Článek
Představa, že vás omylem prohlásí za mrtvé a uloží do rakve, patří u mnoha lidí k největším nočním můrám. A teď si představte, že nejde jen o hororový příběh, ale o skutečný historický případ z českých zemí. Ono jich je tedy bohužel víc, ale dnes se podíváme na jedny brněnské trable.
To, že není něco v pořádku, poznáte na první pohled
Řeč bude o kryptě pod kostelem kapucínů, oficiálně známé jako Kapucínská hrobka, kde odpočívají desítky těl přirozeně mumifikovaných díky unikátnímu systému větrání a suchému prostředí. Mrtví, které odnesli k poslednímu odpočinku právě sem, měli zkrátka a dobře trochu štěstí. Tedy skoro všichni, o hraběnce Isabele Zinsendorfové (zkráceně Isa) se to bohužel říct nedá.
Ti bystří ji poznají na první pohled, ani k tomu nemusí číst cedulky se jmény mrtvých nad rakvemi. Na první pohled vypadá jako všichni ostatní. Jenže opravdu jen na ten první. Kdo se do útrob hrobky na chvíli zadívá, zjistí, že zatímco ostatní zesnulí mají hlavu v ose těla a ruce spořádaně zkřížené na hrudi, ona leží jinak. Hlavu má vychýlenou na stranu, ruce podél těla. Je to poloha, která vyvolává mrazení, protože takhle by ji do rakve její příbuzní určitě neuložili.
Podle dobových záznamů zemřela na počátku 18. století během morové epidemie. Jenže tehdejší medicína byla… řekněme, hodně nedokonalá. Hluboké bezvědomí nebo kóma mohly být snadno zaměněny za smrt – a vzhledem k tomu, že se kvůli strachu z nakažení s pohřbem spěchalo, mohl být malér na světě.
V hrobce se pomoci nedovolala
A nejspíš také byl. Protože pokud by se hraběnka probrala až v rakvi, určitě by „jako prkno“ ležet nezůstala. Nenecháte přece ruce zkřížené na hrudi, když s nimi divoce máváte okolo sebe a snažíte se zjistit, kde to vlastně jste. Pak zkoušíte tlačit – nad sebe. Do té tmy, která vás obklopuje a která vám zlověstným šeptem předestírá, že něco není v pořádku.
Isabela jistě také křičela, snažila se dovolat pomoci… ale masivní dřevěná rakev a vzduchoprázdné prostory katakomb (pokud tedy nepočítáme její skutečně mrtvé sousedy) jí nedávaly prakticky žádnou šanci. Zbývá jen doufat, že si ji smrt vzala rychle. Že ji po několika minutách stihl milosrdný infarkt… Opačná varianta v podobě několikadenního umírání obklopeného hrůzou, kterou si jen málokdo dovede představit, by totiž byla mnohem horší.
Abychom však byli fér, vědecky tato hypotéza potvrzena nebyla. Výzkumy na tohle téma zatím běží a jasná odpověď chybí. Může jít o náhodu, manipulaci s tělem po smrti (což by ale vzhledem k rychlé posmrtné ztuhlosti bylo málo pravděpodobné) nebo jiný zásah. Jistotu nemáme. A možná právě proto je ten příběh tak silný.
„Nejde o potvrzený fakt, jedná se pouze o naši hypotézu, že v tomto případě došlo k pohřbení zaživa, což se dřív bohužel občas omylem stávalo,“ říká vedoucí hrobky Kateřina Hlouchová. „Podle polohy těla se dá usuzovat, že Isabela se v rakvi probudila, nemohla ven a následně se udusila. Obrátili jsme se na odborníky, zda by se tato teze dala vědeckými metodami potvrdit, či vyvrátit, zatím čekáme na odpověď. Uvidíme, co bude.“
Baronku můžete spatřit na vlastní oči
Pokud se nebojíte podívat se smrti do tváře – a to té, která nejspíš nebyla právě milosrdná, můžete. Stačí se vydat do Brna a zamířit do centra ke kapucínskému kostelu Nalezení svatého kříže. Autem se sem nedostanete, takže počítejte s tím, že půjdete kousek pěšky.
Samotný vstup se pak nachází mezi kostelem a soudním domem. Je to taková úzká ulička, která vás dovede na rajský dvorek s kašnou. Tam už na vás bude pomrkávat pokladna a za ní vstup do hrobky.
Isabelu uvidíte asi ve 20. vteřině videa.
Otevřeno je celoročně kromě Vánoc a Velikonoc a pokud budete chtít fotografovat, připravte se na malý příplatek. Ale to je podle mě zcela v pořádku. Na prohlídku si připravte alespoň půl hodiny, i když my jsme se zdrželi o něco déle. Za mě je optimální alespoň hodina, pokud tedy nechcete celý prostor jen tak proletět.
Jako první na vás „vybafne“ slavný baron Trenck, hrdinný velitel pandurů, který to na konci života neměl právě jednoduché. Isabela Zinsendorfová pak přijde vzápětí. Leží spolu s ostatními v řadě rakví a opravdu mezi nimi nepříjemně vyniká. Bude vám z toho běhat mráz po zádech, to se vsadím. A až zase vyjdete ven, budete opravdu vděční za možnosti dnešní medicíny. Jako jsem byla já.
Zdroje info: autorský text
https://sklepbrno.cz/brnenske-povesti/o-bile-dame-z-kapucinske-krypty/
https://hrobka.kapucini.cz/cs/historie-hrobky
https://hrobka.kapucini.cz/cs/oteviraci-doba-a-vstupne
Klášter s kostelem Nalezení sv. Kříže a Kapucínská hrobka Řádu Menších bratří kapucínů v Brně, Jaroslav Zapletal, 2004, FOTEP
