Článek
- (Ozeáš 13,6): Nakrmili se dosyta, nasytili se a jejich srdce zpyšněla; zapomněli na mě dočista.
- (Matouš 13,13-16): „Proto k nim mluvím v podobenstvích, že vidí, ale nevidí a slyší, ale neslyší ani nerozumějí. Naplňuje se na nich Izaiášovo proroctví: ‚Sluchem uslyšíte, ale nepochopíte, zrakem uvidíte, ale neprohlédnete. Neboť srdce tohoto lidu ztvrdlo; ušima ztěžka slyšeli a oči pevně zavřeli, jen aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, abych je nemohl uzdravit.' Ale blaze vašim očím, že vidí, a vašim uším, že slyší.“
Zabývejme se výhradně poctivou cestou k získání majetku: projevuje se vytvářením hodnot. Ano, poctivý majetek je vždy odměnou za vytvářené hodnoty. (Na finančních trzích lze zbohatnout, ale nevzniká zde žádná hodnota – to se jen peníze jedněch přelévají k jiným, organizátoři si z těch přesunů berou poplatky.)
Pokud máte 1. dobrý plán, 2. mimořádnou píli a vytrvalost a 3. velké štěstí, dosáhnete prosperity. Tedy situace, kdy máte vše, co k životu potřebujete. Tento stav nemusí trvat věčně. Navíc stačí, aby jedna z podmínek chyběla – a cíl se nedostaví. I tak vynaložené úsilí pro vás může být velmi užitečnou školou. Díky zkušenostem se můžete po neúspěšném pokusu oklepat a zkusit jiný plán.
[Pozn.1] Tomáš Baťa byl vyhnán ‚ve spodním prádle‘ – a za pár let vybudoval nový podnik v Jižní Americe, kde byly levné hovězí kůže.
Žít v dnešní společnosti předpokládá určitý majetek (osobní, rodinný, komunitní, státní…). K plavání potřebujete pod sebou aspoň 1 metr vody – jinak budete narážet. Máte-li pod sebou 10 metrů, 100 metrů nebo 1.000 metrů vody, už to vaše plavání nezlepší. Naopak přílišná hloubka může vaše klidné a jisté plavání ohrozit – můžete utonout.
Prosperita ovšem není blahobytem. Už to slovo mluví o ‚bytí v blahu‘ – jde o nadbytek, který má působit blaho. Tak si to představují lidé toužící po blahobytu. Nadbytek znamená získat a bránit jej. Užívat ho můžete, jen pokud vám na to zbude čas. Už samotná touha po blahobytu rozbíjí solidaritu. Jiní lidé jsou vašimi konkurenty v budování blahobytu. Motto:
- Přijde Icik za rabínem. „Poslechnou moše, pravidelně navštěvuji synagogu, přispívám na sirotky a vdovy. Jak to, že mi Hospodin nepožehná? Proč nejsem bohatý?“ „Poslechnou, Icik. Chtějí-li být bohatý, musejí být prvních sedm let tak trochu svině.“ „A potom?“ „No, potom si zvyknou.“
- Bohatí nejsme tím, co vyzískáme; ale jen tím, co dokážeme ušetřit… Nemůžeš dort jíst a přitom jej mít.
V rozsáhlém příbuzenstvu někteří lidé žijí na pokraji bídy, pár jich žije v blahobytu. Dosáhnete-li prosperity a hodláte usilovat o blahobyt, nesmíte vidět nouzi kolem sebe, musíte odolat pokušení pomáhat.
Pokud kolem sebe vidíme nouzi a začneme pomáhat, zpomalíme hromadění nebo zcela přestaneme hromadit. Tenhle rozpor popisuje i bible.
- (Mt 25,34-46): „Král tehdy řekne těm po své pravici: ‚Pojďte, vy požehnaní mého Otce, přijměte za dědictví Království, které je pro vás připraveno od stvoření světa. Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a přijali jste mě, byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocný a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.' Tehdy mu ti spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového a dali ti najíst anebo žíznivého a dali ti napít? Kdy jsme tě viděli jako cizince a přijali tě anebo nahého a oblékli tě? Kdy jsme tě viděli nemocného anebo v žaláři a přišli jsme k tobě?' Král jim odpoví: ‚Amen, říkám vám, že cokoli jste udělali pro nejmenšího z těchto mých bratrů, to jste udělali pro mě.' Těm po své levici tehdy řekne: ‚Jděte ode mě, vy proklatí, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly! Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít. Byl jsem cizincem, a nepřijali jste mě, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mě.' Tehdy mu odpoví: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého nebo jako cizince nebo nahého nebo nemocného nebo ve vězení, a neposloužili ti?' Poví jim: ‚Amen, říkám vám, že cokoli jste neudělali pro nejmenšího z nich, to jste neudělali pro mě.' Takoví tedy půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.‘“
- (Mt 19,24): „A říkám vám znovu – to spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království." (Mk 10,25; Lk 18,25): „To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království."
Souvislost obou situací je zřejmá. Blahobyt je zásadní překážkou k cestě do nebeského království (království vztahů podle Božího návodu/přání). Blahobyt vyděluje ‚uživatele‘ ze společenství, kazí vztahy (využívá/zneužívá je). Blahobyt jedněch je totiž vždy na úkor jiných. Blahobyt (nadbytek) jde proti solidaritě a tím poškozuje to nejcennější, co máme – vztahy. Jsme ujišťováni:
- (Lk 12,32): „Neboj se, malé stádečko. Vašemu Otci se zalíbilo dát vám království. Prodávejte svůj majetek a dávejte chudým. Pořiďte si měšce, které nezchátrají, nehynoucí poklad v nebi, kam zloděj nepřijde a kde mol neničí.“
Každý máme zřejmě hranici majetku, nad níž propadneme chamtivosti. Nemáme ‚rozdat všechno‘ – stali bychom se přítěží. Moudré je nechat si tolik, kolik ‚rozumně‘ potřebuji. Zbytek převést do ‚směnitelné měny‘: investovat do vztahů s bližními v nouzi.
