Článek
České daně z příjmů připomínají dům, ke kterému každá vláda něco přistavěla a nikdo se nezeptal, jestli to ještě drží pohromadě. Výsledkem je systém, který nízkopříjmovým pracujícím nechává propadat slevy, rodinám pomáhá podle toho, jestli mají oddací list, firmám je jedno, jestli investují, a z prodeje firmy za stovky milionů nechce ani korunu.
Ve Starostech pracujeme na daňové reformě, která má tři cíle: zlepšit lidem život, podpořit hospodářský růst a stabilizovat veřejné finance. V Kabinetu budoucnosti ji mám na starosti spolu s kolegyní Lucií Sedmihradskou. Nečekáme s ní na příští volby. Jednotlivé části předkládáme průběžně jako pozměňovací návrhy všude, kde se zákon o daních z příjmů otevře. Teď jsme podali čtyři nejdůležitější.
Sleva na poplatníka, která nepropadá
Každý pracující má nárok na slevu 30 840 korun ročně. Jenže jen do výše své daně. Kdo pracuje na zkrácený úvazek, vrací se po rodičovské nebo nastoupí v půlce roku, část slevy nevyčerpá a zbytek mu propadne. Týká se to více než 130 tisíc zaměstnanců.
Navrhujeme, aby se nevyčerpaná část vyplácela jako bonus, stejně jako to dnes funguje u dětí. Strop je jasný: nikdo nedostane víc, než kolik se z jeho práce odvedlo na sociálním a zdravotním pojištění. Podrobně jsem o tom psal na jaře v samostatném článku.
Podpora podle dítěte, ne podle oddacího listu
Sleva na manžela dnes činí 24 840 korun ročně. Dostane ji jen ten, kdo je ženatý nebo vdaná, má doma dítě do tří let a jehož partner si za rok nevydělá víc než 68 000 korun. Samoživitelka nedostane nic. Nesezdaný pár nedostane nic. Rodina s nízkou daní ji nevyčerpá celou. A když si maminka přivydělá o korunu nad limit, přijde rodina o celou slevu najednou.
Navrhujeme slevu na manžela zrušit a peníze dát přímo dětem: daňové zvýhodnění na každé dítě do tří let se zvýší o 1 000 korun měsíčně. Pokud o dítě pečuje rodič s průkazem ZTP/P, o 4 000 korun měsíčně. A protože jde o zvýhodnění na dítě, vyplácí se i jako bonus, takže dorazí i tam, kde je daň nízká.
Není to nová dávka. Zvýšení pro děti vyjde zhruba na 2,7 až 3 miliardy ročně, zrušená sleva ušetří 2,1 až 2,5 miliardy. Stejné peníze, jen je dostanou všechny rodiny s malými dětmi.
Firmám, které investují, rychlejší odpisy
Vláda ráda mluví o snižování daní firmám. Problém je, že nižší sazba odmění stejně toho, kdo postaví novou linku, i toho, kdo zisk pošle jako dividendu do zahraničí.
Navrhujeme opak: firma, která koupí stroj nebo zařízení, si ho odepíše celý během dvanácti měsíců místo pěti nebo deseti let. Podle studie Centra veřejných financí by to přineslo zhruba 34 miliard korun investic ročně navíc a dlouhodobě zvedlo HDP o 0,35 procenta. To je více než dvojnásobek toho, co by přineslo stejně drahé snížení sazby.
A protože nechceme další díru v rozpočtu, navrhujeme zároveň zvednout sazbu daně z příjmů právnických osob z 21 na 22,5 procenta. Průměr zemí OECD je kolem 24 procent, Německo i Rakousko jsou výš. Kdo investuje, zaplatí méně než dnes. Kdo jen vybírá zisk, zaplatí o něco víc. Stejnou cestou šla Velká Británie.
Čtyřicet milionů bez daně stačí
Zaměstnanec zaplatí daň z každé koruny, kterou vydělá. Kdo prodá firmu nebo balík akcií za 200 milionů a držel je dost dlouho, nezaplatí nic. V roce 2025 to tak nebylo: osvobození platilo jen do 40 milionů korun ročně. Od letoška je strop pryč a zůstal jen u kryptoměn.
Navrhujeme ho vrátit. Prvních 40 milionů ročně zůstane bez daně jako dosud, takže běžného investora ani člověka, který si spoří na důchod v akciích, se to nedotkne. Zdaní se jen to, co je nad tím.
Co na to řekne vláda?
Čekám tři námitky.
„Zvyšujete daně firmám.“ Firmám, které investují, je snižujeme. Rychlý odpis je pro ně cennější než jeden a půl procentního bodu na sazbě. Zvyšujeme je těm, které neinvestují, a právě tím investice platíme.
„Berete rodinám slevu na manžela.“ Rodina, která ji dnes čerpá, má dítě do tří let, a to znamená 12 000 korun ročně navíc na každé takové dítě. Kdo slevu vyčerpal celou a má jedno dítě, si pohorší. Samoživitelé, nesezdaní rodiče, rodiny s nízkou daní a rodiny s více malými dětmi si polepší.
„Trestáte úspěch.“ Čtyřicet milionů ročně bez daně není trest. Trest je, když prodavačka zaplatí z výplaty daň i odvody a z prodeje firmy za čtvrt miliardy se neodvede nic.
Proč to děláme takhle
Příští rok má stát hospodařit se schodkem 386 miliard korun. V takové situaci nejde poctivě slibovat nižší daně všem. Jde ale daně opravit tak, aby pomáhaly těm, kdo pracují a vychovávají děti, odměňovaly firmy, které investují, a nenechávaly největší příjmy úplně stranou.
O všech čtyřech návrzích bude Sněmovna hlasovat zvlášť. Koalice tak u každého bude muset říct, proč ne. A my je budeme podávat znovu, ke každému dalšímu daňovému zákonu, dokud se z jednotlivých dílů nestane celá reforma.
