Článek
A není se vlastně čemu divit. Lidé se sem sjíždějí kvůli přírodě, historii, jídlu i nákupům. Vlastně kvůli těm mnohdy především, protože tu zkrátka a dobře najdete spoustu báječných věcí, které si jinde koupit nedají, anebo dají, ovšem s patřičnou „zahraniční“ přirážkou. Jenže právě nákupy se nečekaně staly největším ekologickým i logistickým problémem. Zahraniční turisté tu totiž po sobě zanechávají doslova hory nepotřebných kufrů. Jenže celá situace není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Když suvenýry přerostou přes hlavu
Největším viníkem jsou samozřejmě bez debat sami cestovatelé. Málokdo při své první cestě do Japonska tuší, kolik věcí si bude chtít přivézt zpátky domů. Výběr je totiž obrovský – od sladkostí a kosmetiky přes elektroniku až po keramiku či oblečení.
A protože přikoupit další zavazadlo u letecké společnosti bývá pořádně drahé, turisté to řeší po svém – koupí si větší kufr a ten starý jednoduše nechají v hotelu nebo na letišti (on bohužel nikde jinde moc nechat nejde, ale o tom později). Jenže co s ním potom? Na japonských letištích se podle serveru Daily Mail hromadí tisíce opuštěných zavazadel a to samé platí pro hotely. Zodpovědná místa pak platí nemalé částky za jejich likvidaci.
Například hotel Best Western Fino Osaka Shinsaibashi musel jen loni utratit v přepočtu skoro 40 tisíc korun za odvoz kufrů, které hosté nechali na pokoji. A to není právě malé číslo.
Co s přebytečnými věcmi v zemi, kde nejsou koše?
Japonsko má pověst dokonalého pořádku, ale zbavit se odpadu tu není jednoduché – a turisté často ani netuší, jak na to, čemuž se popravdě nelze divit. Odpadkové koše na ulicích téměř nenajdete, což nemá své kořeny jen v tradiční japonské pořádkumilovnosti, ale i v poměrně nedávné tragické minulosti. Po sarinovém útoku v tokijském metru v roce 1995 byly totiž koše z veřejných míst odstraněny – a to právě proto, aby do nich nikdo nemohl ukrýt nic nebezpečného.
A ještě k té pořádkumilovnosti – místní si svůj odpad nosí domů, kde ho pečlivě třídí. A třídění tu není žádná legrace: nepředstavujte si jen onu klasiku papír, plasty, sklo a elektroodpad (případně bioodpad a textil). V některých městech existuje až třicet kategorií odpadu. A když není třídění provedeno správně, budete mít problém. Popeláři pytel jednoduše nechají stát s upozorněním, že je třeba třídění ještě dopracovat.
Likvidace velkoobjemného odpadu není nic jednoduchého
A pokud by vás napadlo, že byste svůj nechtěný kufr jednoduše postavili na nějaké takové svozové místo a nechali stát, tak vás vyvedu z omylu. Kufr totiž spadá právě do kategorie „velkoobjemový odpad“. Nelze ho jen tak postavit k domu a čekat, že ho někdo odveze. Je nutné zavolat si odvoz předem, koupit v convenience store speciální kolek, nalepit ho na kufr a počkat na přesně stanovený den, kdy se velkoobjemový odpad sbírá. To může být klidně i jen jednou za měsíc. A kolik činí onen poplatek? Třeba za kufr s nejdelší hranou 120 cm to bude 400 jenů (to je cca 55 korun, což by většině lidí asi nevadilo – horší je podle mého to martyrium okolo).
Pro cizince, kteří neumějí japonsky, je to neřešitelná hádanka. A tak to prostě vzdají a kufr nechají někde stát – z jejich problému se stává problém někoho jiného. Ale vlastně se tomu asi nelze příliš divit.
Swapování problém také neřeší
Protože jde opravdu o velký problém, nabízejí se samozřejmě různá kreativní řešení. Slyšela jsem například návrh, aby se kufry „swapovaly“ – tedy vyměňovaly mezi cestovateli. Prostě by každý hotel měl takový svůj archiv, kde by si každý vybral odložený kufr podle svého gusta, případně by mohly hotely sdílet tyhle „archivy“ mezi sebou. Ale to mi příliš reálné nepřipadá.
Japonci potřebují mít všechno do detailu promyšlené, lpí na maličkostech a na všechno musí mít předpis. Hotely by proto musely vymyslet scénář, který by pokryl všechny eventuality – třeba to, kdyby se swapovaný kufr rozpadl nebo něco podobného. Navíc Japonci všeobecně dávají přednost novým věcem a pro staré kufry by se tak mezi částí ubytovaných hostů jen těžko hledali zájemci.
Tenhle problém tak rozhodně nemá jednoduché řešení. Takže pokud míříte do Japonska poprvé, myslete na to už předem a sbalte si to největší zavazadlo, které najdete. Vsadím se, že ho dozajista naplníte a své vysněné zemi alespoň v jednom ohledu odlehčíte.
Zdroj informací: Autorský text a vlastní zkušenost
