Článek
DISCLAIMER: Jakékoli informace získané během prvních pár dní války jsou vysoce nedůvěryhodné. Vycházím tedy z toho, co zatím proniklo na veřejnost. Zdroje jsou zatím velice nedůvěryhodné. Nebudu zde řešit politiku ani to, čeho chtějí Američané dosáhnout; zaměřím se čistě na vojenský průběh operace.
Tento článek je třetí v původně nezamýšlené sérii o potlačování íránské protivzdušné obrany. V úvodním článku jsme rozebírali obavy amerického náčelníka štábu Dana Caina z čínské protivzdušné obrany v Íránu. Ne že by se Američané báli samotných systémů; hlavní obavu budilo to, kolik by se toho Číňané dozvěděli o amerických schopnostech potlačení protivzdušné obrany protivníka (SEAD – Suppression of Enemy Air Defense). Generál Dan Caine dle informací CNN prosazoval soustředění více jednotek a totální zničení íránské protiletecké obrany najednou, dříve než by Číňané získali jakákoliv data.
Ještě větší obavu z toho měli američtí spojenci, kteří používají americké technologie a taktiku, ale nemají takové početní stavy jako americké jednotky SEAD označované jako Divoká lasička (Wild Weasel – a varuji vás, ty názvy budou ještě divnější). Například taková Austrálie, která nejen že má americké systémy, ale dokonce i své piloty pro SEAD nechává cvičit v USA, byla určitě „štěstím bez sebe“, že Čína teď získá obrovské množství dat o jejích systémech SEAD. Ty by byly v případné válce tím zdaleka nejdůležitějším, co Austrálie má. V Itálii, Německu a Nizozemsku, které svou taktiku vyvíjely společně, se na to taky rozhodně nedívali vesele.
V druhém článku, který byl sepisován dosti narychlo a z velmi kusých informací, jsem představil tři možné scénáře toho, jak se bude letecká válka nad Íránem dále vyvíjet. Informace stále nejsou úplné, ale už je jich dost, abychom mohli se slušnou pravděpodobností určit její další průběh. Zatím se zdá, že spojenci uskuteční body 1 a 3, ale s jednou vychytávkou.
Co se stalo?
Operace Řvoucí lev a Epická zuřivost (já jsem vás s těmi názvy varoval) začaly 28. února 2026 přibližně v 7:00. Už jenom to je velmi překvapivé, vojenské operace téměř vždy začínají ještě v noci. Další překvapení spočívalo v tom, že operace byla víceméně provedena „po rusku“. Primárně se bombardovalo střelami s plochou dráhou letu z lodí či stíhaček, nebo skvělými izraelskými raketami LORA (které by Rusové vydávali za „hypersonické“, ale Izraelci mají rozum, takže jim říkají balistické). To je opět pro Američany extrémně atypické.
Standardní postup je takový, že už ve chvíli, kdy vzlétají střely Tomahawk, k cíli míří stíhačky F-16CJ/DJ Divoká lasička. Pod křídly mají podvěšená Naštvaná koťátka (AN/ALQ-167 Angry Kittens – americké systémy elektronického boje) a z letadlových lodí přilétají EA-18G Bručoun (já vás varoval, v rámci technologií SEAD se ničemu nedávají normální názvy). Poté, co zničí protivzdušnou obranu, zaútočí běžné stíhací letouny a ty danou zemi vybombardují do základů.
V sobotu ovšem v podstatě k žádným takovým operacím nedošlo. První den proběhly dva důležité hloubkové útoky. První provedly americké strategické bombardéry B-2 (které radary nevidí). Druhým byl pak masivní izraelský nálet na Teherán, tam ovšem stíhačky F-15I a F-35I prováděly pravděpodobně jen obranný elektronický boj. Zajímavostí může být, že Američané zde pro mise SEAD poprvé použili své drony LUCAS, což je kopie íránských Shahedů, které jsou zase kopií německých Drohne-Anti-Radar. Ovšem s výjimkou okrajových oblastí přímo ve vnitrozemí Íránu nikdo ve větší míře mise SEAD neprováděl. Ono to totiž ani nebylo třeba…
Íránská protivzdušná obrana
Ano, stalo se to znovu. Írán si velkou část svých taktických protivzdušných systémů nechal zničit na palebných pozicích, protože jejich lokaci pravděpodobně získaly izraelské tajné služby. Jeden z nejlepších analytiků americké armády, plukovník Norvell B. De Atkine, kdysi řekl něco ve smyslu, že Izrael není zas tak vojensky schopný, to jen jeho soupeři jsou tak neschopní. Nevím, jestli bych plně souhlasil s první částí toho tvrzení, ale s tou druhou souhlasím beze zbytku. Když se to Íránu stalo před rokem, byla to ostuda, teď je to naprostá šílenost.
Můžete namítnout, že Izrael má jen příliš dobré zpravodajské informace, ale to není ten problém. Proti tomuto útoku existuje totiž jednoduchá obrana: přikážete veliteli baterie, aby se v určitém prostoru rozmístil a svoji polohu vám nesděloval. Když tu informaci nemáte, žádná tajná služba vám ji nemůže ukrást. Přesně tohle udělala před útokem Ukrajina v roce 2021 a té to vyšlo, aniž by jí Rusko protivzdušnou obranu takhle zničilo rok předtím. Jenomže jeden z důvodů, proč jsou diktatury tak špatné ve válčení, je ta absolutní alergie delegovat jakékoliv pravomoci níže.
Stejně jako minulý rok to sice íránskou protivzdušnou obranu těžce poškodilo, ale zcela nezničilo. K dalšímu velkému překvapení došlo v neděli – to totiž začaly aktivní operace SEAD. A bez Američanů. Izrael v současné době postupně čistí íránskou protivzdušnou obranu. Izraelcům to samozřejmě jde výrazně pomaleji, než by to zvládli Američané, ale jde jim to zatím docela slušně. V neděli večer se údajně dostali k Teheránu. Osobně bych tomu věřil, protože v neděli večer se útoky na Teherán viditelně změnily z raketových na bombové. Je ovšem otázka, jak dlouho jim bude trvat vybojovat si absolutní vzdušnou nadvládu nad celým Íránem, jestli na to vůbec mají Izraelci kapacity a zda o ni vůbec budou stát.
Jak to dopadlo?
Pokud jde o obavy amerického generálního štábu, tak to dopadlo velmi dobře. Američané získají informace o čínských HQ-9B a Číňané zase reality-check o jejich efektivitě proti jednomu z letectev s nejlepšími schopnostmi SEAD na světě. Jenomže alespoň historicky byla spolupráce západních letectev a Izraele v misích SEAD vždycky víceméně jednosměrná. Západ si od Izraelců bral data a zkušenosti, ale obráceně to moc nefungovalo, protože doktrína Izraele je v tomto velice specifická.
Západní letectva mají specializované jednotky SEAD, které vysloveně řeší postupy, jak potlačit protivzdušnou obranu obecně. Naproti tomu Izrael prostě vyvíjí postupy, jak potlačovat S-300 a další konkrétní systémy, a ty pak ovládají všechny jednotky jeho letectva. Jeho postupy jsou tedy naprosto odlišné od těch, které vyvinulo NATO – USA, Evropa i Austrálie tak mohou být naprosto v klidu.
Velmi zajímavé bude, až se v budoucnu dozvíme o dynamice přípravy této operace. Osobně by mě zajímalo, jestli byla skutečně od začátku naplánována takto. Původně se totiž mluvilo o tom, že půjde o americkou operaci s mírnou pomocí Izraele, pak se začalo mluvit o větším zapojení a nakonec je z toho izraelská operace s podporou USA. Hlavní úder na prominenty režimu měl ve výhradní režii Izrael, stejně jako vybojování totální vzdušné nadvlády, a dvě třetiny cílů zasáhl také on.
Na Američany zbyly jen útoky na podzemní jaderná zařízení a íránskou flotilu, což jsou ovšem cíle, které Izrael sám zasáhnout nemůže. Dan Caine je Trumpův velký oblíbenec; nemyslím si, že by ho Trump musel do něčeho nutit. Kdybych měl zaspekulovat, tipnul bych si, že tato „Izraelizace“ operace proběhla právě kvůli jeho nátlaku.
Jednou z věcí, kterou ovšem tento způsob vedení operace nevyřešil, byl druhý problém nastíněný v uniklých dokumentech z amerického generálního štábu. Amerika má nedostatek střel a už začíná panikařit. Nedávno prošlo dlouhodobé financování na 1 000 střel PAC-3 MSE ročně pro systémy Patriot. Za Bidena pak bylo schváleno 550 střel s plochou dráhou letu JASSM ročně pro letectvo, 95 protilodních střel LRASM a 165 střel vzduch-země SM-6 ročně pro námořnictvo.
Jenomže když se námořnictvo pokoušelo totéž prosadit pro střely Tomahawk, Kongres jej upozornil, že se příštích 10 let bude platit obnova jaderné triády a že pokud se masivně nezvýší vojenský rozpočet, budou rádi za těch 115 kusů ročně, které dostávají teď. Spojené státy jsou na tom po dvanáctidenní válce a boji s Hútíi se zásobami střel nejhůře, co kdy byly. Za poslední dny vystřílely určitě stovky střel Tomahawk a nejspíš i vyšší stovky střel SM-6 a THAAD. To je několikaletá produkce a nikdo ani neví, jestli se ta po letošních volbách ještě nesníží.
Závěr
Spojené státy vymyslely chytrý způsob, jak nakonec obejít past, kterou jim Číňané nachystali. Válka jinak zatím neukázala nic moc překvapivého. To, že jsou vojenské schopnosti různých diktatur vytrvale přeceňovány, už asi nikoho nepřekvapí. To, že čínští „zabijáci letadlových lodí“ žádnou letadlovou loď nezasáhli, asi taky ne. Izrael zatím ukazuje, že má suverénně nejschopnější armádu na Blízkém východě (což taky nikoho nepřekvapuje), ale uvidíme, jestli mu postupně nedojde dech. Pokud by totiž chtěl skutečně odzbrojit Írán ze vzduchu, bude to rozsahem největší operace, kterou kdy podnikl. Také je možné, že časem USA převezmou otěže a udělají z toho primárně americkou operaci. To by ovšem vyžadovalo, aby Izrael nejdříve zničil skoro všechny systémy HQ-9B, aby celá tahle šaráda nevyšla nadarmo.
Zdroje:
Zdroje půlvodních článků:
