Článek
Termín Berdychův gang označuje skupinu osob, která páchala rozsáhlou kriminální činnost, a to za asistence či pod přímým řízením několika vlivných lidí z řad policie. Týkalo se to podle dnes dostupných informací konkrétně elitních příslušníků, kteří přitom sami měli bojovat s organizovaným zločinem. Řádění Berdychova gangu trvalo od poloviny 90. let až do roku 2004.
Ústřední postavou a šéfem gangu se stal David Berdych. Ten se živil jako vyhazovač v dnes neblaze proslulém Discolandu Sylvie spojeném se jménem Ivana Jonáka. V době, kdy v podniku začal pracovat, mu bylo pouhých devatenáct let. Spolu s ním zde byli zaměstnáni i Radek Trumpeš, Josef Korbela a Jaromír Prokop. Trumpeš a Korbela jako vyhazovači, Prokop měl na starosti provoz restaurace.
Právě ve známém klubu se v 90. letech scházelo pražské posvětí a David Berdych tak nabyl celou řadu důležitých kontaktů. A naučil se tu mít i pořádně „ostré lokty“. Pokusil se dokonce okrást i samotného Jonáka. O akci jako vystřižené z americké gangsterky později vyprávěl barvitě i Ivan Jonák. O oficiální a legální způsob obživy tak Berdych po tomto incidentu pochopitelně přišel a místo výdělku v discolandu si musel hledat jiné uplatnění. A zamířil tak na cestu zločinu.
Celý gang ale nakonec čítal mnohem širší skupinu než v úvodu vzpomínanou čtveřici. Po rozkrytí bylo obžalováno 36 lupičů i policistů. Svým rozsahem bývá tato kauza označována za vůbec největší případ organizovaného zločinu v historii české kriminalistiky.
Berdychův gang má na svědomí i loupež století
Krádežemi, loupežemi a vydíráním si zločinci údajně přišli až na 100 milionů korun. Zásluhu na tom také měla dvě jména, a to Josef Opava a Petr Koňařík. Šlo o bývalé detektivy pražského odboru pro boj s organizovaným zločinem. Ti za krytí zločinců a vynášení citlivých informací z policejního vyšetřování inkasovali „provize“ ve výši 30 %.
Členové měli na svědomí únosy, krádeže, přepadení i vraždy. První trestnou činnost lze datovat už do roku 1995. Berdychův gang přepadával především bohaté podnikatele, které unášel a požadoval vydání peněz či majetku. Jeho členové se zaměřovali také na kurýry s penězi a řidiče kamionů. Stejně tak využívali i převleky a často se maskovali za policisty. Díky svým stykům měli k dispozici pravé policejní uniformy, odznaky i dokumenty.
O rozkrytí činnosti Berdychova gangu a definitivní ukončení jeho působení se zasadili detektivové Helena Kahnová a Tomáš Gregor. Jak později Helena Kahnová vzpomínala v rozhovoru pro server iDnes, Berdycha zatýkali celkem třikrát a pokaždé mu policie pomohla ven. Za objasněním spletité kauzy stálo sedmileté úsilí vyšetřovatelů. Zatýkání Berdycha a jeho kompliců začalo v roce 2004.
Jen samotný Berdych se měl podílet na celkem na 18 loupežných přepadeních, únosech, fiktivních domovních prohlídkách nebo falešných silničních kontrolách. Podle žaloby se účastnil i loupeže, při které zemřel zlatník Václav Toman.
V roce 2010 následně kriminalisté obvinili Tomáše Půtu a Maroše Šuleje, další členy Berdychova gangu, z takzvané loupeže století. Šlo o krádež 154 milionů korun. Peníze zmizely v roce 2002 z auta bezpečnostní agentury v Praze 6. Do případu měly být zapleteny i další osoby, dvě ale byly v době, kdy k objasnění došlo, na útěku, třetí se měl již nacházet ve vězení v jedné z evropských zemí a další dva podezřelí zemřeli.
Berdych už si trest odpykal
Samotný Půta a Šulej byli v této kauze sice obžalováni, později ale svorně obvinění zproštěni. Půtu poslal soud v roce 2009 ovšem přece jen do vězení za účast na zločinném spolčení, loupeži, krádeži a porušování domovní svobody, které spáchal v letech 1999 až 2001. Šulej dostal za pomoc k loupeži a za krádež v rámci procesu kolem Berdychova gangu šestiletý trest.
Oba už jsou v současné době opět na svobodě. Trest má za sebou i samotný David Berdych, který byl propuštěn v roce 2015 poté, co za mřížemi strávil 11 let. Soud nakonec konstatoval, že vedl řádný život i ve zkušební době, od roku 2022 je tak volný definitivně.
Za skutečnou hlavu Berdychova gangu minimálně v jeho počátcích ovšem některé zdroje označují někdejšího provozního Jaromíra Prokopa. Prokop se od jednotlivých zločinů distancoval, sám sobě připisoval spíše „manažerskou“ roli ve smyslu organizace zločinů. Označoval se primárně za účetního a striktně u soudu odmítal, že by byl násilníkem.
K trestným činům se nicméně přiznal. Soud mu tak v roce 2022 nakonec potvrdil 10 let vězení. Odsouzen byl už v roce 2006, avšak v nepřítomnosti, skrýval se totiž v USA. V návaznosti na jeho vydání do vlasti se tak případ projednával znovu, zároveň se stal posledním souzeným členem gangu. Ivan Jonák také tvrdil, že Prokop s dalším mužem zavraždili i jeho manželku. Za její vraždu byl ale odsouzen právě Jonák, a to na 18 let.
Zdroje
