Článek
Do roku 2050 bude prostředí Evropské unie klimaticky neutrální, lidé budou jezdit jen elektromobily a zateplené budou mít kdeco, od staré chalupy z počátku 19. století až po Karlštejn, nejspíš. Ale to není všechno. Do roku 2040 si EU vychová „generaci bez tabáku“. To je její nová vize.
Zdraví občanů především
V Evropském parlamentu mají na starost samé důležité věci. Aktuálně se čeká na hlasování na plenárním zasedání naplánovaném na 28. listopadu 2024 ohledně doporučení Rady o prostředí bez kouře a aerosolů. Návrhem doporučení je zakázat kouření a užívání elektronických cigaret ve venkovních veřejných místech, mezi která patří dětská hřiště, zábavní parky, venkovní bazény, zastávky veřejné dopravy.
Tedy něco ve smyslu – zdraví občanů EU na prvním místě. Je všeobecně známým faktem, že kouření (aktivní i pasivní) přispívá ke vzniku civilizačních chorob a má na svědomí tisíce mrtvých ročně. A protože lidé si ho někdy nedokážou sami odříct, tak prostě musí přijít EU a rovnou jim kouření na veřejnosti zakázat po celém území Evropské unie.
Co je zakázané, to nejvíce láká
Bude-li doporučení Evropským parlamentem schváleno, tak bude záležet na jednotlivých členských zemích, jak s ním naloží a jak ho implementují do své legislativy. Nabízí se otázka, jestli se nejedná už o dost velký příklad zasahování do osobních práv člověka? Znáte to, co je zakázané, to nejvíce lidi láká. Nebudou-li moct kouřit venku, budou potahovat z cigaret doma. Někteří si prostě tu svou cigaretku ke kávě vzít nenechají.
Kouření sice zabíjí, ale to obezita také. Pustí se EU také do boje s ní? Mohla by třeba zakázat jíst po šesté hodině večerní nebo něco na ten způsob. Nebo přijmout doporučení na povinnou fyzickou aktivitu každý den. A rovnou by mohla ustanovit komisi, která to bude kontrolovat. Lidi je přece třeba nějak vychovávat, protože sami to neumějí.
Něco z historie zákazů
Už ve starověku se objevily snahy o omezování spotřeby určitých produktů, zejména alkoholu - například v Chammurapiho zákoníku z roku 1686 př. n. l. a pití alkoholických nápojů bylo zakázáno i v Číně v 5. století. Kdo zákaz porušil, tomu sťali hlavu. To prostě nechcete.
S prohibicí, tedy úplným zákazem alkoholu, mají velké zkušenosti i za Atlantikem v USA. Pokoušeli se o ni několikrát, v roce 1735 a v roce 1841, ale bez valného výsledku. V roce 1919 byl ratifikován 18. dodatek americké ústavy, jež prohibici zavedl. Cílem tohoto opatření bylo snížení zločinnosti a zlepšení rodinného života.
Místo toho, aby se abstinence stala běžnou normou, tak se nebývale rozšířily gangy, jež alkohol pašovaly. Vznikaly také tajné bary, kde se pilo o sto šest. Prý jich v roce 1933 bylo třikrát více než v roce 1919. Bohulibý záměr s úplným zákazem alkoholu se nepovedl, takže dodatek ústavy byl v tomto roce zrušený.
Aby něco podobného nepotkalo také zákaz kouření na veřejných prostranstvích, jak to plánuje EU. Jestli by nebylo lepším opatřením v boji proti kouření třeba vyšší zdanění tabákových výrobků, a tím jejich podstatné zdražení? Někteří kuřáci by si třeba dali říct, protože by jejich kapsa již na nákup cigaret nestačila.
