Článek
„Jsou drazí. A protivní. Pořád na mě sahají,“ komentovala to jedna kamarádka. A v zásadě měla pravdu. Jenže si neuvědomila jednu věc – mezi tím vším se totiž odehrává rituál, který je pro Egypťany stejně přirozený jako pro nás fronta v supermarketu – smlouvání.
Místní v něm vidí hru, rádi se baví a bez tohoto kolotoče jim přijde obchod mnohdy tak nějak nehotový a mizerný, i když si ve skutečnosti vydělají královsky. Evropané to naopak často berou jako bitvu o přežití. A právě tam vznikají největší chyby.
Smlouvání bez úsměvu
Pro Egypťany je smlouvání především společenská hra. Má to být zábava, uvolněná konverzace, při které se prodavač i zákazník smějí, žertují a testují jeden druhého. Mnoho turistů se ale tváří vážně nebo dokonce podrážděně, protože na něco podobného prostě nejsou zvyklí. A to je první chyba.
Musíte ukázat zuby. Tedy úsměv od ucha k uchu. Ano, opravdu je to tak jednoduché. Usmívejte se, vtipkujte, ptejte se na rodinu či odkud prodavač je (mnohdy úplně stačí základní anglická slovíčka, on si to nějak přeberou). Když si získáte jeho sympatie, sám sleví víc, než čekáte (ale pořád na tom vydělá, to buďte v klidu).
Cena prostě není pevná
Když prodavač řekne cenu, většinou míří vysoko – to je součást hry. Jenže turisté často buď přistoupí na první nabídku (protože se stydí smlouvat anebo jednoduše mají pocit, že by přece měli těm chudým Egypťanům přispět), nebo srazí cenu až příliš, což je zase urazí.
Takže jak najít onen zlatý střed? Počítejte s tím, že férová cena bývá 40–60 % původní částky. A pokud prodavač souhlasí s vaší nabídkou příliš rychle, znamená to jediné – zaplatili jste moc. V takovém případě je dobré nakupovat ve dvojici. Ten druhý se může v případě potřeby do konverzace zapojit a cenu, kterou jste vy s takovou slávou usmlouvali, označit za přemrštěnou a předstírat odchod (u čehož vás samozřejmě bude také tahat pryč). Funguje to jako kouzlo, vážně.
Nedostatek trpělivosti
Smlouvání má svůj rytmus – nabídka, protinabídka, pauza, úsměv, povzdech a další nabídka. Evropan by nejradši uzavřel obchod během minuty, což se samozřejmě vzhledem k rychlému tempu našeho kontinentu dá plně chápat, ale Egypťan si ho chce vychutnat.
Dejte tomu prostě čas. Když se dohodnete teprve na třetí či čtvrté nabídce, je to ono a stali jste se opravdovým mistrem smlouvání. A časová investice? Od pěti minut klidně i přes hodinu. Ale v tom druhém případě vám prodavač obvykle uvaří i čaj nebo kávu a z obyčejného nákupu suvenýrů se stane zážitek na celý život.
Bereme to moc osobně
„Zkouší mě okrást!“ říká si nejeden turista, když mu prodavač nabídne trojnásobnou cenu. Anebo získá pochybnosti sám o sobě, když po něm prodavač pokřikuje „Mafia, mafia.“ Jenže v Egyptě nic z toho není nepoctivost, ale způsob komunikace. Je to hra, která dává oběma stranám prostor zkusit štěstí. Klidně řekněte svému protivníkovi, že je bandita. Nebo Ali Baba. Tomu budete rozumět. Když se u toho budete usmívat, jistojistě se zasmějete společně. Jak říkám – není to osobní, je to hra.
A opravdu tu není místo pro hádky. Buď se vám cena líbí, nebo ne. Když to bude ten druhý případ, nezahořkněte. Jednoduše se usmějte, řekněte „šukran“ (děkuji) a odejděte. Prodavač vás většinou během minuty zavolá zpět s lepší nabídkou. A když ne, uděláte si sympatie u lidí okolo. Tohle kouzelné slůvko vůbec otevírá dveře všude možně. Stačí ho párkrát použít a rázem budete miláčky tržiště – vážně.
V resortech zkuste jinou taktiku
Nemáte rádi smlouvání? Stačí zajít do obchodů nebo nákupního centra s nápisem FIX PRICE a máte při nakupování klid. Tam se aspoň netrhá cena podle nálady prodavače. Ale v resortech? To je úplně jiná písnička. Základem je říct, kdy odjíždíte. Uvidíte, že poslední den před odjezdem začnou ceny padat záhadně dolů – a to klidně o víc než polovinu. Prodavač totiž ví, že zítra už s vámi obchod určitě neudělá. V časovém presu tak klidně sleví na třetinu nebo víc – a pořád bude mít pocit, že vyhrál. Stejně jako vy.
Zdroj: Autorský text
