Článek
Epilepsie a operace
Jen málokdo přispěl k poznatkům medicíny svou osobní tragédií tak, jako pacient H.M, celým jménem Henry Gustav Molaison.
Henry se narodil v roce 1926 a o jeho životě před rokem 1953 příliš nevíme. Víme však, že odmala trpěl tehdy jinak neléčitelnou epilepsií. Kromě toho byl zřejmě jinak „normální“ a zdravý člověk.
Píše se rok 1953, a Henry Molaison je osloven chirurgem Williamem B. Scovillem a je mu navrhnuta experimentální léčba. A to přesto, že Scoville prováděl do té doby pouze chirurgické výkony v rámci psychotických onemocnění, tedy nechvalně známé lobotomie. Henry však souhlasí.
Ještě téhož roku podstupuje operaci, při níž je mu chirurgicky odňata oboustranně asi pěticentrimetrová část spánkové mozkové kůry, včetně hipokampální formace, entorhinální kůry a amygdaly.
Amnézie
Z hlediska epilepsie se operace dá označit za úspěšnou. Až na jeden „malý“ detail: Henry prožije dalších 54 let s tzv. globální anterográdní amnézií.
Jinými slovy: Henry se po zbytek života nic nového nenaučí, žádný nový zážitek si nebude pamatovat déle než pár hodin a bude luštit stejné křížovky po zbytek života, aniž by u něj došlo k jakémukoliv zlepšení.
Amnézie je porucha tzv. deklarativní paměti (která může být vyjádřena slovy). Tu lze dělit na epizodickou (vlastní zážitky) a sémantickou (význam slov, informace, fakta). Amnézie se může týkat jen jedné z těchto složek, nebo obou.
Naproti tomu nedeklarativní paměť nelze vyjádřit slovy - sem patří např. dovednosti, schopnosti a koordinované pohyby (škrábání brambor, jízda na kole, psaní na klávesnici).
Z hlediska časového je amnézie retrográdní (pacient zapomene část své minulosti), nebo anterográdní (pacient si není schopen zapamatovat nové informace).
Právě anterográdní amnézií trpěl po operaci Henry Molaison.
Utrpěl také částečnou retrográdní amnézii, která jej však v osobním životě tolik neomezovala.
Vzpomínky na jeho dětství a dospívání zůstaly vesměs nedotčeny po zbytek jeho života. Ovšem deset měsíců před operací se jeho rodina přestěhovala do nového domu - ve stejné ulici, jen o několik bloků dále. A Henry se novou adresu už nikdy nenaučí.
Jeho matka prozradila, že H.M. den po dni luští tutéž křížovku, ale nijak se v ní nezlepšuje. Stejně tak čte stejné časopisy stále dokola. Pro něj však zůstává jejich obsah pořád nový.
Závěr života a význam případu H.M.
Pro oblast neurověd osud Henryho Molaisona znamenal neobyčejný přínos ve zkoumání toho, jak funguje lidská paměť. Když nad tím uvažuju, jediným srovnatelným pacientem, jež svou tragédií „přispěl“ k našim znalostem fungování mozku byl Phineas Gage (jehož osud jsem nastínil v minulém článku) .
Henry Molaison nemá poškozenou tzv. pracovní paměť - je schopen se učit jednoduchým hybným dovednostem. Jeho stav se za dlouhé desítky let po operaci (zemřel roku 2008) nezměnil.
Velmi důkladná práce klinická i pokusná práce až dlouho po jeho operaci zjistila, že kritickou strukturou, která je za vznik takové amnézie zodpovědná, je tzv. hipokampální formace.
Závěr svého života strávil Henry Gustav Molaison v pečovatelském domě, kde byl údajně spokojený. Do konce života rád luštil křížovky a díval se s oblibou na televizní sitcomy.
Po jeho smrti byl jeho mozek uchován a nadále zkoumán odborníky z oblasti neurověd. A tak Henry přispěl svým údělem lékařské vědě jak za života, tak po své smrti.
A co vy? Jaký by byl váš život, kdybyste se ráno budili až do konce života se stejnou náladou jako dnes, anebo prožívali dnešek pořád dokola?
ZDROJE:
KOUKOLÍK, František. Lidský mozek: [funkční systémy, norma a poruchy]. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, c2012. ISBN 978-80-7262-771-4.
Henry Molaison na anglické wikipedii: https://en.wikipedia.org/wiki/Henry_Molaison
CAREY, Benedict. H. M., an Unforgettable Amnesiac, Dies at 82. The New York Times. 2008-12-04.
AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie: [učebnice pro lékařské fakulty]. 7. vyd. Praha: Galén, c2011. ISBN 978-80-7262-707-3.
William Beecher Scoville and Brenda Milner (1957). „Loss of recent memory after bilateral hippocampal lesions“. Journal of Neurology, Neurosurgery, and Psychiatry. 20 (1): 11–21.
ČERNOCH, Viktor. ["A / Věda a výzkum"] [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online
