Článek
A právě u těchto krásek jsme se zastavili i při procházce pěstebními skleníky v Zoo Ostrava, které jsme měli možnost navštívit v rámci speciální vánoční prohlídky (jinak je to možné v sezóně každý víkend, a to v rámci běžného vstupného). Z obchodů totiž mizí stejně rychle, jako později i v popelnici. Že je to protimluv? Spíš jen ukázka neznalosti. Ale ještě chviličku poznejme.
Guzmánka dokáže zaujmout
Tahle rostlina z čeledi broméliovitých může být vysazena jako solitér, ale ještě působivěji vypadá výsadba několika rostlin pohromadě – a právě tak bývá v poslední době v květinářstvích k vidění nejčastěji. Umí nalákat na barvy – její „květ“ může být červený, vínový, oranžový, žlutý, fialový, a dokonce i namodralý (i když to jsem zatím viděla jen na internetu, tak nevím, jak moc je to pěstovatelné a jestli to není třeba inkoust). Nicméně slůvko květ bychom si měli dát do pořádných velkých uvozovek. Ty barvy, co na guzmánii obdivujeme, mají totiž na svědomí pestře zbarvené listeny – květy samotné jsou maličké a objevují se na samém vrcholku.
Její pěstování doma je snadné. Vyhovuje jí světlé stanoviště, ale ne přímé slunce, a rašelinový substrát. Je třeba si však uvědomit, že jde o tropickou rostlinu, která potřebuje vyšší teplotu (průvanem na chodbě se jí tedy nezavděčíte).
Guzmánky tu opravdu jsou, ale až vzadu, kam se s foťákem nedalo dostat
Jak pěstovat guzmánii
I v zimním období je pro ni potřebná teplota okolo 18 až 22 °C. Běžně prodávané druhy guzmánií bývají již dostatečně odolné a pokojové podmínky zvládají dobře i při nižší vlhkosti vzduchu. Je však vhodné, abyste jim občas dopřáli rosení listů, které také zabrání usychání konečků.
Přestože rostlině vyhovuje rosení, je třeba ji zalévat opatrně. Guzmánie nemá ráda přelití ani přespříliš mokrý substrát. Ideální je zálivka měkkou odstátou vodou. „Fungovat vám bude i převařená,“ radí naše skleníková průvodkyně a zároveň dodává, že ta nebude při rosení nechávat na listech nevzhledné mapy. Navíc by vysrážené minerály mohly později rostlinu i poškodit.
Nejčastější chyba při pěstování guzmánie
Vyvarujte se časté chyby. A jaká to je? Když si zakoupíte guzmánii, většinou je právě rozkvetlá. Avšak po odkvětu její listová růžice uhyne. Mnoho lidí si myslí, že je to konec pro celou rostlinu, a v té době putuje kdysi krásná guzmánie do odpadkového koše. A právě sem patří můj povzdech z nadpisu.
Všechny možné barvy
„Myslela jsem, že už mě nic nepřekvapí. Ale lidi pořád,“ konstatovala botanička. Vždycky, když se zeptá, kdo už takhle guzmánii vyhodil, protože měl za to, že už je po ní, někdo se přihlásí. Nebo skoro vždycky. Ani naše skupina nebyla výjimkou. „A tak končí v koši docela zdravá rostlina,“ konstatuje.
Je to totiž tak – i když listová růžice hyne, nahradí ji dceřiná nová rostlina, která v té době už vyrůstá, i když mnohdy bývá ještě příliš malá na to, abyste si jí všimli. Takže i když vyhazujete do koše zdánlivou mrtvolku a nadáváte na ta zpropadená drahá květinářství, ve skutečnosti jen nedáváte šanci životu. S trochou trpělivosti by vám totiž guzmánie dorostla – a to mnohdy v trsu, protože jen zřídkakdy je dceřiná rostlinka jenom jedna.
Chvála všem, kdo tohle vědí a o svou malou svěřenkyni pečují. A ti, kdo ne, se snad alespoň dnes poučili.
Zdroje info: Autorský text a poznámky z návštěvy skleníků v zoo Ostrava
