Oslepl, ale nevšiml si toho: 7 bizarních symptomů a poruch

O lidském mozku toho víme tolik, že by průměrnému člověku nestačil celý život na to, aby si pročetl veškeré informace, které máme o mozku k dispozici. A přesto zůstává i nadále jedním z nejméně prozkoumaných objektů na světě.

Některé, zejména neuropsychiatrické symptomy, syndromy a stavy se zdají být až nemožné. Několik z nich jsem vybral, tak se na ně pojďme podívat:

Člověk trpící prosopagnozií není schopen zapamatovat si a rozpoznávat tváře. A to ani tváře členů vlastní rodiny. Tato porucha může být odhalena i náhodou, neboť prosopagnozie neznamená, že by dotyčný nepoznával lidi ze svého okolí. Jeho mozek však podvědomě identitu lidí okolo rozlišuje na základě chůze, barvy hlasu, oblečení či jednání. Namalovat alespoň hrubou skicu či popsat svého manžela/manželku však ani třeba po třiceti letech společného žití takový člověk nedokáže.

Jedná se o vzácnou poruchu, při níž člověk vidí pouze statické předměty. Cokoliv, co se pohybuje (s výjimkou velmi pomalých pohybů) dotyčný není schopen zaregistrovat.

Člověk s touto diagnózou, která se objevuje spíše výjimečně (po úrazech nebo operacích mozku) má narušenou schopnost vštípit si do paměti nové události. Od chvíle, kdy se tento stav objeví, si tak již nezapamatuje nic na delší dobu než několik hodin. O známém případu této diagnózy si můžete přečíst v mém minulém článku o Henrym Molaisonovi.

Disociativní poruchy jsou obzvlášť zajímavé neuropsychiatrické téma. Disociační fuga je stav, kdy se duševní pochody a složky psychiky jaksi „oddělí“ (často po nějakém traumatickém zážitku) a dotyčný přijme novou identitu, nebo zapomene svou dosavadní, a je schopen např. odcestovat stovky kilometrů od domova a začít žít nový život tam. Na svou minulost si obvykle není s to vzpomenout a jeho dosavadní blízcí přátelé či rodina se pro něj stanou cizími lidmi. Po návratu k normálu je zpravidla na období fugy amnézie.

Anosognózie (krásné slovo, viďte) znamená neschopnost dotyčného uvědomit si poruchu či nemoc, kterou trpí. Při vizuální anozognozii dotyčný následkem poruchy v týlní části mozku oslepne, ovšem on sám to neví a jiné osoby se často snaží přesvědčit o opaku. Jeho vědomá mysl není schopna zpracovat a přijmout fakt, že je nevidomý (vráží do předmětů, neumí ukázat na objekt, na který má ukázat apod.) Jedná se o extrémně vzácnou diagnózu, doposud bylo popsáno jen několik desítek případů.

Tento syndrom je také vzácný a v angličtině se označuje jako „Blindsight“, český ekvivalent jsem nenašel. Dá se říct, že je to tak trochu opak předešlé diagnózy. Pacienti jsou v tomto případě nevidomí (ví o tom a nepochybují o své slepotě), ale dokáží reagovat na zrakové podněty. Je poměrně těžké si to představit, ale kdysi jsem četl kazuistiku o nevidomém pacientu s tímto syndromem, který chytil předmět, jenž byl na něj hozen. Jeho mozek na to dokázal zareagovat, ovšem proto, že části mozku zodpovědné za zrak a motoriku jsou v tomto případě částečně zachovalé (třebaže jde jinak o úplnou slepotu).

Jedná se o mimořádně nadané (v různých ohledech) osoby, které se buď se svými geniálními schopnostmi rodí (často však také třeba s poruchou autistického spektra), ale ve výjimečných případech se jimi mohou stát např. po mozkovém traumatu. Ve vědeckých kruzích bylo popsáno velice málo případů, nicméně jsou známy případy obyčejných, průměrně nadaných lidí, jež se po nějakém incidentu stali např. geniálními matematiky.

A co kurózního se přihodilo vám, nebo někomu ve vašem okolí? Podělte se o své zkušenosti v komentářích!

ZDROJE: