevu z roku 2005 přitom naznačil, kde by rád viděl ruskou sféru vlivu, když označil zánik Sovětského svazu za největší katastrofu 20. století.
Putinovy výhrady vůči Česku
Aby si někdo nemyslel, že se České republiky velmocenská politika netýká, je třeba vyzdvihnout část projevu věnovanou naší zemi.
V době Putinova projevu jsme diskutovali s USA možnost rozšíření obrany o americký protiraketový deštník. Vůči tomu se Putin výrazně ohradil a tento systém za útok na bezpečnost Ruska.
K tomu náš bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg do vzkázal: „Česká vláda a český parlament budou rozhodovat nezávisle.“ Výrok, který si může naše malá země dovolit jen díky členství v EU, která je ekonomickou velmocí.
Tak tomu nebylo vždy. Po druhé světové válce jsme museli poslouchat. Například v červenci 1947 na jednání Jana Masaryka v Moskvě bylo Československu oznámeno, že Marshallův plán ekonomické pomoci musí odmítnout i když byl potřebný. Sám Masaryk se tehdy proto nazval Stalinovým pacholkem.
