Článek
Depresivní stavy v současné době zažívá celá řada lidí prakticky všech věkových kategorií. U dospělých i u dětí a adolescentů se tyto stavy standardně kompenzují vhodnou medikací, jejímž cílem je dosáhnout obecného zlepšení nálady a potlačení všech hlavních symptomů deprese, kterými nejsou jenom negativní pocity, jako jsou strach, hněv či úzkosti, ale také nízké sebevědomí, celková apatie či problémy se spánkem. Lékaři mají k tomuto účelu k dispozici celou řadu farmak, mnoho z nic však může zvyšovat riziko sebevraždy, resp. rozvoje sebevražedných myšlenek, je tedy vhodné je předepisovat?
Příčiny rozvoje deprese u dětí a adolescentů
Příčiny rozvoje depresivních stavů u dětí a adolescentů mohou být různorodé a vycházet jednak z povahových rysů a predispozic, jednak ze zkušeností a traumat, kterými si prošli. V současné době bývají nejčastěji diagnostikovány tyto depresivní poruchy – velká pravá deprese (či klinická deprese), premenstruační dysforická porucha (PPMD – zhoršené depresivní stavy navázané na menstruační cyklus), sezónní afektivní porucha (SAD, spojená s krátkými dny především v zimním období), disruptivní dysregulativní porucha nálady (časté záchvaty vzteky) a dysthymie (jedná se o mírnější poruchu, která se projevuje ve velmi vzdálených intervalech). Všechny uvedené diagnózy bývají medikovány a medikace přináší dětem i adolescentům obvykle úlevu a stabilitu, užívání antidepresiv však může mít za následek také zvýšení rizika sebevraždy.
Antidepresiva a jejich vliv na sebevražedné myšlenky
Existuje několik studií, které poukazují na riziko zvýšeného výskytu sebevražedných myšlenek u dětí a adolescentů, které se moou jevit jako poměrně alarmující. Jedná se především o antidepresiva pracující s hladinou serotoninu. Studie se zakládají na poměrně dlouhodobě sbíraných datech – antidepresiva se u dětí a adolescentů používají již od 70. let, kdy byl zaznamenán první epidemiologický výskyt deprese. Zvýšení míry přítomnosti sebevražedných myšlenek a rizika sebevraždy však vykazují prakticky všechny typy antidepresiv, které jsou dětem a adolescentům předepisována, přičemž jejich výskyt je zaznamenán především v prvních týdnech po nasazení léčiv.
Názory na to, proč k tomuto jevu dochází, se různí. Podle některých odborníků dochází ke zvýšení míry sebevražedných myšlenek zejména u jedinců, kteří jimi trpěli ještě před medikací. Jelikož deprese bývají u těchto věkových skupin diagnostikovány u jejich vrcholu, kdy převládají negativní emoce a především apatie, pacienti se sebevražednými sklony se právě kvůli nedostatku energie tímto způsobem neprojevují. Řada odborníků tak věří, že nárůst rizika sebevraždy je jen důsledkem odbourání apatických stavů léčivy. Pacienti pak mají více energie a často i větší snahu přejít k akci.
Další názory se přiklání k působení vedlejších účinků antidepresiv, mezi které patří především impulzivní chování – depresivní člověk se najednou přestane trápit úzkostí nebo strachem a má potřebu něco vykonat – sebevražda může být jednou z takových akcí. Pokud pacient trpí i dalšími poruchami, mohou antidepresiva podpořit negativní aspekty jiných chorob, které se více projeví, jelikož odstraní převládající depresivní stav. Velmi nebezpečná v tomto případě může být bipolární porucha, kdy antidepresiva mohou vyvolat velmi silnou manickou fázi. V každém případě je tak nutné se na léčbu dítěte nebo adolescenta antidepresivy připravit a být ve střehu zejména v jejich počátečních fázích.
Vyvstávající otázkou tedy je, zda by vzhledem k uvedeným faktům neměla být antidepresiva u dětí a adolescentů kvůli zvýšenému riziku sebevraždy zcela vynechána. Dle dlouhodobých studií však právě díky léčbě depresí (včetně medikace) míra výskytu sebevražd u dětí a adolescentů klesá, a i v obdobích se zvyšujícím se trendem bývá poměrně rychle stabilizována.
Na co si dávat pozor, když dítě začne brát antidepresiva
Jsou-li vašemu dítěti nebo dospívajícími předepsána antidepresiva, je zejména v počátcích léčby nebo při změně dávky nutné se zaměřovat na sledování některých rizikových aspektů. Toto může být právě prevencí rozvoje sebevražedných myšlenek nebo přistoupení k samotnému pokusu o sebevraždu. Vždy zpozorněte v případě, že se objeví specifické negativní chování – dítě začne mluvit o smrti nebo umírání, objeví se známky sebepoškozování případně se zhorší úzkosti a záchvaty paniky, začne mít problémy s usínáním či být přehnaně agresivní. Na druhou stranu je důležité mít se na pozoru i v případě, že dítě začne být příliš energické, impulsivní nebo upovídané. Takovéto změny nálad vždy konzultujte s odborníkem.
Závěr
Užívání antidepresiv u dětí a adolescentů přináší velmi žádoucí výsledky, které se projevují léčbou depresivních stavů. V některých případech však mohou vyvolat rozvoj sebevražedných myšlenek či zvýšené riziko sebevraždy. Ačkoliv důvody tohoto jevu nejsou přesně definovány, není omezení užívání antidepresiv vhodným řešením, jelikož v celkovém měřítku je míra jejich výskytu nižší. Je však důležité v počátcích léčby a při změně dávky léčiva vždy věnovat pozornost nežádoucímu chování.
Zdroje
1) Risk of Suicidal Behaviors and Antidepressant Exposure Among Children and Adolescents: A Meta-Analysis of Observational Studies
2) Do Antidepressants Increase the Risk of Suicide in Children and Adolescents?
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/teen-depression/in-depth/antidepressants/art-20047502
4) Depression in Children
