Článek
Aby bylo jasno – kuchyni jsem se motala odmalička. Ale protože jsem byla vždycky jak slon z porcelánu, s mámou jsem si moc nezavařila. Neměla totiž na věčné uklízení vysypané mouky nebo stolu upatlaného od marmelády nervy. Ale babi, to je jiný kalibr.
Jak to děláš, že se ti netrhají?
Každý má nějaký svůj oblíbený recept na palačinky. Důležité bývá nechat těsto nějakou dobu odležet. Všechny ingredience se totiž krásně spojí a pak je to na pánvi učiněná pohádka. Jenže ne vždycky to stačí. Taky se vám stává, že pánev na tuty vymažete správně, rozpálíte ji tak akorát a přesto vám nakonec vznikne potrhaný cucek?
Někdy pomůže těsto malinko zahustit, ale to zase znamená, že musíte jeho přípravou chvíli počkat. Případně je možné dělat palačinky tlustší, ale to nechce asi nikdo. Anebo můžete sáhnout do lednice a do těsta něco přistrouhat. Ne vážně, bez legrace. Pak se vás bude každá návštěva ptát na totéž: „Jak je možné, že jsou tyhle palačinky jedna jako druhá a nepotrhané?“
Trik je v sýru – zkuste to, než mě zavrhnete
Nebudu chodit kolem horké kaše. Moje babi má totiž takový tajný trik. Říká, že jí ho poradil jeden francouzský šéfkuchař a docela bych tomu věřila, protože ona se v rámci své profese opravdu potkávala s mnoha lidmi. Stačí vzít nějaký lepší sýr (já většinou používám alespoň 40% eidam) a nastrouhat ho najemno. Na 300 gramů mouky budete potřebovat 1 vrchovatou čajovou lžičku. Chuťově to tam není poznat a v těstě se to krásně rozplyne.
Bohužel vám neporadím, jaký sýr jí ten kuchař radil původně, ale s tučnějším eidamem tenhle trik funguje opravdu ukázkově. Palačinky se tak povedou i malým princeznám, které se vám v kuchyni přimotají pod nohy. A až je potom namažete roztékajícím se máslem a posypete voňavou skořicí (a nejlépe ještě šmrncnete několika zrníčky Granka), vzpomeňte si u toho na moji babi, jako na ni vzpomínám já.
Zdroj: Autorský text
