Hlavní obsah
Lidé a společnost

Gestapo na ni vypsalo odměnu pět milionů, přesto ji nikdy nedopadlo. Bílá myš unikala jako duch

Foto: Unknown author /Creative Commons/ Licence CC BY-SA 4.0

Marseille na přelomu let 1940 a 1941. Madame Fioccová, manželka zámožného průmyslníka, pořádá večeře, pohybuje se v lepší společnosti, obléká se elegantně a mluví plynule francouzsky s lehkým přízvukem, který si přivezla z Austrálie.

Článek

Nikdo z německých důstojníků, kteří ji potkávají na promenádách, netuší, že tahle žena právě převáží peníze, dokumenty a civilní oblečení pro spojenecké vojáky uvízlé v jižní Francii. Že její byt a manželova továrna slouží jako bezpečné úkryty. Že pomáhá organizovat únikové trasy přes Pyreneje do Španělska.

Novinářka, která viděla příliš mnoho

Nancy Wakeová se narodila na Novém Zélandu, vyrostla v Sydney a ve dvaceti odešla do Evropy. V polovině třicátých let pracovala v Paříži jako novinářka pro americkou Hearstovu tiskovou skupinu. Právě tehdy ji redakce poslala do Vídně a Berlína, kde na vlastní oči viděla protižidovské násilí a vzestup nacismu. Podle jejích vlastních slov si tehdy vytvořila hluboký odpor k tomu, co se v Evropě rodilo. V listopadu 1939 se v Marseille provdala za Henriho Fioccu, bohatého francouzského průmyslníka. Válka přišla za pár měsíců.

Po pádu Francie a Dunkerku se jižní Francie zaplnila lidmi na útěku, spojeneckými vojáky, židovskými uprchlíky, politickými odpůrci. Wakeová a Fiocca začali pomáhat spontánně: jídlem, penězi, noclehem. Právě přes tyto zachráněné se na ni napojily britské zpravodajské struktury a úniková síť, pro kterou pak pracovala jako kurýrka a organizátorka bezpečných úkrytů.

Proč ji nikdo nepodezříval? Všechno jí hrálo do karet

Tři faktory hrály v její prospěch. Byla žena, a to v době, kdy okupanti automaticky předpokládali, že logistickým uzlem odboje bude muž. Byla atraktivní a společensky etablovaná, procházela kontrolami s úsměvem a bez podezření. A pohybovala se v prostředí, které samo o sobě nepůsobilo ilegálně. Jak uvádí National Portrait Gallery ve svém přehledu o ženách v SOE, genderové představy okupantů ženám často umožňovaly volnější pohyb na obsazeném území než mužům. Paradoxně právě to, co vypadalo jako výsada (bohatství, společenské postavení, ženství), se stalo nejúčinnější zbraní.

Henri Fiocca přitom nebyl jen nevědomý manžel v pozadí. Vstoupil do odboje po boku své ženy, financoval únikovou síť a poskytoval zázemí. Uprchlíci spávali v jeho továrně. Oba věděli, co riskují.

Foto: Nick-D /Creative Commons/ Licence CC BY-SA 4.0

Útěk, výcvik a nakonec návrat padákem

Do roku 1943 tlak gestapa zesílil natolik, že Wakeová musela uprchnout. Po několika neúspěšných pokusech se jí podařilo překročit Pyreneje a dostat se přes Španělsko do Británie. Henri zůstal. Gestapo ho v květnu 1943 zatklo. Pět měsíců ho mučili, aby prozradil, kde je jeho žena. Neprozradil. 16. října 1943 byl popraven. Nancy se o jeho smrti dozvěděla až o rok později, při oslavách osvobození Vichy v září 1944.

V Británii mezitím prošla výcvikem Úřadu pro zvláštní operace (SOE). V dubnu 1944 se padákem vrátila do Francie, tentokrát do Auvergne, jako profesionální agentka. Organizovala shozy zbraní, koordinovala vyzbrojování maquis a podílela se na sabotážních i bojových akcích před vyloděním v Normandii a po něm. Podle citace k jejímu vyznamenání George Medal, uchované v Australian War Memorial, ji maquis „přijímal jako jednoho z vlastních mužských důstojníků“. Vedla vlastní desetičlenný oddíl pod palbou.

Cena, kterou zaplatili jiní

Ze 39 žen, které sekce F organizace SOE vyslala do Francie, se Wakeová vymykala tím, že do SOE nepřišla jako nováček, měla za sebou tři roky reálné odbojové práce. Z celkového počtu 75 ženských agentek SOE nasazených napříč okupovanou Evropou jich šestnáct nepřežilo. Ženské nasazení nebylo bezpečnější. Jen méně nápadné.

Na Wakeovou gestapo vypsalo odměnu pět milionů franků a vedlo ji jako nejhledanější ženu ve Francii. Přesto ji nikdy nezadrželo. Cenu za její odboj zaplatil Henri, muž, který mlčel až do smrti.

Nancy Wakeová zemřela v roce 2011 v Londýně ve věku 98 let. Její příběh zpracovává mimo jiné biografický román Osvobození (Imogen Kealey, česky Ikar 2020) i docudrama Nancy Wake, the White Mouse z roku 2014. Širší kontext žen v SOE pak nabízí kniha Kate Vigursové Mission France, mapující osudy všech 39 agentek sekce F.

Její privilegované postavení nebylo v rozporu s odbojem. Bylo jeho podmínkou. A Henri Fiocca nebyl jen manžel v pozadí, byl spolubojovník, který za společné rozhodnutí zaplatil víc než ona sama.

Zdroj:https://www.npg.org.uk/collections/reframing-narratives-women-in-portraiture/female-focus-page/secrets-and-spies-soe-women-ww2, https://www.awm.gov.au/collection/C278679

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz