Článek
Zloději jsou překvapivě vynalézaví
Kdo nekrade, okrádá rodinu. Toto heslo bylo populární v minulém režimu. A mnozí si jej vzali za své. A vydrželo jim navíc dodnes. Co do způsobů krádeží jsou totiž Češi skutečně mimořádně vynalézavým národem, jak dokládají reálné zkušenosti obchodníků i bezpečnostních agentur.
Metod existuje celá řada:
- záměna dražší položky za levnější
- machinace se slevami
- markování pouze levnějších položek
- nenamarkování některých položek
- ukrývání nákupu do kočárku
- odpoutávání pozornosti ochranky
- schovávání zboží
Záměna dražší položky za levnější
Záměna zboží na samoobslužných pokladnách je poměrně častým jevem. Tato zařízení vznikla, aby usnadnila práci pokladním. Ty reálně nemají čas hlídat, jestli si zákazník označil zboží správně, ale občas se na podvod přijde při namátkové kontrole.
Typicky se tento problém dotýká zeleniny, kdy si lidé zamění dražší druhy ovoce a zeleniny za levnější. K podobným cíleným záměnám dochází také u pečiva.
Tento fenomén ale není otázkou Čechů, podobně „vynalézaví“ jsou i jinde. Australský maloobchodní řetězec Coles tak už před několika lety limitoval množství položek, které si zákazník na samoobslužné pokladně může navážit sám.
Machinace se slevami
Samoobslužné pokladny se zákazníci pokoušejí využít i jinak. Neváhají tak například přelepit čárový kód třeba na lahvi vína a namarkovat si opět dražší položku jako tu, kterou původně obchod nabízel se slevou.
Ostatně opět se nejedná jen o český fenomén. Podobně je znám případ ze supermarketu z rakouského Grazu. Tam si zákazník přelepil štítek u sýru. Jeho nákupu „za pět prstů“ si ale všimla ostraha obchodu. Muž se nakonec přiznal a dostal tak jen pokutu a podmíněný trest.
Markování pouze levnějších položek
Někteří zákazníci se například pokoušejí mezi několik levnějších položek nenápadně „propašovat“ tu dražší tak, aby jim vycházela na hmotnost. Případně také zboží maskují jinými obaly, aby se nepoznalo, že si přidali dražší zboží. Do těch od ovoce a zeleniny tak schovávají typicky žiletky.
Důkazem, že se podvody podobného rázu nedějí jen v Česku, je mimo jiné případ zákaznice z tržnice v Plaskowa Góra ve Walbrzychu. Ta se pokoušela z nákupu odejít tak, že si do košíku vložila ovoce a zeleninu. Díky funkci mazání produktů na samoobslužné pokladně si ale na účtence ponechala pouze červenou řepu coby položku nejlevnější.
Zaměstnanci tržnice si však ženina svérázného nakupování všimli a přivolali policii. V tomto případě se však celá záležitost nevyřešila pouze pokutou, ale bude mít i dohru u soudu, kde bude klasifikována jako podvod. Za což může ženě ve výsledku hrozit až 8 let vězení.
Paní z autobusu si také chvály zlevněné bedýnky za 30 Kč, které standardně obsahují zlevněné omlácené ovoce a zeleninu a do kterých si rády přehodí z košíku to nezlevněné, aby ho nemusely platit.
Nenamarkování některých položek
Někteří se pokoušejí samoobslužné pokladny přelstít i tak, že si jednoduše vybrané dražší položky „zapomenou“ nascanovat. Jsou-li přistiženi, obvykle tvrdí, že netuší, jak se jim nenamarkované zboží do košíku dostalo. Vše svádějí na omyl ve výběru označení zboží nebo na to, že jim zkrátka někdo bez jejich vědomí položku do košíku přidal.
Podobně je možné ale šidit i na klasických pokladnách. Mnozí se prostě a jednoduše domluví s její obsluhou a ta cíleně nenamarkuje některé položky. Praktikuje se to často hlavně u nákupů větších, nicméně dlužno dodat, že vzhledem k monitorování pokladen se na podobné nešvary většinou přijde.
Ukrývání nákupu do kočárku
Snaha provést nákup z obchodu bez placení v kočárku není novinkou. Nedávno se například v médiích objevil případ bývalého šéfa pražského policejního oddělení. Ten se pokoušel podobným způsobem ukrást zboží ve známém řetězci s nábytkem.
Muž si konkrétně zamýšlel odnést 22 kusů zboží v hodnotě 12 tisíc korun. Podezřelého chování si však všimla ochranka a zalarmovala policii. Svědectví a kamerové záznamy nakonec přispěly k tomu, že v tomto případě podvod nevyšel.
Ovšem pozor, zboží si v souladu s právním řadem nesmíte do kočárku ani odložit. Tím se dopouštíte trestného činu krádeže ve stádiu pokusu.
Odpoutávání pozornosti ochranky
V tomto případě už se jedná o něco sofistikovanější způsob krádeží. Zloději totiž bývají dva. Jeden se snaží odpoutat pozornost ostrahy kusem oblečení, které obsahuje RFID, a druhý má mezitím zcela volné pole „působnosti“.
Obecně je podle obchodníků řádění organizovaných skupin poměrně těžké čelit. Často totiž „pracují“ na etapy. V jednom dny například odstraní kódy ze zboží. To uloží na předem domluvené místo. Následně přijde komplic, který si zboží jednoduše bez zaplacení odnese.
Schovávání zboží
Kromě kočárků si někteří nenechavci schovávají zboží i jinam a pak se ho pokoušejí pronést přes pokladnu. Výjimkou nejsou třeba případy krádeží oblečení, které zloděj odnášel rovnou na těle. Záleží samozřejmě i na druhu zboží. Svou kořist si lapkové jsou schopni vložit i do tělních otvorů.
Na samoobslužných pokladnách se zboží, které je potřena zvážit podobně jako třeba ovoce, schovává do papírových, plastových nebo termo obalů, aby nebylo poznat, co se váží. Zloději mívají připravená i zavazadla jako batohy či ledvinky, jejichž obsah nezaplatí, aby ale nebyli nápadní, z nákupu často odnesou nějakou drobnost, kterou zaplacenou mají.
V tuzemsku se v médiích objevilo hned několik případů, kdy zloděj dokonce zboží „uschoval“ natolik pečlivě, že jej nemohl už nikdy standardním způsobem vydat nazpět. V první kauze se jednalo o alkohol, který dvojice mladíků rovnou v obchodě vypila. V druhém případě se o totéž pokusil zloděj konzumací oleje přímo v prostoru prodejny.
Kdo koho vlastně okrádá?
Přestože nám některé popsané případy mohou připadat až úsměvné, život v současné společnosti není pro řadu lidí snadný. Do značné míry nad nákupním chováním Čechů mají moc nadnárodní řetězce, které samy často nemají vyloženě čisté svědomí. Například Tesco má za sebou obvinění z toho, že dva roky krátilo doma daně z příjmů.
Podle průzkumu, který zveřejnila Potravinářská komora ČR, si obchodníci přirážejí do koncových cen oproti cenám od dodavatelů 80 až 90 %.
Pro krádeže alkoholu, ale i drahé drogerie tak jistě nelze mít příliš pochopení. Je ale možné odsoudit jednoduše ty, kteří se tak snaží zajistit si vlastní přežití? Zvláště pak tehdy, pokud je k podobně zoufalému činu dožene to, že mají doma malé děti?
Sociální systém totiž neposkytuje adekvátní ochranu a pro podobné případy neexistuje účinná pomoc. Existují sice řešení, jako jsou potravinové banky, ty ale většinou neposkytují potraviny přímo osobám v nouzi, ale činí tak prostřednictvím odběratelských neziskových organizací.
Přibližně ⅓ z veškeré produkce jídla přitom u nás skončí v koši, což se někteří pokoušejí změnit prostřednictvím tzv. dupster divingu. Potraviny jsou totiž často ještě poživatelné, ale obchod je nemůže či nechce prodávat. Z popelnice se tak dají vybrat. Tato aktivita, ač má početnou základnu příznivců, však v tuzemsku není legální.
Zdroje
1) Zloději v obchodech zkouší nové finty
2) Krádežím v obchodech brání nové technologie
3) Samoobslužné pokladny? Zloději se učí nové triky
