Článek
Zní to jako hodně špatný scénář z Hollywoodu, ale pro Ignáce Filipa Semmelweise to byla krutá realita. Tenhle chlapík totiž předběhl svou dobu o tolik světelných let, že ho tehdejší vědecké kapacity raději označily za blázna, než by si přiznaly, že na jeho tvrzeních může něco být.
Záhada vídeňské porodnice: Smrt z rukou bílých plášťů
Píše se rok 1847 a ve Vídni to žije. Jenže v tamní všeobecné nemocnici mají jeden sakra velký problém. Na prvním porodnickém oddělení tam matky umíraly jako na běžícím páse – úmrtnost se tu šplhala ke skoro neuvěřitelným deseti procentům. Na druhém oddělení přitom byla situace o dost růžovější, tam umíralo jen jedno procento žen. A Semmelweis rozhodně nebyl žádný flegmatik, který by nad tím mávl rukou. Místo toho začal pátrat, kde je zakopaný pes.
Rozdíl byl v jedné zdánlivé drobnosti. Na tom „smrtícím“ oddělení totiž rodili lékaři a studenti, kteří si odskakovali rovnou z pitevny. Na tom druhém se o maminky staraly porodní báby. Semmelweisovi to docvaklo: ti doktoři na rukou tahají něco neviditelného, co ty ženské prostě zabíjí. Říkal tomu „mrtvolné částice“ a tehdy vůbec netušil, o co by mohlo jít. Věda mu dala za pravdu až později – ale k tomu se ještě dostaneme.
Rozsudkem nad kariérou byla chlorovaná voda
Semmelweis na to šel selským rozumem a nařídil povinné mytí rukou roztokem chlorového vápna. Výsledek byl okamžitý a skoro neuvěřitelný – úmrtnost klesla na jedno jediné procento. Člověk by čekal, že mu ostatní doktoři padnou kolem krku, jenže se stal pravý opak. Páni doktoři se totiž urazili. Představa, že by jejich „vznešené ruce“ mohly šířit smrt, pro ně byla naprosto nepřípustná.
Takže místo aby Semmelweise oslavovali, začali mu házet klacky pod nohy. Vysmívali se mu, šikanovali ho a dělali z něj blázna. A Ignác to celkem pochopitelně neunesl. Začal psát naštvané a zahořklé dopisy předním evropským lékařům, v nichž je otevřeně nazýval vrahy. A tím si pod sebou podřezal větev definitivně.
Smutný konec muže, který měl celou dobu pravdu
V roce 1865 ho kolegové lstí vylákali do ústavu pro duševně choré. Když mu došlo, že ho tam chtějí zavřít, začal se prát. Zřízenci ho zmlátili, hodili do svěrací kazajky a zavřeli do temné cely. Za čtrnáct dní byl mrtvý. Osud si s ním zahrál fakt hnusnou hru – zemřel na infekci v ráně. Tedy na tu samou otravu krve, proti které celý život bojoval.
Teprve o pár let později přišel Louis Pasteur s teorií o mikrobech a dal Semmelweisovi za pravdu. Pro něj už ale bylo pozdě.
Autorský text
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ignác_Filip_Semmelweis
https://www.reddit.com/r/AskHistorians/comments/ucrf2/are_there_any_ideas_in_history_which_were/
Foto:
https://picryl.com/media/ignaz-semmelweis-39a295
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ignaz_Semmelweis_krempelt_die_%C3%84rmel_hoch._-_panoramio.jpg
https://www.stoplusjednicka.cz/ignac-filip-semmelweis-nesnesitelny-pionyr-hygieny-v-medicine
https://eurozpravy.cz/magazin/ignac-filip-semmelweis-objeviteli-hygieny-by-mel-byt-vdecny-cely-svet-on-se-kvuli-ni-pomatl.c4798f36
https://www.theguardian.com/stage/2022/jan/27/dr-semmelweis-review-mark-rylance-bristol-old-vic
