Koloseum: Krvavá aréna a symbol věčného města

Staří Římané se rádi bavili, a nebyly to jen gladiátorské zápasy, na které se chodili dívat. Jejich pozornost přitahovaly i vozatajské závody. Dnes bychom to přirovnali k motocyklovým a automobilovým závodům a k formuli 1. I tehdy byl závodníci za obdivované hvězdy, stejně jako tomu je v současnosti.

Milovali divadlo – tragédie a komedie, ale také pantomimu v rámci veřejných poprav. Římský kalendář byl plný různých festivalů spojených s náboženskými obřady, ale také s oslavami ročních období a významných událostí. Svátky v antické době byly důležitou součástí náboženského života starých Římanů, a protože bohů měli hodně, tak bylo stále co slavit.

Když to shrneme, jiné byly společenské, politické i kulturní poměry a technologické znalosti starých Římanů, ale záliba v zábavě byla velmi podobná té naší s tím rozdílem, že moderní společnost si již nelibuje ve sledování veřejných poprav, gladiátorských zápasů na život a smrt či zabíjení divokých zvířat.

Asi nejznámější římskou budovou, kterou si vybaví snad každý trochu znalý zeměpisu, když se řekne Řím, je oválný amfiteátr Koloseum. Někdy se mu přezdívá „římská aréna smrti“. Asi byste raději seděli v jeho hledišti než byli účastníky nějakého živého představení v aréně amfiteátru. Oblíbené bývaly okázalé popravy – třeba ušlapání slony či roztrhání medvědem. Moc příjemné to být nemohlo, než chudák odsouzený vydechl naposled.

Ale splnilo to svůj účel a pobavilo to římské publikum, které po takovém typu zábavy prahlo. Ono to zase není tak odlišné od toho, když se večer díváte na nějaký fakt krvavý horor v televizi nebo na streamovací platformě. Římané bohužel ještě televizní a filmové umění k dispozici neměli, takže u nich se jela tato zábava v rámci živého přenosu, kdy krev a utrpení odsouzence bylo opravdové. A vždy se našel nějaký ten zoufalec, který byl k trestu smrti odsouzený. Populární byly především popravy tehdy pronásledovaných křesťanů.

Římské Koloseum bylo vybudováno v letech 70 až 82 n. l. Stavět se začalo za císaře Vespasiana a dokončeno během vlády jeho syna, císaře Tita. Rodové jméno těchto panovníků bylo Flavius, proto se Koloseu říká Flaviovský amfiteátr. Název Koloseum zase odkazuje na obří bronzovou sochu císaře Nera, jež stála vedle amfiteátru až do středověku. Do současnosti z ní zůstal jen podstavec mezi ruinami Kolosea a chrámu Venuše a Romy. Socha se nejspíš někomu hodila jako levný zdroj velkého množství bronzu.

Dokázal pojmout na 50 tisíc diváků, kteří v něm seděli podle své společenské příslušnosti. Na rozdíl od jiných amfiteátrů nebyl postaven na okraji Říma, ale přímo v jeho centru. Úmysl postavit takovou budovu možná souvisí s vítězstvím Římanů pod vedením Vespasiana v první židovské válce v roce 66 n. l. Jednalo se o židovské povstání proti římské nadvládě, jež vypuklo v Jeruzalémě.

Rozloha arény byla 83×48 metrů. Měla dřevěnou podlahu pokrytou pískem. Pod ní se nacházely podzemní prostory, tzv. hypogeum, které tvořily dvojstupňové sítě tunelů a jeskyň pro gladiátory a divoká zvířata. Skrze tunely bylo hypogeum propojeno s místy mimo Koloseum – se stájemi pro zvířata nebo kasárnami gladiátorů. K dispozici tu byly výtahy, jimiž se vyvážela zvířata na scénu. Arénu bylo možné zatopit vodou z nedalekého akvaduktu. Pak sloužila pro simulování námořních bitev.

V Koloseu našlo smrt během jeho aktivní existence na 700 tisíc lidí a milion divokých zvířat, jež byla odlovena v Africe a na Středním Východu. Nejednalo se pouze o lvy či medvědy, ale také o krokodýly, tygry, žirafy, hrochy, pštrosy, zubry. Není divu, když jich bylo tak moc, že některé druhy byly ve volné přírodě kvůli tomuto vyhubeny.

Gladiátorské hry zrušil příkazem císař Valentinian III. v roce 438 a význam Kolosea začal postupně upadat. To už ale byl na obzoru i konec západořímské říše a stěhování národů. Z kdysi slavného amfiteátru se stal levný zdroj kamene i řemeslnické dílny. Co nezničili lidé, dokonala zemětřesení. Užívání Kolosea jako kamenolomu zakázal papež Benedikt XIV. v roce 1749, a to kvůli tomu, že zde bývali mučeni křesťané, proto se jedná o svaté místo. V průběhu 19. století se začalo postupně pracovat na opravě a stabilizaci ruin Kolosea, v čemž se pokračovalo i na konci 20. století.

Kdo navštíví Řím, tak si určitě Koloseum nenechá ujít. Je to hlavní římská atrakce, kam ročně zavítají miliony turistů. Ostatně v roce 2007 bylo Koloseum zvoleno jako jeden z nových sedmi divů světa. Otevřeno je zde celoročně, jen je otevírací doba přizpůsobena ročnímu období. Od října 2024 do března 2025 je otevírací doba v čase mezi 8:30 a 16:30 hodin.

Koloseum se nachází na Piazza del Colosseo, kam se dostanete linkou metra B „Colosseo“, tramvají linkou číslo 3 nebo autobusovými linkami 51, 75, 81, 85, 87 a 118. Prohlédnout si můžete zvlášť terasy ve třetím až pátém patře a zvlášť podzemí. Návštěva teras vychází na 9 EUR stejně jako návštěva podzemí. Na trase podzemím lze navštívit arénu i prostory pro gladiátory.

Zdroj: colosseo.it, wikipedia.org,