Článek
Nedávný průlet nad Rachefovou pyramidou (kterou si mimochodem lidé věčně pletou s tou největší Chufuovou) tak mnoha lidem vyrazil dech. Také kreslíte pyramidy jako trojúhelníky s pěkně ostrou špičkou, kam by si mohl sednout třeba orel jako na bidélko? Tak to vás zklamu. Dron místo toho odhalil neuvěřitelnou změť rozházených kvádrů, které špičku nepřipomínají ani omylem. Vypadá to tam jako starověké puzzle, které někdo rozbalil, nechal uprostřed práce rozdělané a pak na něj na pár tisíc let prostě zapomněl.
Optický klam pro turisty aneb Kdo je tady šéf?
Pojďme si v tom nejdřív udělat trochu jasno, ať nepůsobíme jako nějací nevzdělanci. Rachefova pyramida, postavená kolem roku 2500 před naším letopočtem, je sice druhou největší v partě, ale na fotkách vypadá skoro vždycky jako ta nejvyšší. Proč? Protože si faraon Rachef chytře vybral o něco vyšší plácek na vápencovém kopečku. Je to takový starověký fígl, jak opticky vytřít zrak okolí a vypadat větší než starší brácha nebo otec, aniž byste museli tahat víc kamení. Byl to šikula, to se mu musí nechat.
A mimochodem – jeho pyramida původně měřila úctyhodných 143 metrů, ale dneska je o pár metrů menší, protože ji zub času a nenechavé lidské ruce trochu ohlodaly. To nejdůležitější je ale její „čepička“. Jako jediná si u vrcholu zachovala zbytek hladkého vápencového obložení, které kdysi pokrývalo celou stavbu a zářilo na slunci tak jasně, že byste z toho nejspíš oslepli. A právě tady spousta lidí hledá onu legendární špičku, ale…
Kamenný majstrštyk, co drží silou vůle
Když se na tu „čepičku“ podíváte díky dronu zblízka, uvidíte fascinující detaily. Ty bloky totiž nejsou jen tak ledajaké šutry, co se válely v poušti. Jsou to obrovské kusy vápence, které na sebe pasují s přesností, nad kterou i dnešní inženýři s moderní technikou uznale kroutí hlavou. Jenže úplný vrchol, ten samotný ozdobný kámen zvaný pyramidion, tam prostě chybí. Namísto něj tam zbyla jen taková hrubá plošinka plná děr a nepravidelných balvanů. Schválně se podívejte, jak to dron hezky zabral.
Je to jasný důkaz toho, jak historie pracovala. Většina toho luxusního bílého obložení z proslulého lomu v Tuře totiž v průběhu staletí skončila v základech káhirských paláců nebo mešit. Starověký recyklát v praxi, dalo by se říct s trochou nadsázky. A i když se až nahoru tehdejší „recyklátoři“ nedostali, o špičku se za ně postaral zub času.
A jen tak mimochodem – pokud byste dostali ten bláznivý nápad, že tam vyrazíte a zkusíte nad pyramidami prohánět svůj vlastní dron, abyste se o tom všem přesvědčili na vlastní oči, raději na to hodně rychle zapomeňte. Egyptské úřady jsou na tohle háklivé jako vosy a bez speciálního (a sakra drahého) povolení vám hrozí, že skončíte v chládku dřív, než stačíte říct „faraon“. Tyhle unikátní záběry, které nám ukazují to kamenné puzzle nahoře, vznikly díky profesionálním štábům. Tečka. Ale pro nás běžné smrtelníky je fajn vědět, že tyhle monumenty mají svá tajemství i na místech, kam se lidské oko ze země prostě nemá šanci podívat.
Zdroje info:
