Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Studenti ze Slovenska se Česku vyplatí

Foto: pixabay.com

Každý pátý vysokoškolák v Česku je cizinec. Slováci mají české školy zdarma, stejně jako ostatní cizinci v případě, že studují v češtině. Státu se ale výdaje za jejich studium vrátí.

Článek

Studium v českém jazyce je na českých veřejných vysokých školách zdarma. Této výhody využívají tisíce slovenských studentů. Speciální mezivládní dohoda navíc zaručuje, že mohou ve škole používat slovenštinu (a platí to i naopak pro Čechy na Slovensku). Čas od času tento fakt vyvolává u veřejnosti negativní emoce.

„Vyčítají nám, že zabíráme místo Čechům,“ říká Slovák Martin, který studuje na Masarykově univerzitě v Brně.

Nejedná se o žádné výsadní postavení studentů ze Slovenska.

V českých studijních programech, s českým vyučovacím jazykem, může studovat zdarma kdokoli. Nejedná se o žádné výsadní postavení studentů ze Slovenska.

Představitelé vysokých škol se však shodují, že slovenští studenti přinášejí na univerzity zdravou konkurenci a prospívají domácí ekonomice.

Ze zahraničních studentů je Slováků na českých školách nejvíce. Velmi dobře rozumí jazyku, a proto je pro ně jednodušší složit přijímací zkoušku v češtině. Při psaní testů a seminárních prací se jim pak slovenština většinou toleruje. Záleží na znění vnitřních předpisů dané školy.

V roce 2022 studovalo na vysokých školách v České republice přibližně 20 900 Slováků, z toho na veřejných vysokých školách asi 19 300 studentů, uvádí statistika Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR):

  • Masarykova univerzita v Brně (5200),
  • Karlova univerzita v Praze (3660),
  • Vysoké učení technické v Brně (2990),
  • Univerzita Palackého v Olomouci (1630),
  • Vysoká škole ekonomická v Praze (1220).

Anketa

Jsou zahraniční studenti pro Česko přínosem?
Ano
40 %
Ne
60 %
Nevím
0 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 5 čtenářů.

Přínos pro českou ekonomiku

Tým studentů z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, na žádost prorektora, zpracoval podrobnou studii. Ta ukázala, že zahraniční studenti přináší české ekonomice nejméně 650 milionů korun za rok. Tolik v Česku nechají na daních, pokud si tu přivydělávají, a utratí za jídlo, ubytování či zábavu.

  • Stát vydá za studium, ubytovací či stravovací stipendia jednoho studenta maximálně 67-79 tisíc korun ročně.
  • Částka, kterou v Česku student nechá, je vyšší. V nejlepším případě až 81- 220 tisíc korun ročně. A to rozhodně není zanedbatelné číslo.
  • Ještě větší přínos pak mají ti, kteří se v Česku rozhodnou zůstat. Absolventi, kteří si v Česku najdou práci a alespoň několik let tu žijí a pracují, jen za loňský rok přinesli státu 525 milionů korun.

„Původně jsem se chtěl na Slovensko vrátit, ale v posledním roce jsem začal uvažovat o tom, že bych tu zůstal. Už jsem si tady vytvořil zázemí, které mám rád, a nedovedu si představit, že bych zase někde začínal od nuly,“ popisuje rozhodování slovenských studentů Martin.

V cizině a poblíž domu

Motivy a důvody odchodu slovenských studentů na vysoké školy do České republiky se částečně, ale ne zcela překrývají s důvody těch, kteří chtějí studovat v jiné zahraniční zemi. Do Česka chodí hlavně proto, že zdejší univerzity jsou kvalitnější a slibují lepší uplatnění. A také univerzity jsou za Slováky rády.

Dobrá vysoká škola by měla mít určitý podíl zahraničních studentů. Zvyšuje se tím její kvalita, což pomáhá i domácím studentům.

Slováci jsou u přijímacích zkoušek u mnoha oborů přece jen jazykově znevýhodněni. A proto v konkurenci Čechů uspějí ti nejlepší a nejmotivovanější.

Počet slovenských studentů na českých univerzitách se začal výrazněji zvyšovat zhruba od roku 2000, tehdy jich tu bylo tři tisíce. Vrcholu pak dosáhl v roce 2011, kdy jich tu bylo 24,5 tisíce. Od té doby číslo rok od roku mírně klesá. Slováci studují i v USA, Velké Británii, Německu, Rakousku či Francii.

Foto: Wikimedia Commons/Public domain

Karlova univerzita, Karolinum

Každý pátý vysokoškolák v Česku je cizinec. Polovina z nich tu chce zůstat.

Celkový počet cizinců na školách v ČR v školním roce 2023/24 činil 30 495. Po Slovensku do Česka nejčastěji mířili občané Ruska, Ukrajiny a Kazachstánu. Tyto státy označuje Český statistický úřad (ČSÚ) jako třetí země. Řadí k nim také například Bělorusko, Vietnam nebo Indii. Počet studentů z těchto zemí v Česku podle ČSÚ stabilně roste. Například oproti roku 2016 přibylo asi o 40 procent vysokoškoláků z Ukrajiny a z Kazachstánu.

Jelikož evropská populace, včetně té české, stárne, ekonomika i sociální systém budou na zahraniční migraci v budoucnosti závislé.

Zahraniční migrace podle ČSÚ přispívá k růstu populace České republiky.

Prameny:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz