Článek
Myšlenka, že mýty a ságy obsahují prvky reality, fascinuje historiky a vědce již po staletí. „Na každém šprochu pravdy trochu,“ létá v této souvislosti v odborných kruzích. A mnohdy se přidá i rčení tvrdící, že každá legenda má pravdivé jádro. Ale dokázat to – to je něco zcela jiného. Přesto se občas nějaké výjimky najdou.
Legenda o muži ze studny
Pojďme se tedy přesunout do Norska. V Sáze o králi Sverreovi (Sverris saga), starobylém severském textu popisujícím život krále Sverreho Sigurdssona (1177–1202), vyniká jedna strašlivá epizoda. Během obléhání hradu Sverresborg v roce 1197 totiž tento příběh uvádí, že do hradní studny byla vhozena mrtvola muže, který měl otrávit zásoby vody a oslabit obránce. Po celá staletí byl tento příběh považován buď za chmurnou nadsázku, nebo za naprostý výmysl.
studna
Jenže to vypadá, že tomu tak vůbec nebylo. Kostra objevená v roce 1938 na dně zničené studny nedaleko Sverresborgu by totiž mohla podle vědců patřit právě tomuto nešťastníkovi.
Jak věda identifikovala studničního muže
Pomocí pokročilé analýzy DNA vědci zrekonstruovali podrobný obraz tohoto studničního smolaře. Kostra patřila muži ve věku 30 až 40 let, s modrýma očima a světlými vlasy, což naznačuje skandinávský původ (pocházel pravděpodobně z jižního Norska). Radiokarbonové datování určilo jeho úmrtí kolem roku 1200 n. l. – tedy víceméně přesně v časové ose popsané v sáze.
Zajímavé je, že ačkoli příběh popisuje úmyslnou kontaminaci vody, vědci něco takového nemohou potvrdit. Nedokázali totiž zjistit, zda muž přenášel nějaké patogeny nebo zda strategie otravy vůči obráncům fungovala. Vzorky zubů použité k testování DNA byly příliš poškozené – a totéž platilo o zbytku kostry. Ale jde přece jen o krásnou první vlaštovku. Kdo ví, co nám archeologické objevy přinesou příště?
Zdroje info: Autorský text
