Článek
Na první pohled majestátní strom, na druhý pohled přírodní zbraň. Hura chřestivá alias Hura crepitans dorůstá desítek metrů, její kmen je pokrytý trny a plody doslova explodují. V tropických pralesích si tak získala respekt i přezdívku „dynamitový strom“. Je to zkrátka a dobře drsňák, který by se mohl bez problémů zhostit role hlavního záporáka ve filmech o Tarzanovi. A že by hlavní hrdina dostal pořádně zabrat – to mi věřte.
Kde se tenhle rebel k vidění? V Česku naštěstí neroste
Hura pochází z vlhkých deštných pralesů Střední a Jižní Ameriky, kde se rozprostírá v pásmu sahajícím od Kostariky přes Panamu až po amazonské pralesy v Kolumbii či Peru. Ale najdete ji i na karibských ostrovech (hostí ji třeba Kuba, Jamajka nebo Portoriko). A tady všude vás může spáchat atentát. A kdyby jen tady! Přes Atlantik se totiž dokonce dostala i do Afriky a Austrálie, kde se někdy chová jako invazivní druh.

Její kmen nepřehlédnete
Téhle dřeviny je navíc opravdu pořádný kus – běžně dorůstá 20 až 25 metrů, ale rekordně vysocí jedinci se klidně dostanou i na 40–60 metrů do výšky. Kmen může mít průměr až dva metry, a když si přidáte výrazné trny po celé délce, máte před sebou rázem strom, který vypadá spíš jako přírodní pevnost než jako obyčejný kousek zeleně.
Ďábelský strom od kořenů až po listy
Existují celkem 4 způsoby, kterými vás tahle tropická krasavice může zaskočit. Napsala bych to v uvozovkách, ale nechci, aby si na mě někdy na světě zasedla, tak si je tam domyslete.
Bodá a to zatraceně hodně. Její kmen pokrývají obří trny, které dokážou odradit jakéhokoliv záškodníka. Není divu, že dostala přezdívku monkey no-climb.
Takhle impozantně to vypadá zespodu
A také roní krev. Když totiž tenhle strom poraníte, začne z něj téct bílá šťáva, která ale na vzduchu zrudne a vypadá opravdu jako krev. Tenhle latex je navíc prudce toxický a dokáže způsobit ošklivé puchýře, zarudnutí nebo i zánět očí. Domorodci ho ale dokázali využít, ještě nedávno ho například používali na výrobu šípového jedu.
Výbuch jako z akčního filmu – nejznámější částí dynamitového stromu, aby se tak řeklo, je ale jeho ovoce. Jeho tobolky připomínají malé dýně a jakmile dozrají, s hlasitým třeskem explodují a vystřelují semena rychlostí až 70 metrů za vteřinu (to je skoro 250 km/h) do okolí. Není divu, že si lidé domnívají, že na ně v pralese někdo hází granát. Tak věrně to totiž zní. Některé zdroje navíc uvádějí, že semena mohou dopadnout až 100 metrů daleko! Pořádnou šlupku tak můžete dostat docela znenadání.
A aby toho nebylo málo – semena jsou také jedovatá. Kdybyste měli ten hloupý nápad ochutnat je, skončili byste s pořádným průjmem nebo hůř.

Detail plodu
Ale ať nejsme tak negativní – napadlo by vás, že se právě díky extrémním explozím svých plodů tenhle strom naučil efektivně šířit? Čím dál od mateřského kmene totiž semena dopadnou, tím větší šanci mají vyklíčit tam, kde nebudou mít takovou konkurenci (a ta je v pralese rozhodně značná).
Dynamitový strom umí být i užitečný
Ale přestože by se mohlo zdát, že tahle dřevina nemá praktické využití, opak je pravdou. Dřevo hury jste dost možná už v nějakém obchodě s exotickým nábytkem a doplňky potkali, ale nevíte o tom – říká se mu Habillo nebo Possumwood a velmi dobře se zpracovává.
Až se podíváte na tohle, tak mi to tvrzení o granátu ještě rádi uvěříte
A pamatujete na krvavou mízu? Tak tu se místní naučili využívat v léčitelství – například proti revmatismu nebo kožním problémům. Příroda zkrátka dobře nedělá nic zbytečně, jak je na příkladu hury chřestivé krásně vidět.
A ještě k plodům – pokud se je domorodcům podařilo sebrat včas, tedy ještě předtím, než explodovali, měli vyhráno. Obchodníkům se totiž natolik líbily, že je s oblibou přetvářeli na pudřenky pro bohaté dámy. Od té doby se huře také někdy říká sandboxtree.
Zdroje info: Autorské text









