Článek
Vědci z německého Spolkového institutu pro hydrologii (BfG) a Správy vodních cest (WSV) totiž při rutinním sledování řek Labe a Vezery na jaře 2024 nevěřili vlastním očím. Sviňuchy, tedy mořští savci z čeledi kytovců, se totiž v jejich hledáčku objevovali nejen častěji než kdy dřív, ale dokonce i tam, kde dříve nebyli. Naučily se totiž překonávat i přehrady. Tohle malé, ale hbité zvíře si podle všeho prostě řeklo, že nějaká pofidérní hranice mezi mořem a řekou pro něj neplatí. A jak se ukazuje – v Labi se těmhle krasavcům začíná docela líbit.
Sviňucha – nenápadný příbuzný delfína
Hrdinkou našeho příběhu je sviňucha obecná (Phocoena phocoena). To je jediný druh kytovce, který se běžně vyskytuje v evropských mořích, a zároveň jediný, kterého lze čas od času spatřit i ve vnitrozemí. Jenže vtip je v tom, že o nich vlastně vůbec nemusíte vědět. Na rozdíl od delfínů totiž nejsou sviňuchy žádní velcí „showmani“ – málokdy vyskočí nad hladinu a když už, tak jen na chvilku. Pokud patříte mezi pozorné pozorovatele, můžete si všimnout čas od času vynořeného vrcholu hlavy a malých gejzírků ve chvíli, kdy vydechují. Ale to je vlastně vše.
A přitom rozhodně nejde o žádné drobky. Dorůstají délky kolem 1,5 až 1,9 metru a díky své tělesné stavbě se umí potopit až do hloubky 220 metrů (a když už se do potápění pustí, tak pod vodou vydrží i pět minut). To sice zní jako drobnost (takový vorvaň obrovský alias Physeter macrocephalus to zvládne i na dvě hodiny), ale zkuste si zadržet dech byť jen na půl minuty – a hned budete mít ke sviňuchám větší respekt.
Vědci je přesto považují za tak trochu „podceňované delfíny“. Možná nejsou tak hravé a fotogenické, ale jejich síla tkví v něčem docela jiném. Sviňuchy jsou totiž nesmírně přizpůsobivé a chytře využívají každou příležitost, jak se dostat k potravě.
Rekordní výskyt v roce 2024
Loni se s nimi vědci setkávali častěji než kdykoli předtím. Například na řece Weser u města Stadland zaznamenali sviňuchy během 33 procent sledovaného času, a na Labi u Wedelu dokonce ve 44 procentech! Nezdá se vám to moc? Určitě změníte názor, když vám prozradím, že je to skoro polovina všech hodin, kdy vědci řeku pozorovali!
A aby toho nebylo málo – některé sviňuchy se objevily i nad přehradou, kam by se podle všech dosavadních zkušeností vůbec neměly dostat. Jak to dokázaly, je zatím záhadou, ale určitě to bude boj, který vydá na další zajímavý příběh.
Znamená to, že se z Labe stává jejich nový domov? Možná ano – kdo ví, možná tu mají lepší podmínky než na širém moři. V každém případě se počet pozorování těchto nevšedních kytovců zvýšil pět až desetkrát oproti minulým rokům, což je opravdu slušné číslo.
Proč jich přibývá? To zatím nikdo netuší
Odpověď na tuhle otázku v první řadě zatím není jistá, ale nabízí se několik možností. Sviňuchy nejspíš sledují ryby, jako jsou sledi nebo jiné drobné druhy, které se vydávají proti proudu. Pomáhat jim pak mohou i stále teplejší zimy, změny slanosti vody nebo například i to, že se v některých úsecích (mimo jiné kvůli ochraně přírody) omezila lodní doprava, takže tu mají tolik potřebný klid.
Jedna z hypotéz také říká, že se sviňuchy do řek vydávají i proto, že se mořské oblasti stále víc znečišťují a v ústích řek, které jsou přece jenom obvykle o něco čistější, tak nacházejí dost potravy bez toho, aby se musely obávat konkurence jiných druhů (žádní další kytovci si sem totiž zatím netroufnou).
O tom, že bychom někdy tyto krásné savce zahlédli i u nás, si zatím můžeme bohužel nechat jenom zdát. Když se však v Labi dokážou usadit mořští kytovci, možná to znamená, že i dlouho zanedbávané vody mají stále sílu se vzpamatovat. A to je rozhodně dobrá zpráva.
Zdroje informací: Autorský text
